Kliknutím zvětšíteNeobyčejný pohled je přes Mlýnskou stoku na věž německého dívčího lycea (později rozhlasu, dnes pedagogické fakulty), Flusserův dům a na mini hospodářský dvorec na levém břehu před rokem 1926. Do ulice, tehdy Boženy Němcové, není vidět, jen jí vévodí věž, pro kterou se setrvačností používá název „rozhlas“. Věž s hodinami je vysoká 35 m, ochoz je ve výšce 29 m, je však nepřístupný. Ale přístupný býval. Často se odtud fotografovalo město, zejména muzeum a dole Rybní ulice.
Vrchlického nábřeží, vzadu rozhlas. Foto: Archiv Jana Schinka
Objekt dívčího lycea navrhl vídeňský architekt Richard Straudinger. Škola byla postavena v roce 1910 v pozdní secesi s prvky kubismu. V budově také sídlila německá průmyslová škola a německá obchodní škola. Za německé okupace zde sídlilo stále německé dívčí lyceum a vedle v ulici se rozkládala školní zahrada, v roce 1945 Úřad pro zajištění německého majetku. Od roku 1949 přidělila radnice budovu rozhlasu, který do té doby vysílal od 5. 5. 1945 v provizorních podmínkách z radnice. Od roku 2003 sídlí rozhlas vedle ve vlastní budově.
Věž pohledově ovládá tuto část města a do 50. let 20. století rázovitou Rybní ulici. Měděnými plechy pokrýval věž mistr klempíř Vojtěch Svoboda, tenkrát jako zaměstnanec firmy Stegmann. Později se osamostatnil a dílnu a byt měl právě v Rybní ulici (původně v areálu Alžír). Jeho syn Oldřich Svoboda, také mistr klempíř, firmu převzal a podílel se na firemních nápisech ve městě. Jak připomínal, vytvořil velký nápis LUKEŠ prostorovým písmem ze zinku na náměstí, ale za pár let ho musel rozebrat a nahradit nápisem ROVNOST. Práce měl tak dost.
Pátrání, kdo bydlel v přízemním dlouhém domku na snímku v čase 1. republiky, bylo málo úspěšné. Podle Oldřicha Svobody asi řidič tramvaje Jan Fischhanzl s manželkou Rozálií. V těch místech je dnes volný prostor, vedle školní jídelna. Národopisnou hodnotu domek měl, třeba jak se tam Fischhanzlovým dobře nebo nedobře bydlelo. Domek z poloviny 19. století, ne-li starší, se vlastně nacházel časově po roce 1923 na novém Vrchlického nábřeží. Mlýnská stoka teče vpravo, kde by následoval kubistický most, který byl před pár lety zbytečně zbořen a nahrazen obyčejným zábradlím. Kubistický most je uveden v Encyklopedii města.
Most rozděloval ulici U Tří lvů do roku 1955 na ulici U Tří lvů směrem k Žižkově a na ulici Boženy Němcové k Dukelské. Vlevo proti proudu Mlýnské stoky, mimo snímek, byly v roce 1924 postaveny městské činžovní domy. Roku 1926 byly regulované břehy Mlýnské stoky osázeny stromky. V pozadí stojí Flusserova vila z roku 1923, z čehož se dá odvodit, že snímek byl pořízen mezi těmito roky.
Do vily se nastěhoval dětský lékař Emil Flusser s rodinou v roce 1923. Celá rodina Flusserova zahynula v koncentráku. Odborný ženský lékař a porodník Antonín Gruber se do domu přistěhoval po válce v roce 1945. Před᠆tím měl ordinaci v Divadelní ulici v domě U Cimlů. Vedle Gruberů směrem k přízemnímu domku na snímku byla dne 29. února 1988 otevřena školní jídelna s kapacitou 1000 jídel denně. Výběr staveniště byl proveden v roce 1982, stavět se začalo roku 1986. Tehdy pomalu, ale dnešním pohledem docela rychle. Rozhlas se přestěhoval do svého vedle budovy „rozhlasu“ (pedagogické fakulty) v roce 2006.
Jan Schinko
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
