Se začátkem mistrovství světa ve fotbale se celkem předvídatelně objevují omluvy typu: „Nejdu, je fotbal“. Přesto mě zaskočilo, že mi v dychtivém očekávání argentinské premiéry proti Islandu byla zrušena hodina v českém krajanském klubu s příznačným sportovním jménem Sparta. Na své neúčasti se tam jednohlasně shodla šestice důchodkyň ve věkovém rozmezí 65–86 let.

A tak jsem měla minulou sobotu dopoledne volno. Odolám pokušení navštívit výjimečně vylidněný supermarket a rozhodnu se sledovat zápas ve veřejném prostoru. V devět hodin se vypravím do vyhlášeného fotbalového baru s přiléhavým názvem Locos por el fútbol (Blázni do fotbalu). Obsluhu pobaví, že bych se v jejich slavném baru chtěla dívat na zápas bez rezervace místa s týdenním předstihem. Jako by se v téhle zemi cokoli dělalo s předstihem.

I další sportovní bary jsou obsazené, vezmu zavděk nefotbalovou kavárnou El Celta, která má pro jistotu instalované plátno a projektor. Auta nikde, lidi nikde, semafory jsou v Buenos Aires stejně spíše orientační, takže dvacet bloků bílo-modrým městem proběhnu nebývale hladce. Pár minut před desátou můj příchod vyruší plně připravené osazenstvo kavárny. Na chvíli nevrle stočí vykroucené hlavy od plátna ke dveřím. Jako by se v téhle zemi někdy někam chodilo včas. Využiji posledních pár minut použitelného číšníka. V Argentině se číšníci nechodí ptát, co si dáte, musíte si je máváním přivolat.

Během důležitých fotbalových zápasů jsou argentinští číšníci nepřivolatelní. Mám dojem, že by se patřilo objednat si na fandění pivo, ale po zhodnocení situace u ostatních stolů si jako ostatní objednám typické snídaňové menu – kávu s mlékem a dvě medialuny (místní minicroissanty). Sportovního ducha netřeba podporovat alkoholem. Na hymnu je hrobové ticho a pak už všichni křičí, vtipkují, radí, zatajují dech, vstávají ze židlí, poplácávají se po zádech. A s přibývajícím časem radí víc a křičí víc a víc sprostě a pak už nekřičí, jen zoufale nechápou. Výsledek 1:1 pro Argentince znamenal prohru. V plánu bylo podat si Island k snídani au večeře to rozebrat a oslavit grilováním hovězího. Místo bujarého veselí a hulákání do ranních hodin to vypadalo na tichou koncentraci do dalších zápasů.

(Ve čtvrtek hraje Argentina s Chorvatskem.)

Radka Návarová, Buenos Aires