Pětistovku za odpady už zaplatí bez rozdílu ve všech městech na Táborsku. A bude tomu tak i v příštím roce. Občané tak mohou zůstat klidní, radnicím to ale dělá vrásky na čele. Cena dosáhla zákonného stropu. Náklady spojené s odpadovým hospodářstvím jsou přitom daleko vyšší.

„Vožičáci a majitelé rekreačních objektů platí pět set, obyvatelé místních částí čtyři sta padesát dva korun. Na jednoho občana doplácíme tři stovky,“ uvedl starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský.

Náklady na odpadové hospodářství přitom stále rostou. Obce jsou tlačeny k tomu, aby na skládky putovalo co nejméně odpadu. Podle zákona je prvotní jeho materiálové využití. „Patříme ve třídění mezi nejlepší v kraji. Máme už z předchozích let ošetřeny i takové komodity jako je bioodpad a tetrapacky,“ dodal Větrovský. Na zpracování těchto komodit bude v dohledné době nejspíš tlačit i novela zákona o odpadech. Města na to myslí už nyní.

„Letos jsme obsadili první místo v krajské soutěži My třídit umíme. Za peníze, které jsme si ze soutěže odnesli, pořídíme další kontejnery na třídění odpadů. Bioodpad jsme chtěli vyřešit bioplynovou stanicí, zastupitelé však bohužel tento návrh zatím neodsouhlasili,“ shrnul starosta Jiří Šimánek.

V Bechyni se během příštího roku objeví v ulicích nově dvacet nádob na tetrapacky. Tady doplácejí ročně na zpracování odpadů 1,5 milionu korun.

„Městské kase by pomohlo navýšení poplatku o sto padeát korun. S pětistovkou, kterou naši občané platí, jsme ale bohužel na maximu, které zákon umožňuje,“ konstatoval bechyňský místostarosta Miroslav Beneš.

Ve Veselí třídí tetrapacky na sídlištích, v příštím roce se nádoby rozšíří i do ostatních míst. „Co se týče bioodpadu, začali jsme jednat s firmou Rumpold, která se chystá vybudovat bioplynovou stanici na jeho zpracování. Takže bioodpad bychom řešili přes tuto firmu,“ nastínil starosta Veselí Jaromír Novák.

Třídit, třídit, třídit

„Odpadové hospodářství máme myslím dobře ošéfované. Svědčí o tom i minimum černých skládek v okolí našeho města,“ míní starosta Chýnova Pavel Eybert. Ve městě funguje kompostárna, sběrný dvůr a pravidelný svoz velkoobjemového i domovního odpadu. Peníze, které chybí v odpadovém hospodářství, si tu vykompenzují například na dani z nemovitosti, kterou navýšil Janotův balíček.

„Tetrapacky a vlastně i bioodpad už třídíme. Zajišťujeme přistavování velkoobjemových přepravníků na bioodpad, a ty pak vyvážíme do Klenovic na recyklační dvůr,“ sdělil sezimoústecký referent životního prostředí Petr Klíma.

Tetrapacky se v Sezimově Ústí shromažďují do společného kontejneru s plasty a oddělují se až při zpracovávání na dotřiďovací lince. „Do budoucna se chystáme podchytit i bioodpad z domácností,“ připustil Klíma.

Tábor vychází z plánu odpadového hospodářství z roku 2005. Zatím si své vytýčené cíle plní. Už loni začátkem roku posílil systém třídění o celou polovinu. Po městě vyrostlo 40 nových stanovišť na třídění odpadu. Rozestavěno bylo také 30 nových kontejnerů na tetrapack.

„V příštím roce chceme začít řešit i bioodpad.Ve vytypovaných lokalitách města bude rozestavěno 350 nádob na tento druh odpadu,“ přiblížila Lenka Koubková z táborského odboru životního prostředí.

Dva kontejnery na tetrapacky fungují také v Soběslavi. Zelený odpad už patnáct let řeší pomocí sběrných dvorů. „Biologický odpad z domácností zatím nijak neřešíme,“ připustil tajemník města radek Bryll. I soběslavská radice na odpadové hospodářstsví doplácí. A to ročně 1,5 milionu korun.