Zdravotní komplikace působí především jemné prachové částice (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorný benzo(a)pyren a další.

A právě domácí uhelné kotle jsou hlavním původcem jemného prachu v českém ovzduší, mají asi třetinový podíl. Hned za nimi je zemědělství, následuje průmysl a doprava.

KDO ZA TO MŮŽE

Předčasná úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší hrozí podle expertů především ve městech s hustou dopravou, která navíc leží v průmyslových oblastech.

Zjednodušeně řečeno: problém domácích kotlů spočívá v tom, že už tak špatný vzduch v době inverze a špatných rozptylových podmínek ještě zhoršují. Poznat to je především během podzimních večerů, kdy se v mnoha městech nedá pomalu dýchat.

„Období mezi topnou a netopnou sezonou bývá považováno za nejkritičtější," potvrzuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. „A to z důvodu vyšší pravděpodobnosti vzniku nepříznivých rozptylových situací a samozřejmě zvýšeného provozu zdrojů včetně lokálních topenišť, často provozovaných v nestandardním režimu."

ZAKLETÉ OSTRAVSKO

Dlouhodobě nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji. A to ze tří důvodů.

Sídlí tam mnoho velkých znečišťovatelů. Blízká „Moravská brána" usměrňuje proudění směrem k Ostravě. Především v zimě navíc nad region míří znečištěný vzduch ze sousedního Polska. A město přikryje smogová poklice.

Ostatně stačí se podívat na aktuální data z moravskoslezských stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Na osmi z nich byly letos už překročeny povolené imisní hodnoty více než patnáctkrát, což je maximální povolený počet překročení za rok.

SRDCE I RAKOVINA PLIC

Co drobné částečky a na ně navázané škodlivé látky způsobují v lidském těle?

„Krátkodobé vystavení zvýšeným koncentracím se podílí na nárůstu nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdečně-cévní a dýchací, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu respiračních symptomů," říká Kotlík.

Při dlouhodobém působení mají nebezpečné aerosolové částice za následek vyšší úmrtnost na choroby srdečně cévní a respirační, včetně rakoviny plic.

Ostatně i podle Světové banky je špatné ovzduší čtvrtým nejčastějším důvodem pro zbytečná úmrtí o jednu příčku výše je cigaretový kouř.

„Rakovina plic u nás patří k nejobvyklejším příčinám úmrtí u mužů a od roku 2009 i u žen," uvádí Magdaléna Poppová z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu, který včera zveřejnil nejčastější příčiny, na které umírají Češi.

VYMŘELÉ KARLOVY VARY

Od roku 1990 se situace v Česku ale výrazně zlepšila. V posledních několika letech navíc pomáhají i mírné zimy.

Nejhůře na tom nejsme ani ve srovnání s Evropou. Více lidí v přepočtu na sto tisíc obyvatel umírá třeba na sousedním Slovensku i v Polsku. Naopak v Německu či Rakousku je tento ukazatel skoro na půlce českých hodnot.

Jenže i když se situace zlepšuje, stále je počet předčasně zemřelých kvůli znečištěnému vzduchu varující: za posledních deset let zemřelo podle odhadu zdravotního ústavu celkem skoro padesát tisíc lidí.

To je počet obyvatel například Chomutova či Karlových Varů.

Aleš Vojíř

Anketa: Čím doma topíte? Proč vám  způsob vyhovuje?

Helena Novotná, Měšice: Doma topíme plynem. Myslím si, že plyn je nejen ekologičtější, ale i úspornější. Především z hlediska času. Nemusíme skládat uhlí, přikládat do kotle. Zkrátka se jedná o mnohem pohodlnější, ale i ekologičtější způsob topení. Myslím si, že by tento způsob vytápění mohl být mnohem více podporován.

Renata Šonková, Drhovice: My doma topíme především dřevem. Vlastně musím říct, že takřka výhradně. Vedou nás k tomu hlavně ekonomické důvody. Je to totiž mnohem lacinější než jakýkoli jiný způsob vytápění. Dalším důvodem je určitě také to, že můj otec pracoval v lese. Dodnes tak máme stabilní přístup ke dřevu.

Věra Brunová, Tábor: Doma máme ústřední topení. Teplo máme tedy z místních tepláren. Vlastně ani pořádně nevím, jak to funguje, topí nám to zkrátka samo. Žiju tu od 23 let a je mi už 72, celou dobu bydlím v tom samém bytě. Dříve jsme měli ještě chatu a tam jsme topili elektrickými přímotopy. Kamna jsme neměli nikdy.

Ladislav Dostál, Sezimovo Ústí: Bydlíme v pronájmu. Jsme tedy závislí na ústředním topení, které zde už bylo, když jsme se nastěhovali. Teplo bereme z teplárny a jsme s daným způsobem spokojení. Je to pohodlnější než topit pevnými palivy. Nic jiného nám ostatně ani nezbývá. Zkušenost s topením v kotli mám, neměnil bych.

Karel Lengr, Tábor: Topím především dřevem, doma mám kotel na pevná paliva. Příležitostně kupuji i uhlí. Topím tímto způsobem celý život. Ovšem začínám přemýšlet nad tím, že bych si pořídil kotel na peletky, s automatickým dávkováním. Bylo by to časově pohodlnější. Nad jiným způsobem neuvažuji.

Jana Cíchová, Tábor: V domě, ve kterém bydlím, máme kotelnu na plyn. Jsem s tímto způsobem nadmíru spokojená. Jinak by to asi ani nešlo, bydlím v tom domě už 45 let a celou dobu se tam topí plynem. Dříve jsme topili dřevem jenom na chalupě, kde jsme měli pekárnu. Chalupu jsem dala dceři a ta topí dřevem dodnes.