Chotoviny zdaleka nejsou jedinou vesnicí, která co nevidět přijde o dětského lékaře a nový se zatím neobjevil. Podle průzkumů bude pediatrů na Táborsku za pět let jako šafránu. Sehnat jednoho do Chotovin je již nyní nadlidský úkol.

„Udělali jsme asi všechno, co jsme mohli, ale dětského doktora jsme nesehnali. Oslovili jsme spousty lékařů, dali inzeráty i do odborných časopisů, obrátili jsme se na kraj, VZP, lékařskou komoru," přiblížil několikaměsíční snažení celkem tří starostů Zdeněk Turek z Chotovin. Dokonce se do výběrového řízení, které vypsal kraj, nepřihlásil ani jeden zájemce.

Právě v Chotovinách končí lékařka Helena Tučková, za níž dojíždějí rodiče s dětmi i z Borotína a Sudoměřic u Tábora. Koncem července odchází do penze.
„Už dva roky přesluhuju a takových je lékařů víc. Myslím, že někomu nedošlo, že vychovat dětského lékaře pro obvod trvá minimálně deset let," vidí za situací špatný systém ve vzdělávání.

Vicehejtmanka Ivana Stráská si nedávno v Táboře postěžovala, že ročně zhruba polovina mladých lékařů odchází do ciziny. „Situace je opravdu závažná a ne pouze u dětských lékařů. Věk obvodových lékařů se pohybuje kolem 60 let. V určitém časovém horizontu budeme bez zubařů i dětských lékařů a teď už jsme bez záchranářů," připustila neutěšený stav ve zdravotnictví. 

Do penze se chystá pět pediatrů

To, že je na Táborsku dlouhodobě hlášen nedostatek lékařů, už asi nikoho nepřekvapí. Poznají to všichni, kteří hledají zubaře nebo potřebují vyšetřit zrak. Potvrdil to i předseda okresního sdružení České lékařské komory v Táboře, Michal Sys. Nejrizikovější oblastí je podle něj právě pediatrie.

„Právě mezi lékaři pro děti a dorost je jich nejvíce v důchodovém věku. Okres Tábor má dokonce vůbec nejvyšší věkový průměr těchto lékařů v Jihočeském kraji," upozorňuje Michal Sys. Situace podle jeho slov dospěla až do toho stádia, kdy i Všeobecná zdravotní pojišťovna musela pro okres Tábor vypsat výběrové řízení na tento typ lékaře. Nikdo se ale nepřihlásil.

„Vím, že odešlo nebo odejde kolem čtyř až pěti dětských lékařů. Zatím za ně nemáme náhradu. Pořád je dost pracujících lékařů, kteří péči zajistí, nicméně to jenom znamená, že budou více zatíženi," říká Michal Sys s tím, že už je běžným jevem, kdy i nemocniční oddělení mají méně lékařů, než potřebují.

Šance pro každého specialistu

V táborské nemocnici hledají lékaře snad do každého oboru. Hlásit se mohou například zájemci o urologii, internu, neurologii, psychiatrii, na infekční oddělení i na radiologické oddělení a další.
Podle Michala Syse mají okresní nemocnice s nedostatkem lékařů obecně větší problém než nemocnice krajské nebo pražské. I on označil za hlavního viníka systém vzdělávání lékařů.

„Existuje mnoho oborů, u kterých lékař nemůže získat kvalifikaci v okresní nemocnici. Odborná společnost totiž nastavila akreditaci pracoviště a jsou obory, na než jsou kladeny tak vysoké požadavky, že je okresní nemocnice nejsou schopny splnit. Ať už personálně, nebo co se týče vybavení. Tím pádem oddělení nemá akreditaci a lékař zde sice může pracovat pod dohledem, ale praxe se mu nezapočítává. To má za důsledek, že se mladí lékaři školí ve velkých nemocnicích, ať už krajských nebo fakultních, a většina jich tam i zůstane," objasnil jeden ze zádrhelů ve vzdělávání Michal Sys.

Vzhledem k tomu, že se o dlouhodobém problému s nedostatkem a vysokém věku lékařů ví a mluví, připravuje ministerstvo zdravotnictví novelu zákona o vzdělávání mladých doktorů. „Vzdělávání by mělo být upraveno tak, aby se pokud možno snížil počet oborů a studenti měli možnost vzdělávat se třeba i na nižších pracovištích," domnívá se předseda okresního sdružení ČLK Michal Sys a dodává, že na dubnovém jednání ministerstvo předložilo finální návrh zákona, nicméně jeho zavedení do praxe bude minimálně půl roku až rok trvat.
Vzpomíná, že když on sám před více než dvaceti lety hledal místo, jednoduché to taky nebylo. „V té době pracovní pozice nebyly. Dnes není problém sehnat zaměstnání, ale lékaři se na ta místa nehlásí. Není vyloučeno, že je v budoucnu nahradí kolegové z ciziny. Hlavně ze Slovenska, ale také z bývalých sovětských republik, nebo i z Afriky," naznačil budoucí vývoj.

Chotovinští se nevzdávají a pediatra shánějí dál. „Chceme, aby tady doktor do budoucna určitě byl, ale teď to vidím dost černě. V České republice asi není ani jediný, který by byl ochotný k nám jít," nerezignuje chotovinský starosta Zdeněk Turek. Jejich dětský lékař se v současnosti stará asi o 400 dětí.

Kateřina Šímová

Místo pro mladou lékařku po mateřské

Dětská lékařka Helena Tučková vysvětluje, kde nastala chyba, že dnes pediatři chybí.
„Myslím, že zakopaný pes je v tom, že zrušili fakultu dětského lékařství. Tím se už děckaři nevychovávají. Když jsem studovala já, tak jsme již od třetího ročníku chodili do nemocnic za dětmi, ale dnes všichni studují dohromady a malé děti potkají v lepším případě v pátém ročníku, v horším až v šestém. A oni se jich pak prostě bojí, protože s nimi neumí pracovat. Nakonec se tedy jen menší část doktorů rozhodne, že půjde dělat pediatrii. A když už se rozhodne, tak pak ještě aby nám zůstal v republice. Víte, po revoluci nás pediatrů bylo moc, takže řada mých kolegů byla donucena jít do jiných oborů, ale teď už se nevrátí, neboť jsou zhruba v mém věku. Také několik pediatrů stejně jako já přesluhuje a ti ostatní se důchodovému věku přibližují. Nastal dlouhý propad, kdy mladší pediatři nejsou. Máme úplně ty nejmladší, kteří ale ještě nemají ani atestaci. Stát tohle zanedbal, neuvědomil si, že vychovat pediatra trvá deset let, šest let studium, tři roky jsou do atestace a pak musí mít praxi na obvodu, aby někde, byť pod dozorem, mohl vůbec začít."

Máte zavedenou ordinaci, jakou by někdo získal?
Tento obvod není velký, spíš menší, něco přes 400 dětí. Není to na celý úvazek, ale mladé doktorce po mateřské, která nechce být celý den v ordinaci, by vyhovoval. Jenže na konci roku chce skončit i kolegyně v Táboře a ani tam za sebe nemá náhradu.

Čím je pediatrie zajímavá?
Třeba tím, že nám pacienti umírají jen výjimečně. Většinou se nám uzdraví. To je přece krásné, ne?

U záchranky chybí desítky lékařů

Jen 36 kmenových lékařů má k dispozici Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Dalších čtyřicet jich podle ředitele Marka Slabého chybí k tomu, aby bylo možné zajistit vlastními silami bezproblémový provoz. Jihočeská záchranka se proto neobejde bez pomoci řady externistů.

U záchranky slouží například lékaři z českobudějovické nemocnice. Právě doktoři z oddělení ARO od dubna nově vypomáhají nejen v nočních směnách nebo o víkendech, ale i ve všední dny v době, kdy mají mít náhradní volno za služby v nemocnici. Díky novému systému dvanáctihodinových směn by pak naopak neměla nastat situace, kdy kmenoví lékaři záchranky překračují počtem odpracovaných přesčasových hodin zákoník práce.

„Nám tato spolupráce velmi pomůže při plánování směn, ARO zase díky takovému systému bude mít do budoucna dost zkušených lidí, které může využít k práci na plánovaném urgentním příjmu," nastiňuje výhody hlubší spolupráce s takovými externisty ředitel záchranářů Marek Slabý.

Plán, podle kterého mohou externisté po práci na nemocničním oddělení nastoupit ve svém volnu na další směnu 
v sanitkách, se ale nelíbí některým kmenovým lékařům záchranné služby. „My přitom musíme mít kvůli omezení přesčasových hodin po službě povinně volno. Předchozí systém, kdy jsme mezi dvěma denními směnami sloužili i v noci, tedy celkem 32,5 hodiny, fungoval léta bez problémů. Náš plat dělají hlavně přesčasy, sice nám slibují vyšší osobní ohodnocení, ale to není jistý příjem," myslí si jeden z lékařů záchranky.

Specifika  záchranky

Jak ale zdůrazňuje ředitel Marek Slabý, takové obavy jsou liché. „Chceme rozhodně naše lékaře vypisovat do služeb jako první. Přechodem na dvanáctihodinové směny se mění i finanční ohodnocení. Ve výsledku lékaři odslouží méně času za stejný plat."

Podle kritiků má práceu záchranky taková specifika, kvůli kterým by ji měli dělat v první řadě kmenoví specialisté s atestací z urgentní medicíny, kteří navíc absolvují i speciální tematická cvičení. Systém, kdy se provoz opírá o pomoc externistů, nepovažují někteří lékaři záchranky za ideální.

Těch kmenových je ale 
u záchranných služeb v celé zemi nedostatek a kvůli zpackanému systému vzdělávání mladých lékařů se jejich stavy nedaří doplňovat.
„Nadějí je jedině nový vzdělávací program, který nám umožní konečně přijímat mladé absolventy lékařských fakult a ty dál vzdělávat," vidí jako řešení šéf jihočeské záchranky.

Hana Svítilová