Svátkem Beltine (nebo Beltain) začíná v keltském kalendáři světlá polovina roku (větší slunce - an ghrian mor), pro většinu tvorů ta lepší, vždyť je to období tepla, růstu a sklizně. Světlá polovina roku předá vládu období tmy (menší slunce - an ghrian beag) až svátkem Samain, na naše dušičky.
Měl dva významy. Oslavoval plodnost a smrt. Smrt představoval odchod zimy, období strádání a hladovění. Naopak plodnost znamenala nástup nového života, radostnějšího ročního období.
Vedle popisů veselí, tance a zpěvu se zachovaly zprávy o některých tradičních zvycích. Patřily mezi ně třeba soutěže mládenců ve vyhazování zapálených březových košťat do výše (bříza je slavnostní strom Galů), stavění a hlídání májek, což se udrželo dodnes, očistné koupání či alespoň symbolické namáčení do potoka, čištění chlévů, řezání proutků jívy a polykání květů kočiček a další.

Jarní magie

Noc Beltine je třeba prozpívat i protančit, ale je to také doba očistných obřadů. Pro Kelty začíná čas Rohatého Boha a Paní ze Zelených Lesů. Právě nyní je ta nejvhodnější doba pro magii, pro zakládání lesních a zahradních svatyní. Na Beltine byste také měli odměnit strážné duchy vašich domovů. Teprve v dalších dnech začnou válečná tažení, dobytek bude třeba vyhnat na letní pastviny, osít pole, ale dnes je ještě čas na zábavu a veselí.
Půlnoc byla hranicí mezi smrtí a plodností. Noc znamenala truchlivé a temné období, které končilo a ranní svítání nastolení vlády jara, kdy všechno pučí a probouzí se k novému životu. Beltine byl svátek radosti a štěstí.

Oheň Kelty očistil

Keltské pojetí svátku bylo ovšem od dnešní doby poněkud odlišné. Celý kmen ho slavil pospolu. O půlnoci natrhali květy a větve, kterými vyzdobili své příbytky.
Teprve potom zapálili oheň, na kterém uvařili kaši z másla, ovsa, vajec a mléka. Nakonec byl pokrm zředěn medovinou. Oheň je nejsilnějším očistným médiem. Právě ohně pálené na Beltine mají všechny živé tvory zbavit všeho nečistého, co se nashromáždilo v temném zimním období a zároveň jim dodat ochranu pro období nadcházející. Noc patří ještě k vládě temnot a následující den již patří světlé polovině roku.
Před tím, než společně zasedli k jídlu, obětovali samozřejmě bohům. Pak následoval tanec a zpěv, popíjení, zábava, prostě Keltové se dokázali pořádně odvázat, slavit a užívat si života. Keltové také skákali přes oheň a zvyk můžeme pozorovat i v současnosti. Plameny je měly očistit od nemocí a zlých duchů. A nezapomínali ani na koně a dobytek, které provedli mezi dvěma ohni za současného zaříkávání keltských druidů, popřípadě k ránu přes žhavé uhlíky, aby ochránili i je.

Česká tradice

V Jistebnici by rádi založili novou tradici. Místní sdružení Spolek emancipovaných kluků sympaťáků (SEKS) chystá ve spolupráci se Spolkem úžasných žen (SÚŽ) na neděli „Znovuotevření pranýře.“ „Celá akce je pořádaná na výročí dvě stě padesáti let souzení poslední čarodějnice v Čechách,“ naznačil mluvčí sdružení Pavel Rybařík.
Večer v 18,30 následuje průvod v dobových středověkých kostýmech v doprovodu zbrojnošů na koních.
Dlouholetou tradici čarodejnických oslav mají Bechynští, kde již 16. rokem pořádá kulturní dům ve spolupráci se 151. ženijním praporem a Sdružením dobrovolných hasičů Bechyňský slet čarodějnic. Sraz je v pondělí v 17 hodin před kulturním domem odkud vyráží průvod v maskách do ulic.
„Budeme hledat skryté zlo, které se od minulého pálení během zimy v Bechyni objevilo. Až jej najdeme, vrátíme se před kulturní dům, kde bude spáleno,“ naznačil ředitel kulturního domu Štěpán Ondřich.
Akce se obvykle zúčastňuje přes 100 lidí v maskách a dalších několik stovek lidí bez masek.