VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chcete si dát v Číne kung pao? Budete nejspíš za exoty

Tábor -Táborští gymnazisté se jako jediní z Čech zúčastnili mezinárodního fóra v Pekingu

14.10.2011
SDÍLEJ:

Sedm studentů táborského gymnázia navštívilo fórum v Pekingu.Foto: Archiv školy

Cenzura, chudoba, kontrola, divné jídlo, omezený přístup k místům i informacím, neznalost cizího jazyka v dospělé populaci…To všechno jsou dojmy, které si sedm studentů z táborského gymnázia přivezlo z nedávného pobytu v Číně. Přesto se shodnou, že to bylo nejhezčích devět dní jejich života. Ve finále totiž nešlo o Peking ale o Pierra de Coubertina a jeho poselství.

Skupina táborských studentů se zúčastnila mezinárodního studentského fóra coubertinovských škol.
„Přiznám se, že nás zprvu nejvíc lákalo to místo, víc než samotné fórum. Bylo pro nás důležitější podívat se do Číny. Po skončení nám ale bylo jasné, že je úplně jedno, kde se koná. Peking byl jen třešničkou na dortu. I kdyby se konalo v Čechách, byli bychom z něho nadšeni,“ tvrdí jedna z účastnic táborské výpravy Denisa Gyürkeová.

Zážitky a především nová přátelství. Všichni se znali během prvního dne, jazyková bariéra nebyla překážkou.
„Máme plno nových přátel, se kterými si už teď dopisujeme a chystáme se navštěvovat. Troufám si říct, že to bylo nejhezčích devět dní mého života,“ netají nadšení Marcela Barešová.

Všem šlo především o myšlenku olympismu, kterou propagoval zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin, jehož jméno nese škola ve svém názvu. „Klade se důraz na všestranný rozvoj osobnosti. Nešlo jen o sport, i když jsme se účastnili i sportovních klání. Úkolem fora je sejít se, navázat přátelství a utužit se v myšlenkách olympismu,“ vysvětluje další ze sedmice účastníků Ondřej Král. „Podstatou fóra nebylo vyhrát, ale překonat sám sebe, udělat svůj vlastní rekord, dosáhnout na limity v duchu fair play, ne soupeřit s ostatními,“ doplnila Marcela Barešová.

Jenom čínsky
Přestože byl Peking jen třešničkou, odvezli si z něj mladí lidé plno zážitků a někdy i smíšených pocitů. „Když neumíte čínsky, ani se nenajíte. Dospělí Číňani cizí jazyk neumí. Bez dobrovolníků, kteří nám byli na fóru k dispozici, bychom se neobešli. Nikdo nemluvil anglicky, v žádném obchodě, v žádné restauraci ani v bance. I výměnu peněz nám museli zprostředkovat oni,“ líčí Ondřej Král.

I přes jazykovou bariéru se dokázali Číňané domluvit na společných fotkách. Vysoká blond Evropanka je pro Asiaty velkou raritou. „Strkali nám svoje děti a chtěli je s námi vyfotografovat. A to často i přes jejich pláč a odpor, ale maminky byly neoblomné,“ vzpomíná se smíchem Denisa Gyürkeová. Kuriozitou ovšem byly i červené vlasy Marcely Barešové. Ty prý totiž pro Číňany nosí štěstí, tak i ona stála před objektivem místních docela často.
Kdo si představuje, že si v Číně pochutná na lahůdkách, které nabízí čínské restaurace v Čechách, je na omylu. Čínské nudle? Kung pao? „Když jsme si o něj řekli v restauraci, dívali se na nás jako na exoty,“ podotkla Marcela Barešová.

Bicykl v tuningu
Nejběžnějším dopravním prostředkem je v Pekingu kolo. „I když kolo se tomu dá říkat jen stěží. Byl to maximální tuning. V jejich podání má tisíce podob. Na jednom kole klidně jela i celá rodina. Nebo třeba splácali kus plechu a papírovou krabici, dali to na motorku a jeli,“ líčí situaci na pekingských ulicích Michal Čížek.

S dopravou to bylo v Pekingu vůbec dost divoké. „Červená na semaforu je jen orientační. Co mě ale zarazilo, byla obrovská umělá zaměstnanost. Na každé straně přechodu stáli dva lidé, kteří drželi pásku, aby lidé nepřecházeli, dokud svítí červená. Na zastávkách stál třeba další člověk, který hlásil, že přijíždí autobus,“ poznamenal Ondřej Král. Mnoho prací bylo vykonáváno v rámci povinných brigádnických hodin, kterých jen studenti středních škol musí odpracovat osmdesát. Taky mohlo jít ale o tajné. „Je vidět na každém kroku, jak si čínská vláda kontroluje své občany. Na každém rohu je kamera. Když jsme se z plánovaného výletu do Zakázaného města chtěli podívat na Náměstí Nebeského klidu, poznamenané masakrem studentů v roce 1989, nikdo o tom nechtěl ani mluvit. Mnozí nevěděli, co se tam vůbec stalo. Nebo to říkat nesměli,“ naznačil Ondřej Král.

Vláda si hlídá i to, co mohou vidět turisté – moderní centrum kompletně přebudované v sedmdesátých letech, zakázané město a čínskou zeď. Ten pravý Peking se výpravě podařilo poznat jen čirou náhodou. „Bydleli jsme na kraji moderní čtvrti jen kousek od toho pravého Pekingu s původní zástavbou a pověstnými hutongy, kam jsme se vydali v našich volných chvílích, kdy nebyl organizovaný program,“ poznamenala Denisa Gyürkeová.
Kdo však ví, jak to tam bude vypadat za pět let. Číňani mají všechno naplánované. I s touhle historickou čtvrtí zatočí a nahradí jí anonymní zástavbou, která charakterizuje všechna velkoměsta. Stát se tak má do roku 2015.

Autor: Kateřina Nimrichtrová

14.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ilustrační foto

Již nejsou mezi námi

Ilustrační foto.

Soběslav vyvěsila postup odbahnění rybníka Nový

V Táboře představí dekorace z korálků

Tábor – Středeční vernisáží v 17 hodin v Galerii 140 ožijí korálky, z nichž autor vytvořil šperky a různé dekorace. K vidění budou až do 17. února. Výstava je spojena s fotoobrazy Josefa Rychetského: korálky a Afrika.

Tábor hostil kvalitní tenisové turnaje, ve hře byli i domácí zástupci

Tábor – Tenisové centrum na Pražském Sídlišti se stalo dějištěm turnajů mužů a žen kategorie B.

Veselá trojka

Soběslav – Ve středu zavítá do soběslavského kulturního domu Veselá trojka Pavla Kršky.

Sára Saudková projevila zájem o želečský Špejchar

Želeč - Pro obrazárnu Špejchar byl loňský, jubilejní pátý rok existence, bezesporu nejúspěšnějším.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>