Trochu to připomíná akci kulový blesk. Jen se nemění byty ale hasičské cisterny.

Táborští profesionální hasiči dostali z ministerstva jednu zcela novou. Vyřadili proto jeden starší model z jejich vozového parku, který teď výrazně vylepší vybavení chotovinských dobrovolníků. Ani čtyřicet let stará liazka z Chotovin ale neskončí ve starém železe. Využijí ji dobrovolní hasiči v některé další obci.
„Chotovinám bezúplatně věnujeme CAS 24 Liaz 101, rok výroby 1988 s repasí v roce 2004. My místo něj dostali v prosinci z ministerstva nový Mercedes Ateko,“ představil obě auta ředitel Hasičského záchranného sboru Tábor Petr Hojsák. Dar v hodnotě tři miliony korun od něj v pátek převzalo vedení obce společně s velitelem chotovinské jednotky dobrovolných hasičů Miroslav Bukvaj. A proč padla volba právě na Chotoviny?

„Pro nás je tato lokalita velmi zajímavá. Jsou blízko Tábora a blízko dálnice, takže jde o frekventovanou oblast. Jednotka spadá do kategorie JPO III., to znamená že v hierarchii dobrovolných hasičů je poměrně vysoko. “Trojek“ máme na Táborsku jen asi deset,“ zdůvodnil volbu Petr Hojsák.
Starosta obce Zdeněk Turek se nemohl na nové auto vynadívat. „Pro nás je to velmi důležité a ceníme si toho. V souvislosti s dálnicí se dá předpokládat, že zásahů bude přibývat, takže kvalitnější technika nám přijde vhod. My máme velmi dobrou a dobře vedenou jednotku a myslím si, že si ji kluci zaslouží a plně využijí. Navíc věřím, že může přilákat do sboru i nové členy,“ zhodnotil význam daru starosta.

Dosavadní čtyřicet let stará ale vymazlená chotovinská liazka ještě dobře poslouží jinde. Jsou sbory, které mají cisternu, která už sotva točí koly. Zkrátka profesionální i dobrovolní hasiči na Táborsku si vzájemně pomáhají. A podle Petra Hojsáka to ani jinak nejde. Jedni bez druhých se totiž neobjedou. Sám velitel chotovinských dobrovolných hasičů Miroslav Bukvaj strávil u profesionálů dvaatřicet let. „V současné době máme asi šestatřicet členů, vyjíždíme do sedmi minut a v průměru máme tak deset dvanáct výjezdů. Kvůli dálnici čekáme, že jich bude přibývat. Dobrá technika je vždycky potřebná.“

Se svou starou cisternou se ale budou těžko loučit. Za ta léta už se do ní nainvestovali tisíce korun z obecního rozpočtu i hodiny a hodiny brigádnické práce. Chotovinské však hřeje u srdce, že její čas ještě neskončil a bude pomáhat dál.