Výpravnou vázanou knihu o historické budově českobudějovické radnice chce letos představit veřejnosti vedení jihočeské metropole. Aktuálně schválila rada města podle primátora Jiřího Svobody dohodu s renomovaným autorem Danielem Kovářem, který má publikaci napsat.

Čtenáři se například dozvědí, že kvůli návštěvě Karla VI., otce Marie Terezie, se probourávaly zvláštní vstupy do měšťanských domů vedle radnice. „Kniha bude v českém jazyce s anglickým závěrečným souhrnem v rozsahu 144 stran,“ říká Jiří Svoboda. Texty nabídnou stručné představení hlavních etap stavebního vývoje budovy. „Součástí bude také bohatší obrazová příloha ukazující interiéry i výtvarná díla,“ dodává Jiří Svoboda.

Daniel Kovář, archivář, který se dlouhodobě věnuje historii města, nechystá o Budějovicích první knihu. Naznačuje, že příprava znamená především poctivé studium archivních fondů, které zabere spoustu času. „Materiály jsou pohromadě, to jsou léta práce. Napsání trvá zhruba tři měsíce,“ přibližuje Daniel Kovář, jak se chystá podobná publikace. „Většina podkladů je z archivu města,“ dodává Daniel Kovář.

A co bude možné v knize najít kromě bohaté fotodokumentace a představení jednotlivých stavebních etap? Třeba kapitolu o slavných návštěvách. K těm patřil i císař Karel VI., otec Marie Terezie. Známý snad každému školákovi proslulou pragmatickou sankcí, dokumentem, který měl zajistit bezproblémový nástup na trůn jeho dceři, i když byla ženou.

Karel VI., který znal i Madrid, navštívil jihočeskou metropoli v roce 1732. „Radnice tehdy byla novostavbou,“ připomíná s úsměvem Daniel Kovář a připojuje, že se kvůli hostovi pronajaly i sousední měšťanské domy a v úrovni prvního patra se probourala zeď, aby se umožnil volný průchod. Návštěva trvala asi tři dny a uspořádání nově zřízených obytných prostor údajně mělo připomínat císaři komnaty ve vídeňském paláci. „To jsou asi spíš povídačky,“ upozorňuje však Daniel Kovář.

Jiné zajímavé tvrzení je ale doloženo. O pobytu existuje podrobná kronikářská zpráva a v té stojí, že vedení města pozvalo císaře na večeři. Odehrávala se v místnosti s výhledem na náměstí, pravděpodobně v dnešní obřadní síni. A podle kronikáře měl Karel VI., který byl mimo jiné jeden čas i španělským králem, prohlásit, že budějovické náměstí se mu líbí více než madridské! Císař přitom viděl náměstí už s kašnou nebo Černou věží, jak je známe dnes…

Z dalších významných hostů lze jmenovat například prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, jehož návštěvu připomíná pamětní deska na průčelí historické budovy.

SOCHAŘSKÁ SYMBOLIKA

V knize podle Daniela Kováře najde čtenář informaci například také o sochách na průčelí. „Sochy personifikují základní ctnosti měšťana od středověku. Moudrost, statečnost, spravedlnost a opatrnost,“ vypočítává Daniel Kovář a doplňuje, že v uměleckém pojetí radnice je velká symbolika, která se odráží i v latinském nápisu, který označuje radnici za dům spravedlnosti, kde se měšťan domůže svých práv.

Současná historická budova je barokní, odehrála se však řada moderních přestaveb a vestaveb. Například v době gotické radnice nestála tam, kde ji najdeme dnes. Když navštívil České Budějovice Karel IV., Otec vlasti (známý nařízením o přesunu masných krámů z náměstí na místo dnešní proslulé restaurace), byl ubytován v objektu, který se nacházel na protějším nároží Biskupské a Radniční ulice (dnes tu najdeme pojišťovnu).

Vydání knihy se podle Jiřího Svobody chystá na červenec. A primátor doplňuje, že bude výjimečná třeba v tom, že dosud podobná publikace o radnici nevyšla.

Infobox: Karel VI., který byl otcem Marie Terezie, původně zdědil od příbuzné větve Habsburků španělský trůn. V následné sérii válek ale ustoupil francouzským Bourbonům, kteří si na království za Pyrenejemi také dělali nárok. A převzal državy po zemřelém bratrovi, takže se stal například římským císařem a českým králem. Už jako český král a císař římský také navštívil České Budějovice.