Výstava, která rekapituluje uplynulé roky, také symbolicky našla místo v aule veselské ekologické školy. U zrodu chráněné oblasti stál I Josef Hlásek, jenž s ní spojil více než dvacet let profesního života, kdy působil jako vedoucí správy.

Zájímavosti

Největším lidským zásahem bylo využití vody z řeky Lužnice a vybudování soustav rybníků a stok.
Na tom se podíleli rybníkáři Mikuláš Rutard z Malešova, Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan. Na území najdete kolem 480 rybníků. Za pozornost stojí umělé kanály Nová řeka a Zlatá stoka. Přírodní niva řeky Lužnice zpomaluje a zmenšuje povodňovou vlnu a je tedy dobrým pomocníkem. Rašeliniště na území Třeboňska tvoří třicet procent zásob rašeliny Jihočeského kraje. Vznikla zde po těžbě písku i umělá jezera. Toto území je také proslulé rybníkářstvím, lesnictvím a zemědělstvím. Naleznete zde přes 200 památných stromů.

Slovo odborníka

Josef Hlásek účastníky úterní vernisáže zavedl do historie i současnosti oslavenkyně. „Loni 15. listopadu uplynulo od založení CHKO Třeboňsko 35 let, ale již o dva roky dříve bylo toto území biosférickou rezervací. Když si vzpomenu, jak správa začínala ve velmi skromných podmínkách na třeboňském zámku, tak je vidět kus práce. UNESCO si Třeboňsko vybralo jako unikátní lokalitu s mnoha rybníky, v níž hrozilo především nebezpečí rybářských velkochovů nebo využití k zemědělské velkovýrobě," dotkl se začátků.

Jak dále řekl, zabránit regulaci Lužnice se jim nepodařilo. Stejně jako zastavit těžbu štěrkopísku. I tady se těžil v oblíbené odpočinkové lokalitě pískoven u Vlkova. „Pro město Veselí nad Lužnicí je důležité, že se zachránila řeka Lužnice. Existuje skoro čtyřsethektarové území, které přírodně zadržuje vodu, a pomáhá tak městu při povodních. Kolem Veselí je krajina poškozována dálnicí i koridorem, ale cokoliv se tu vytěží, rychle se obnoví. Krajina se zatáhne a objeví se nová vegetace, tak to bylo i v případě pískoven," zmínil schopnost obnovy krajiny a života v přírodě.

Návrat orla

Nejen ochranáři přírody mají radost, že se do zdejšího kraje k Horusickému rybníku po více než sto letech vrátil velikán mezi ptáky orel mořský. „Bohužel rybník nezamrzl, takže není vidět, ale kdyby byl led, určitě uvidíte několik párů. Vrátila se i husa velká a jeřáb popelavý.

Také tu máme zpět losy, ale ti jsou kolem Třeboně a u hranic. Mívají tři až čtyři sta kilogramů, ale umí se tak výborně schovat, že je neuvidíte. Místy se tady vyskytuje i rys, občas se objeví jeho stopy," vyjmenoval výčet zvířat, která v oblasti našla domov.

Některé biotopy podle jeho slov z lokality úplně vymizely, na druhou stranu návrat slaví pastviny. „Vrací se život i rostlinné druhy, ale bohužel některým hrozí bezprostřední vymizení. Ohrožen je například koniklec jarní, od kterého máme pouze kolem dvaceti kusů, ale Norové tvrdí, že se posouvá na sever," zmínil se o flóře.

Pokud se budete chtít dozvědět něco více o výjimečné krajině kolem Třeboňska, o její ochraně i zásazích člověka, Markéta Drábková ze správy chráněné oblasti si na 20. ledna od 19 hodin v aule školy pro vás připravila přednášku.

Panely, které vás provedou celou historií, si vzali do péče studenti školy. Tak například hned o ten první, jenž se zabývá počátkem vývoje chráněné oblasti, se budou starat dvě šestnáctileté studentky Monika Hrdličková a Kateřina Svitačová, které tady studují druhým rokem. „Je to moc hezká výstava, pěkně to na sebe letopočty navazuje a libí se mi smysluplné uspořádání," zhodnotila Kateřina Svitačová.

Výstava ale zaujala i další studenty. Například Pavlu Koubíkovou. „Jsem opravdu nadšená, líbí se mi, že je tu hodně fotografií a ilustrací a moc mě zaujala i přednáška pana Josefa Hláska. Výstavu bych všem vřele doporučila," pozvala další zájemce.

Výstava potrvá do 3. února a navštívit ji můžete v pracovní dny od 8 do 16 hodin.

Autor: Lenka Pospíšilová