Zima, psa by nevyhnal. Copak lze v tomhle počasí v Chotovinách (nebo kdekoli jinde) někoho potkat? Naštěstí do baráku je třeba zajet autem, a to bez shrabání sněhu nepůjde.

„Tak a teď můžu domů,“ oddechne si po vykonané práci Jaroslav Mára.

Do Chotovin se tento třicetiletý muž přestěhoval před čtyřmi lety. Osud ho sem i s jeho dnes už manželkou přivál z Jindřichohradecka, od Červené Lhoty.

Odjel jsem nejdřív do Tábora. Za prací. Žili jsme dva roky v paneláku a pro mě, kluka z vesnice, to byl nejhorší zážitek. Hledali jsme domeček na vsi a našli. Vzali jsme se před dvěma lety přímo na naší zahrádce,“ prozradil. A ještě to, že se mu v Chotovinách dobře žije, do práce v Táboře to má deset minut autem a jen o něco déle autobusem, který sem zavítá čtyřikrát denně.

Kdo nestihne autobus, může dolů na vlak. Jedna stanice a jste v Táboře. Na nákupy či za městskou kulturou. Když chce vidět „biják“, zajede si do bývalého okresního města i dvanáctiletý Karel Korecký. Ani on se v Chotovinách nenarodil. Přistěhoval se sem s rodinou před třemi léty ze Severních Čech. „Už tady mám plno kamarádů. Ze školy a hlavně z fotbalu. Jak jsme se sem přistěhovali, vstoupil jsem do místního oddílu. Fotbal už jinak hraju osm let,“ svěřil se. Pak už ale bylo třeba zkoulovat kamaráda. Je třeba užít si zimních radovánek, dokud je sníh.

Obec Chotoviny najdete 10 km severně od Tábora.Tvoří ji 12 osad - Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Chotoviny, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Polánka, Rzavá, Řevnov, Sedlečko a Vrážná. Děti zde mohou navštěvovat mateřskou školu a devět tříd základní školy. Zdravotní péči zajišťují ordinace dětské, praktické a zubní lékařky. Funguje tu i lékárna. Sportovnímu vyžití slouží sportovní hala, kuželník, fotbalové hřiště a antukový tenisový kurt.V obci existuje široká nabídka spolkové činnosti. Podniká zde řada firem a živnostníků.

Práci si tady našla i Leona Koutenská. A ne hned tak ledajakou. Je totiž školnicí v místní mateřské škole.

„Do Chotovin jsem se přistěhovala ze Šebířova. Je to už sedmnáct let, kdy jsem tu sehnala práci v družstvu a k tomu družstevní byt,“ líčí důvody svého přesídlení devětatřicetiletá žena. Dojíždění se ale později stejně nevyhnula. Dva roky musela za prací cestovat do Tábora, než po mateřské dovolené našla práci v místě bydliště. „Úplně mi to vyhovuje. Dělám všechno, teď zrovna musím hrabat sníh, aby se děti a jejich rodiče nepotloukli. Jen na opravy si musím někoho vždycky zavolat,“ dodává.

Ani jí v obci nic nechybí a nedovede si představit, co by ji odsud vyhnalo „Je tu všechno, pošta, škola, školka, obchod, hospoda. Jen by ta Jednota nemusela být tak drahá. Na velké nákupy stejně jezdím do Tábora. Vždyť je to jen deset minut cesty.“

V současné době žije v Chotovinách asi 1700 obyvatel. K nejvýznamnějším památkám obce patří kostel sv. Petra a Pavla, zámek rodiny Nádherných s parkem a kostel Sboru církve československé husitské. A kdo by se chtěl o obci dozvědět něco víc, ten si může na úřadě koupit knihu s názvem Chotoviny. Napsal ji Jaroslav Wimmer a stojí 253 korun.

Slovo starosty Zdeňka Turka

Chotoviny jsou dobrým místem pro život. Vím to, narodil jsem se tady a žiju zde již celkem dlouho. Proto jsem rád, že se nám daří dále zlepšovat životní podmínky našich občanů. Především se výrazně zlepšil stav komunikací, upraven byl střed obce, investovali jsme do modernizace základní a mateřské školy, ve většině místních částí došlo k drobným úpravám místností pro setkávání občanů. Zvyšuje se počet i kvalita kulturních akcí pro všechny věkové kategorie. Nezapomněli jsme ani na opravy kulturních památek. Velkou radost mám z vydání publikace Chotoviny a ze vzrůstajícího zájmu o spolkovou činnost. Velmi dobře v obci fungují zahrádkáři, hasiči, sportovci, myslivci a včelaři. Samozřejmě není vše ideální. Je a stále bude co zlepšovat. Například péči o naše seniory. Největší „materiální“ akcí, která nás nyní čeká, je vybudování sběrného dvora. Pro tento účel nám byla schválena dotace z OPŽP ve výši osm milionů korun. Výstavba proběhne v letech 2011 2012. Vzhledem k dobré poloze naší obce (na železniční trati Praha – České Budějovice, deset km od Tábora, přímo u dálničního sjezdu) mají Chotoviny nadějné vyhlídky na další rozvoj.

Historie

Nejstarší písemná zmínka o Chotovinách pochází z 2.července roku 1266. Zřejmě však byly osídleny podstatně dříve. Poznámka ve farní kronice z roku 1765 říká, že místní římsko-katolický kostel byl postaven již v létech 990 až 1000. Na území dnešní obce se nacházely dvě osady. Chotoviny na kopci okolo kostela a Vlkančice jižně od stávajícího zámku. Časem obě vsi splynuly a od 16. století se používá jednotný název Chotoviny. Vesnici Chotoviny i s dvorem dal roku 1345 král Jan Lucemburský za dluhy pánům z Rožmberka a v jejich držení zůstala až do 16. století. V místech chotovinského zámku stála tvrz, o níž se píše v roce 1407, kdy je připomínán spor majitele Peška. Tvrz měnila Tvrz měnila v průběhu dalších 200 let často majitele. Nelze opomenout Vratislava z Mitrovic a zejména kardinála kašpara Migazziho, který získal Chotoviny v roce 1768. Na místě staré tvrze vybudoval Migazzi v letech 1770 až 1780 klasicistní zámek. Větších oprav se dostalo i kostelu. Roku 1806 koupil panství pražský občan Jan Nádherný, později povýšený do šlechtického stavu. Jeho potomci pak zůstali v Chotovinách až do roku 1945.
Zdroj: webové stránky Chotovin