Na to navázal tuto středu. COP totiž každoročně vyšle do světa stovky absolventů technických oborů. Aby nejen oni, ale i všichni technicky zaměření lidé dostali na trhu práce šanci, rozhodl se spolu s Informačně vzdělávacím střediskem (IVS), sídlícím v prostorách školy, zorganizovat první burzu práce.
Burza práce
Ve středu ráno se proto otevřely brány střediska pro všechny nezaměstnané zájemce z úřadu práce i budoucí absolventy školy. Čekali tady na ně zástupci největších firem z Táborska.
„Letos jsme oslovili devět firem a mělo by přijít sto lidí z úřadu práce, ale i lidé z ulice. Do budoucna bychom rádi burzu pořádali i dvakrát do roka. Příště chceme také pozvat ještě více firem i nezaměstnaných," prozradil František Kamlach.
Všechny firmy dohromady nabízely sto pracovních míst, každý ze stovky příchozích tak mohl odejít s nabídkou zaměstnání v kapse.
Firmy poptávaly zejména technické pracovníky, jako zámečníky, elektrikáře, obráběče kovů, dělníky ve výrobě, skladníky a podobně. „Všichni návštěvníci si ze seznamu pozic vybrali ty vhodné pro sebe a teď už musí jen obejít zaměstnavatele a popovídat si u pohovoru," vysvětlil František Kamlach.
Firma RM Gastro z Veselí nad Lužnicí například hledala pracovníky do výroby, konkrétně na CNC obráběcí stroje, dispečery výroby a skladníky. „Takové pracovníky není úplně snadné najít, respektive najít někoho, kdo bude ochoten a schopen dojíždět do práce a pracovat na směny. Každopádně naše pozice jsou vhodné nejen pro lidi s praxí, ale i pro absolventy škol, které jsme schopni zaškolit," říká vedoucí personálního oddělení RM Gastro Pavel Tardovský, jenž do Sezimova Ústí přijel nabídnout deset neobsazených pozic.
Osobní kontakt
Škola spolu s úřadem práce oslovila nejen mladé absolventy škol, kteří ještě nemají žádnou pracovní zkušenost, ale i starší lidi, kteří o zaměstnání přišli a nedaří se jim najít náhradu.
Vybojovat si své místo na trhu práce si přišla i dvaadvacetiletá absolventka Vyšší odborné školy ekonomické v Táboře Jana Dvořáková.
Podle ní je podobná burza práce šancí, jak se dostat k zaměstnavateli blíž. „Jsem ráda, že jsem dostala příležitost popovídat si s personalisty osobně, je to určitě lepší než neosobní komunikace přes email, říká absolventka ze Soběslavi, která je na úřadu práce evidovaná od června.
Ve středu na burze práce absolvovala dva pohovory. „Půjdu na pohovor s personalisty od Silonu a RM Gastro. Ideálně bych si představovala nějakou práci v administrativě nebo bych chtěla dělat účetní. Ale zaměstnavatelé chtějí často praxi, kterou nemám. Uvidím, jak to dopadne, takových míst moc není a podobných absolventů, jako jsem já, je všude dost," říká trochu skepticky.
Na burzu práce ve středu dorazil také devětapadesátiletý Miroslav Kraft. Také on bezúspěšně shání práci téměř už pět let. „Chtěl bych zůstat u profese, kterou jsem se doposud živil, a tou je stavební rozpočtář. Dnes se tu nabízejí spíše strojařské pozice, ale jedna firma by mě případně i zaučila, tak bych to chtěl zkusit," říká muž s čtyřiatřiceti odpracovanými lety na krku.
O práci jej před lety připravila krize, díky níž byl propuštěn z velké stavební firmy v Českých Budějovicích. Od té doby se ze strany zaměstnavatelů setkává s nezájmem. „Když teď sháním místo, kolikrát mi nikdo ani neodpoví. Možná, že si zaměstnavatelé myslí, že v mém věku už nemá cenu dávat mi šanci. Ale údajně neodpovídají i třicetiletým, tak to asi nebude jen o tom," říká Miroslav Kraft posmutněle.
Za zaměstnavatelem ale přišel také s jasnými podmínkami. „Chtěl bych nejprve pracoviště vidět. Jednou po mně jedna firma chtěla, abych podepsal smlouvu ještě předtím, než jsem vůbec věděl, co bych dělal. Takové jednání mě opravdu zaskočilo. Mám představu i o penězích, protože mám rodinu," říká muž, který za poslední roky oslovil desítky zaměstnavatelů.
Autor: Kateřina Šímová
