Dvojice opeřených černobílých krasavců mohou pozorovat obyvatelé mimo jiné ve Vodňanech na Strakonicku, v Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku, v Plané nad Lužnicí na Táborsku, v Kájově na Českokrumlovsku, v Jindřichově Hradci či v Mirovicích na Písecku. V několika případech si naši největší brodiví ptáci dokonce pospíšili a sedí na vajíčkách jako například v Netolicích na Prachaticku.

Přípravy na hnízdění v plném proudu

V Chýnově na Táborsku se aktuálně věnují úpravě obydlí a namlouvání. Ostře sledované hnízdo, kde spolu loni hnízdily dvě samice, má letos podle ornitologa Michaela Strnada už tradiční obsazení. „Vypadá to na běžné hnízdění. První z páru přiletěl před necelými dvěma týdny. Nejdříve se vrátila samice. Je dost pravděpodobné, že jde o tu samou, co tu byla loni a předloni. Má totiž na noze kroužek, který ale není bohužel čitelný,“ popisuje ornitolog.

Pozorování čápů může sledovat a zaznamenávat i široká veřejnost, a to online na interaktivní mapě České společnosti ornitologické zde.

První pozorování mu Chýnovští hlásili na louce, čápice hnízdo obsadila v neděli 24. března, dvojici ptáků pak lidé viděli minulý týden, v pátek 29. března. „Druhý pták vypadá a chová se jako samec. Kroužek nemá, ale je na první pohled mohutnější. Na začátku se spolu trochu pošťuchovali, když jí tam začal uklízet. Dokonce ji vyhodil z hnízda, ale vyříkali si to a od té doby je klid,“ dodává s úsměvem.

Pářili se hned první den na uvítanou. „Sledoval jsem je a měl jsem z toho radost. Podle záznamu na kameře se páří ale jinak většinou v noci. Přes den nosí samec intenzivně materiál na hnízdo, vídám ho i v letu s plným zobákem. Připravuje výstelku, což je poměrně důležité z hlediska možného rizika prochladnutí snůšky,“ vysvětluje Michael Strnad.

Čápi si bývají věrní, ale i u nich výjimečně mohou během jarních námluv vznikat dramatické manželské konflikty. Poprvé hnízdí kolem 5. roku věku a není výjimkou ani záznam o hnízdění dvacetiletých ptáků. Na dvou až pěti vejcích sedí v průměru 33 dní a mláďata rodiče živí ještě asi dva měsíce. V péči i krmení se oba partneři střídají, dělí se i o ochranu již vylíhnutých potomků. Chrání je například i roztaženými křídly před sluncem nebo údery krup. Nejčastěji loví a jedí hmyz, žáby, drobné plazy a myši.

Dřívější návrat

Velký návrat ze zimovišť podle koordinátorky programu Čapí hnízda z České společnosti ornitologické (ČSO) Gabriely Dobruské začal letos kvůli teplému počasí odhadem o dva týdny dříve. „Už v polovině března nám svítilo na mapě přes 80 obsazených hnízd, nejdříve se vraceli tradičně čápi na západě Čech, kteří migrovali z jihozápadní Evropy a Německa. Posléze přilétli ti z východní tahové cesty, z jižních Afriky přes Turecko,“ naznačila.

ČSO sleduje průběh hnízdění čápů bílých v programu Čapí hnízda od roku 2014, kdy byli čáp bílý a čáp černý vyhlášeni ptákem roku u příležitosti jejich celostátního i mezinárodního sčítání. „Program se stal u české veřejnosti tak oblíbeným, že jsme se rozhodli pozorovat a sčítat čápy bílé systematicky a každoročně. Česko tak patří mezi jednu z mála zemí, kde detailně za pomoci mnoha dobrovolníků sledujeme dění na hnízdech a získáváme důležité informace o úspěšnosti hnízdních sezon,“ popisuje koordinátorka programu.

Na výročí hned dvojité sčítání

Živě lze nahlédnout díky kameře například do hnízda v Chýnově na Táborsku zde

Rok 2024 se podle ornitologů nese ve znamení intenzivního sčítání. Jejich program Čapí hnízda totiž slaví 10. výročí. Letos se tak po deseti letech navíc koná osmé mezinárodní sčítání čápů bílých, které má za cíl zjistit, jak se čápům daří v jednotlivých státech jejich hnízdního areálu. „Díky datům od veřejnosti zaneseným do programu Čapí hnízda víme, že je populace čápů bílých v Česku stabilní. Ale bude velmi zajímavé zjistit, jak jsou na tom v jiných státech, kde každoroční sledování čápů systematicky není běžné,“ dodává Gabriela Dobruská s tím, že letos navíc dochází i k v pořadí čtvrtému počítání plachých a nenápadných čápů černých.

Úprava hnízd, klapání zobáků i páření. Námluvy čápů na jihu Čech vrcholí | Video: Deník/Lenka Pospíšilová

2024 – rok čapích sčítání

8. mezinárodní sčítání čápů bílých
Mezinárodní sčítání se koná jednou za deset let. Koordinuje ho německá organizace na ochranu přírody a partner BirdLife International NABU. Při posledním sčítání v roce 2014 hnízdili čápi bílí v 54 zemích Evropy, severní Afriky a Asie, sčítání se tehdy uskutečnilo v 48 z nich. V Čechách sčítání koordinuje Česká společnost ornitologická. V roce 1984 celková populace čápa bílého činila na 135 tisíc párů. V roce 2014, při posledním mezinárodním sčítání, šlo asi o dvojnásobek, 272 tisíc párů.

4. celostátní sčítání čápů černých
Celostátní sčítání čápů černých koordinuje AOPK ČR ve spolupráci s dalšími subjekty (Česká společnost ornitologická, Český svaz ochránců přírody a Lesy České republiky). Předchozí ročníky sčítání byly velmi pozitivní. Odhadované počty pro celou republiku rostly, zaznamenáno bylo přibližně 300 a 400 párů v letech 1994 a 2004 a v roce 2014 to bylo 505 pro celou ČR. V posledních několika letech však přicházejí z různých částí našeho území zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých, a to v lokalitách, jako jižní Morava, východní Čechy či Doupovské hory. Zdroj: birdlife.cz