VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cesty mě nabíjejí energií, říká Simona Broukalová

Planá nad Lužnicí - Ženy naruby.

3.3.2011
SDÍLEJ:

Jedna z posledních výprav Simony Broukalové vedla do Himalájí, konkrétně do Tibetu. Snímek pochází ze stanu pod posvátnou horou Kailas, kde místní obyvatelé nabízejí cestovatelům občerstvení. Foto: Archiv Simony Broukalové

Simona Broukalová má o svých životních prioritách jasno. Neřeší majetky, řeší své cesty. Chtěla by navštívit ještě řadu míst, určitě Jižní Ameriku, konkrétně Brazílii a hlavně Amazonku. Himaláje jí učarovaly, Afriku miluje kvůli zvířatům. A do USA? „Tam bych se také ráda podívala, ale až v důchodu, protože tam mě asi už žádné výrazné dobrodružství nečeká.“

Když se vaše jméno zadá do googlu, tak vyjede řada stránek s pozvánkami na vaše besedy o cestování. Kam vlastně vedla vaše první cesta?
Moje první cesta vedla do Julských Alp ve Slovinsku. A proč? Ani nevím, chtěly jsme s kamarádkou zkusit něco jiného než ležet u moře. Byl to týdenní přechod hor. Musím se smát, když si vzpomenu na začátky. Přicházely jsme tenkrát v Praze k autobusu cestovní kanceláře S.E.N, všichni se nám smáli a ptali se, co všechno v těch báglech a taškách máme? No, to co potřebujeme na týden, byla naše odpověď. Měly jsme úplně všechno - kosmetiku, různé konzervy masa, zavařeniny a podobně. Samozřejmě jsme zůstaly se třetí skupinou u autobusu a dělaly jsme pouze denní výšlapy. Tak takhle vypadala úplně první cesta. Sice jsme tam byly za blbky, ale člověk na to po čase přijde, co potřebuje a co je zbytečný.
Hned další rok jsem vyrazila do Norska poučená z předchozího roku a vzala si všechno na míru. Jídlo, hadry, ještě se mi zdálo, že teplé kalhoty jsou přece v létě zbytečné, a tak jsem pár teplých věcí vyhodila.Opět jsem jela do hor. Ani ve snu mě nenapadlo, že tam bude sníh a mráz!! Tentokrát jsem měla věcí sakra málo a mnohokrát jsem si během této dovolené sáhla na dno. Byla mi zima, byla jsem nevyspalá, unavená, měla jsem málo jídla… Tak jsem pochopila až na třetí cestě do Maroka, že musím najít tu pravou zlatou střední cestu. No, a tady jsem zase trpěla zdravotními problémy, od horeček až k příšernému průjmu, který mě kompletně odrovnal na posledních pět dní dovolené. Vlastně se divím, že mě to neodradilo. Naopak. Člověk se trochu oklepe, dá se dohromady a chce zase vyjet za dobrodružstvím. Tak se mi vlastně cestování stalo asi drogou…

Víte dopředu, kam příště pojedete? Plánujete si trasy, sháníte mapy, informace?
Cesty si nějak neplánuji, spíš je to spontánní rozhodnutí.

V Africe jste byla několikrát. Kterou z těch cest považujete za nejzajímavější?
Afrika, jo to je můj druhý domov, tam se cítím velice dobře. I když já se cítím dobře všude. Nejzajímavější cesta? Těžká otázka, protože každá je jedinečná, ale asi nejvíc se mi pod kůži vryla první cesta do východní Afriky. To jsem byla jak v Jiříkově vidění, vůbec jsme s kamarádkou nevěděly, do čeho jdeme! Zase jsem se rozhodla až po slovech Rudy Švaříčka: „Afriku, tu musíš zažít. Buď ji budeš milovat, nebo nenávidět…“ A tak jsem řekla, že jedu, i když jsem to vůbec neměla v plánu. Já se do Afriky bohužel nebo bohudík, nevím, zamilovala. Najednou jsem sehnala nemalý obnos peněz a odletěla. A musím říct, stálo to za to! Vylezli jsme na Mt Kenya 5199 nad mořem, viděli jsme divoký zvířata v Serengeti, Ngorongoro, Manyara… Potkávali jsme Masaje, v Ugandě Pygmeje, spluli jsme na raftech Bílý Nil s docela vysokou obtížností (4,5,6) a vyhřívali se na bílých plážích na Zanzibaru, a to všechno se vám vryje navždy do paměti. Za to stojí žít. Jen mě strašně mrzelo, že vedle mě nejsou ti nejbližší, že to nemůžou vidět a prožívat se mnou. A tak se to snažím alespoň nafotit a pak povyprávět, podělit se s ostatními o mé zážitky.

Poměrně často se s vámi mohou setkat lidé na různých besedách. Teď vás čeká Planá a Sezimovo Ústí. Co nejvíce posluchače zajímá?
Všechno. Oni se moc ani nevyptávají, já se jim snažím všechno říci. Vyprávím o svých cestách ráda, neboť já se při tom vyprávění vracím do těch míst znovu, moje tělo je přítomno v sále, ale moje srdce a duše jsou tam…

Co vás vlastně vedlo k rozhodnutí cestovat? Vždyť to není zrovna levná záležitost. V jednom z rozhovorů jste se dokonce zmínila, že si na cestování klidně půjčíte peníze. To nemáte strach, že se zadlužíte?
Ano, je to tak, na daleké expedice si půjčím peníze. Každý má jiné hodnoty. Pro mě jsou cesty nabitím energií na dlouhou dobu a zážitky mi nikdo nevezme. Já nelpím na majetku, ale třeba to je tím, že žádný nemám.

Cestovatelé bývají vyzbrojeni bedekry a fotoaparáty. Jak to máte vy?
Až letos jsem si pořídila digitální zrcadlovku, mám k tomu dva ne moc kvalitní objektivy a jeden pevný kvalitní. Jinak se musím přiznat, že se o to moc nestarám a kdejaký fotograf by ze mě vyrostl. Nedávno jsem vysypávala písek z výklopného displeje. Nebo objektiv, ten je stále pod prachem, neboť ztrácím krytky. A co se týče průvodců, ty sebou nemám. Jezdím s partou táborských turistů, ty mají cestu perfektně připravenou. Já jsem účastník zájezdu. Nechávám na sebe zemi, lidi, kulturu působit a pak to dostuduji.

Také si vedete nějaký cestovatelský deníček?
Vedu si deníček. Ale opět spíš jen náčrtkový. To, co zažijete, se nedá zapomenout, jen ty údaje, data… A to si vždy dohledáte. Dokonce jsem uvažovala, že napíšu knihu, už mám prvních čtyřicet stran. Ale to je drahá záležitost a sponzoři se do takových věcí nehrnou. A třeba se nějací najdou, materiálů a fotografií mám dost.

Navštívila jste různé kontinenty, světy , které se od sebe diametrálně liší. Která z cest ve vás zanechala opravdu hluboký dojem?
Hluboký dojem ve mně nechává Afrika. A Tibet. Je těžké říct, která cesta byla ta nej…každá byla jiná a úžasná zároveň.

Máte nějaký zážitek, který stál opravdu za to?
Těch zážitků je spoustu, ale opravdu ten nej byl, když nám lvi řvali přímo za stanem To jsme se strachy málem fakt po…Takový řev, to se nedá popsat. Ale i sami Afričané se ho bojí a kdo ho uslyší, už nikdy nemá klidné spaní. Pak když jsem se topila na raftech, to taky nezapomenete. Nebo pravou africkou mši, to je zážitek, kdy i já až nevěřící, jsem se posadila na zadek. A tekly mi slzy jako hrachy, když vidíte divoký zvířata v plný síle, když cítíte vůni divočiny, když vyčerpaný stanete na vršku hory, když potkáváte lidi, kteří nemají vůbec nic, přesto jsou šťastný…Ano, za to stojí veškerá námaha, strádání, za to stojí žít…

Když se vrátíte z cest domů, jste šťastná, že jste zpátky doma nebo máte boty z toulavého telete a hned plánujete další výpravu? Co na to rodina? Podporuje vás ve vašich aktivitách?
Letos jsem se vrátila po měsíci z Tibetu a za tři dny jsem odjížděla na ferraty do Itálie. Byl přece svátek a bylo třeba využít volných dnů! Jsem svobodná, bydlím u rodičů a nevím, jestli jsou mým počínáním nadšení, asi bych měla mít manžela a rodinu…Ale každopádně jsou rádi, že mě mají a hlavně si oddychnou, když se vrátím v pořádku zpátky.

Umíte vařit, nebo jiné domácí práce? Baví vás to?
To je otázka na tělo. Něco uvařím, ale opravdu moje hobby to není, ale ráda jím.

Kam plánujete letošní výpravu?
Letos snad vyjde Madeira, a pak přechod hor Pirin a řecký Olymp.

Co o sobě řekla : narodila jsem se v Táboře a žiji trvale již 37 let v Plané nad Lužnicí. Vystudovala jsem střední zemědělskou školu. Pracuji u jedné firmy v Plané. Mám ráda přírodu a hlavně zvířata. Mezi koníčky patří od všeho trochu, procházky se psem Jonášem, čtení hlavně knih od Wilbur Smitha,ráda si zacvičím v posilovně, zahraji si richochet, squash. Dojdu se protáhnout na jogu, zaplavat do bazénu. Občas jedu s kamarády si zalézt na umělou stěnu. Když je hezký počasí, tak to je hlavně kolo, lezení na Choustníku, i když to mi moc nejde.. A sem tam na vandr, nebo do Alp na ferraty.

Alena Řezáčová

3.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Řemeslné práce - Řemeslné práce Podlahář, dlaždič 17 000 Kč

Podlaháři (kromě parketářů) podlahář, tesař, truhlář. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: montáž podlah - PVC, vinylové, marmoleum, dřevěné. Pracoviště: Pavel míka - faliko, Čsl. armády, č.p. 2244, 390 03 Tábor 3. Informace: Pavel Míka, +420 777 559 421.

Potravinářství - Potravinářství Potravinářský dělník 13 500 Kč

Obsluha strojů na zpracování a konzervování masa a ryb obsluha strojů na výrobu potravin. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 25. Poznámka: vhodné pro muže i ženy - dělník ve výrobě, SOU- vyučen řezník, konzervář výhodou, SOŠ s maturitou výhodou, ochota pracovat, manuální zručnost, loajalita k firmě, V sezonních měsících je možný 3-směnný provoz, mzda + 15% osobní ohodnocení, stravenky v hodnotě 70 Kč.. Pracoviště: Pt servis konzervárna spol. s r.o., Purkyňova, č.p. 1000, 390 02 Tábor 2. Informace: Martina Žirovnická, +420 381 201 151.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 16 500 Kč

Prodavači potravinářského zboží prodavač/ka. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16500 kč, mzda max. 17900 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: zvýhodněné nákupy, příplatky na dopravu. Pracoviště: Jpb tábor s.r.o. - řeznictví, pekařství, bufet - autobusové nádraží, Husovo nám., č.p. 2864, 390 02 Tábor 2. Informace: Jaroslav Plocha, +420 606 600 905.

Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 18 000 Kč

Číšníci a servírky číšník/servírka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Do mladého kolektivu hledáme pracovitého, flexibilního zájemce, ochotného učit se novým věcem. Možno na DPP, DPČ. Ubytování, stravování, osobní ohodnocení. Kontakt: tel., mailem.. Pracoviště: Hotel elzet, 391 56 Tábor 4. Informace: Lucie Dominová, +420 605 230 624.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vandal posprejoval železniční vagon

Prachatice, budova Okresního soudu a Policie ČR. Ilustrační foto

Kauza Marley: Rozsudek není

Neznámí řidiči poškodili stojící auta

Tábor – Policisté žádají veřejnost o pomoc při šetření dopravních nehod, které se staly v tomto týdnu v Táboře.

AKTUALIZUJEME

Další motorkář se lehce zranil u Českých Budějovic

Jižní Čechy - Od sobotního rána řeší policisté několik havárií motocyklistů.

Kolony u mostů zatím nehrozí, protože auta jezdí po objížďce

Českokrumlovsko – Celé léto by měla trvat oprava mostu u tzv. dřevoskladu za Větřním na silnici II/160 směrem na Rožmberk nad Vltavou.

Lékařská pohotovost na Táborsku

Táborsko - Přinášíme přehled, kam zajít o víkendu k lékaři.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT