Koalice ODS a T2020 roztáčí druhé kolo privatizace bytů. Po první vlně spuštěné před dvěma lety se jich podařilo prodat 205. Naději na zlepšení vedení města vidí v nových pravidlech.
Občané částí města, jichž se plánovaný obchod týká, se seznámili s první verzí podmínek. Prostřednictvím dotazníku jsou vyzváni, aby sdělili údaje o technickém stavu bytů. Od radní Simony Žirovnické (ODS) pak dostali slib, že se jimi budou zabývat.
Při všech setkáních ale občany zajímala cena. Přesnou cifru za metr čtvereční jim však zatím nikdo přesně nesdělil. Bude se totiž odvíjet od jednotlivých odhadů, které pro každý dům zpracuje znalec až po projevení většinového zájmu o privatizaci v domě. Prozatím se kalkuluje s částkou 4300 až 5200 korun, jíž se ale lidé především z Pražského sídliště děsí. Jejich argumentem je zdevastovanost bytů.
„Levný výprodej dělat nebudeme,“ upozorňují ale místostarostové Jiří Bartáček (ODS) s Martinem Jirovským (T2020). Reagují tak i na anonymní výhružky, které je varují před populistickým rozprodejem majetku pod cenou. Shromážděným lidem připomněli, že rozhodují o majetku všech občanů Tábora, tedy i těch, kteří nikdy nevyužili přízně městského bydlení a o vlastní střechu nad hlavou se postarali z vlastní kapsy.

Kup, nebo nechej být. Privatizace není povinná

Celkem čtyři sály zaplnila k prasknutí plánovaná privatizace městských bytů. Tábor přišel s novými pravidly a věří, že tentokrát většinu svého majetku převede na soukromé vlastníky.
Oříškem se jeví snad jen Pražské a Náchodské sídliště. Sál dnešního Funagency zaplnili převážně lidé důchodového věku, kteří se kupování zanedbaných bytů zdráhají. „Působí to na mne draze, dříve se tady byty prodávaly levněji,“ míní například Jana Budilová z Jaselské ulice. Radnice od občanů sklidila kritiku, že do bytů desítky let neinvestovala a nyní chce, aby to za ni udělali sami občané. Věra Runtová z ulice Pražského povstání tak například už tři měsíce čeká na opravu koupelny. „Je chybou, že se Bytes zbavil řemeslníků a práce zadává někomu dalšímu, které nikdo nehlídá. Všechno máme původní, okny protahuje a kdybychom si sami nevyměnili dřez a kuchyňskou desku, tak to dodnes nemáme,“ řekla pro Deník. Přesto privatizaci zcela nezavrhuje. „Byt by ale kupovaly moje děti,“ dodala důchodkyně, která v bytě bydlí od roku 1965.
Zanedbanost bytového fondu radní přiznávají a nechali spočítat, že na jeden byt dosahuje částky 300 000 korun. Aby město dalo tyto vybydlené prostory do pořádku, potřebovalo by 1,5 miliardy.
Starší občany by ale mělo uklidnit ujištění, že privatizace není povinná. „Nikoho do ní nenutíme, dokonce říkáme, že pro staré lidi je výhodnější nájemné bydlení,“ ujistil místostarosta Martin Jirovský.
„Myslím, že víc lidí se domnívá, že ty ceny jsou vysoké. Budu muset hodně přemýšlet,“ uvedl Lubomír Mišinec z Hanojské ulici na sídlišti Nad Lužnicí. Bydlí v domě, který má již základní opravy za sebou. Odhadní cena se tím zvedne, ale budoucí majitelé už nebudou muset do domu tolik investovat.
„Lidem teď dáváme možnost koupit si vlastní bydlení za plus minus tři sta tisíc korun. Přitom denně se na mě Táboráci obracejí s žádostí o městský byt. A za totožný byt pak v obálkové metodě zaplatí až kolem milionu,“ naznačila radní Simona Žirovnická.
Na druhé straně například z oblasti Starého města by lidé byty kupovali, leč nemohou. Právě ten jejich dům se nemusel do privatizačního seznamu dostat. Město si totiž ponechá domy v lukrativních zónách, nebo ty, v nichž jsou výhodné nebytové prostory.
Pro kupce bude existovat několik motivačních programů a balíčků podpor. Nové zásady však také zmiňují, že pokud do dvou let obchod neproběhne, bude se přehodnocovat výpočet ceny. Město je i připraveno jednat s lidmi, kteří budou chtít byt směnit, a neblokovat tak prodej v domě.