Koordinátorem pravidelného sčítání těchto majestátních brodivých ptáků je v Jihočeském kraji a celé republice František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. Podle jeho slov nikdy nebudou počty těchto kontrastních brodivců tak přesné jako u jejich společenských příbuzných. „Ve srovnání s čápem bílým hnízdícím na komínech je čáp černý mnohem plašší a velké stromy pro hnízdění vyhledává v rozsáhlých lesích. Jeho zjišťování, mapování a sčítání čápů je tak mnohem složitější,“ vysvětlil.

Sčítání populace se koná pravidelně každých deset let od roku 1994. Všechny předchozí ročníky měly podle Pojera pozitivní výsledky, odhadované počty pro celou republiku rostly. V letech 1994 a 2004 jsme napočítali přibližně 300 a 400 párů, v roce 2014 to bylo již 505,“ vyčíslil.

Sčítat mohou s respektem i amatéři

Ke spolupráci ornitologové vyzývají i širokou veřejnost. „Čápa černého pozná každý, zapojit se může kdokoliv, od myslivců, přes příznivce přírody až po náhodné pozorovatele, stačí zapsat pozorování do databáze Avif na webu birrds.cz,“ upřesnil František Pojer. Dodal také, že všem pozorovatelům čápů poskytuje zpětnou vazbu. „Každému odepíšu, například, že v místě bývalo hnízdo, kam dál směřovat své úsilí, nebo pokud má pták kroužek, tak popíšu odkud je a co už všechno zažil,“ uvedl.

Hlavním cílem ale není hledat hnízda čápů černých v rozsáhlých lesních porostech, ale zaznamenávat zejména opakovaná pozorování v určité lokalitě. „To naznačuje, že v místě mají čápi potravní teritorium, a tudíž v okolí hnízdí. Uvítáme však i ojedinělá pozorování čápů černých a zprávy o náhodně nalezených hnízdech,“ dodal s tím, že by si ale každý měl uvědomit, že čáp černý je zvláště chráněným druhem podle české i evropské legislativy a nesmí být na hnízdišti vyrušován a plašen.

Hnízdění ovlivňuje mnoho faktorů

V posledních několika letech přicházejí z různých regionů informace o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých. „Konkrétně se to týká jižní Moravy, východních Čech či Doupovských hor,“ upřesnil lokality. Výsledky letošního sčítání mají být proto velmi zajímavé. „Zároveň jsou důležité pro další prognózy vývoje populace a případné návrhy opatření ve prospěch čápů černých, jejich ochrany a zlepšení podmínek pro hnízdění, dostupnost potravy a podobně,“ vysvětlil Pojer.

Podle dosavadních poznatků je problém klimatická změna a zvyšování teploty, které vede lokálně až k vyschnutí drobnějších vodních toků. „To znamená, že mizí ryby, které jsou hlavní potravou čápů černých. Vliv má místy i kůrovcová kalamita, tedy vykácení velkých ploch lesů, kde čáp černý dříve hnízdil,“ popsal specialista na tento druh. Pozorování čápů černých i jiných druhů ptáků může laická veřejnost hlásit prostřednictvím portálu České společnosti ornitologické (ČSO) ZDE.

Čáp černý. Ilustrační foto.Čáp černý. Ilustrační foto.Zdroj: Karel Brož

Více o organizaci sčítání v Jihočeském kraji si lze přečíst na oficiálním webu Jihočeského ornitologického klubu ZDE.

Poslední pozorování čápů černých je hlášeno na jihu Čech například v Broučkově Lhotě na Táborsku, obci Stará Dobev na Písecku či ve Zlivi na Českobudějovicku. Více kusů lidé pozorovali zejména v okolí rybniční soustavy kolem Lomnice nad Lužnicí na Jindřichohradecku. V jižních Čechách se výzkumem a ochranou ptáků zabývá Jihočeský ornitologický klub (JOK).

Hlavním organizátorem sčítání čápů černých je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a státním podnikem Lesy ČR (LČR) a Českým svazem ochránců přírody (ČSOP).

Okresní koordinátoři:
Jiří Pykal pro Strakonice (pykal.jiri@seznam.cz)
Ladislav Lešák pro Prachatice (lesak@kshcb.cz)
Libor Šejna pro Písecko (csop.makov@gmail.com)
Petr Janeček pro Táborsko a okolí (ve spolupráci s J. Jahelkou, M. Strnadem a J. Zemanem – janecek@birdlife.cz)
Jan Havlíček pro Českobudějovicko (janhavlicek.cz@gmail.com)
Radek Janák z CHKO Blanský les pro Českokrumlovsko (radek.janak@nature.cz)
Jakub Mráz pro Jindřichohradecko (jakubmraz@seznam.cz)

Jihočeské zajímavosti
Neobvyklé chování čápů popsal ornitolog Stanislav Chvapil, dlouholetý vedoucí Skupiny pro výzkum brodivých ptáků v Čechách a na Slovensku Ciconiiformes:
V obci Dírná v okrese Tábor je od roku 1954 hnízdo čápů bílých na samostatném komíně bez stupaček, výšky 25 m, v objektu opravárenských dílen zemědělské techniky hraběte Evžena Wratislava. Pokud je hnízdění úspěšné, mláďata čápů jsou pravidelně na hnízdě kroužkována pomocí výškové techniky. Dne 14. 3. 2022 obsadil hnízdo samec, samice 21. 3. Došlo k páření a snůšce vajec. Koncem března a v dubnu nalétával na hnízdo čápů bílých samec čápa černého a pokoušel se pářit s hnízdící samicí čápů bílých. Došlo k boji mezi čápy. Snůška byla zničena a vejce vyhozena z hnízda, patrně čápem černým. Samec čápa bílého následně zahnal samce čápa černého. Vše pozoroval majitel objektu E. Wratislav. Hnízdění čápů bílých bylo v roce 2022 neúspěšné. Dospělý pár čápů bílých odlétl z lokality konce srpna.
V Horní Cerekvi v okrese Pelhřimov je hnízdo čápů bílých od roku 1960 na železné hnízdní podložce s nástavcem, zasunuté do čtyřhranného komína s kramlemi, výška asi 5 m. Komín je se stupačkami na střeše jednopatrové budovy. Přístup ke hnízdu pro kroužkování mláďat je z vedlejšího pozemku. Již v roce 2022 mnohokrát nalétával na toto hnízdo čápů bílých dospělý čáp černý a pokoušel se pářit se samicí čápa bílého. Samec čápa bílého ho vždy zahnal. V roce 2023 obsadil hnízdo samec čápa bílého 11. 3. Dne 19. 3. se objevil na hnízdě dospělý čáp černý. Samice čápa bílého byla zjištěna 3. 4. s kroužkem ELSA nad levým běhákem. Kroužek odečten 10. 4. 2023, DER A9L51. Zpětné hlášení zatím z Německa nedošlo. Čáp černý vždy využíval nepřítomnost samce čápa bílého k „výletům“ na hnízdo a k páření se samicí čápa bílého (viz foto Jana Ipri z 15. 4. a 19. 4. a video na facebooku). Konce dubna samec čápa černého intravilán města opustil. Pár čápů bílých zasedl na vejcích. Není známo, jak početná byla snůška. Koncem května byla vyhozena z hnízda 2 čerstvě vylíhlá mláďata a 1 mládě klubající se z vejce. Předpokládali jsme, že v případě vylíhnutí mláďat odebereme vzorek jejich tkáně na rozbor DNA k zjištění jejich genetické informace. Bohužel, kadávery mláďat byly hned odstraněny. Nebylo tedy možno zjistit, zda mláďata byla kříženci čápa bílého a černého, či nikoliv. Je otázkou, proč mláďata uhynula hned po narození? Zda byla hned vyhozena čapím párem ještě živá, či nikoliv?
V blízkosti Horní Cerekve bylo stromové hnízdo čápa černého v lese. Ten byl ale vykácen a hnízdo odstraněno. Je otázkou, zda chování čápa černého v Dírné v roce 2022 a v Horní Cerekvi v letech 2022 a 2023 má nějakou souvislost? Vzdálenost obou lokalit od sebe je vzdušnou čarou pouze asi 36 km.
Mezidruhové dokladované páření samce čápa černého se samicí čápa bílého je raritou, velmi neobvyklé, ale možné. V Německu byl v roce 2023 obdobný případ. Šlo o samici čápa černého a samce čápa bílého (Z. Vermouzek). Prozatím nevíme o tom, že by byl zdokumentovaný kříženec čápa bílého a černého. Proto je velká škoda, že kadávery mláďat v Horní Cerekvi byly hned odstraněny a nebylo umožněno odebrat vzorky pro analýzu DNA. Zdroj: Ověřené výsledky monitoringu hnízdění a kroužkování čápů bílých Ciconia 2023, Stanislav Chvapil