Lidé všeobecně touží po bujné zeleni a méně betonu. Přesto zažívají okamžiky, kdy začínají uvažovat, jestli stromy neřízeně nerostou příliš vysoko a neskrývají tak v sobě vedle blahodárnosti i nebezpečí. Při výsadbě totiž člověk nemá zapomínat, že se dřeviny v toku času promění.

„Mám břízu přímo u okna. Je sice krásná, ale když přijde vítr, kterých v létě nebylo málo, větve mi sahají téměř do oken. Strom se nebezpečně naklání a stíní, už brzy odpoledne musím svítit a sluníčko mi do bytu nejde téměř vůbec," říká Eva Kovářová z Minské ulice na Sídlišti nad Lužnicí, která bydlí ve druhém patře panelového domu 26 let. Za tu dobu strom nabral značných rozměrů.

Tento dům je ale vysokými břízami přímo obklíčen. Další stejné výšky roste z druhé strany paneláku a stín vrhá až do pátého patra osmiposchoďového domu.

Uříznout korunu

Při bouřkách se zlověstně ohýbaly i další stromy, které rostou podél chodníků, u nichž parkují auta. Nejeden řidič zpoza záclony pozoroval, zda jeho vůz přežije bez úhony.

„Břízy jsou podle mne bezpečné, ta je ohebná a nezlomí se. My jsme na vsi všude břízy měli a nikdy se nestalo, že by se zlomila. Zkracovat koruny by byla škoda," míní o břízách z Minské ulice Marie Bezemková. Její kamarádka, ale bezúhonnosti štíhlého a vysokého stromu nevěří.
„My máme břízy před chatou a mám strach, že mi na ni spadnou. Chci po úřadu, aby je porazili, protože i stíní, a to i tady v ulici," zastává Helena Procházková jiný názor. Neprosazuje kácení, stačilo by prý udržovat korunu v rozumné výšce.
Takovému zásahu se ale brání vedoucí táborského odboru životního prostředí Jan Fišer. „Nesníme trvale znehodnotit vzhled stromu. Udržovat se musí odmlada, později je to i drahé."

Stromy kácí neradi, a proto jen ve výjimečných případech. „Když například naráží do domu, a tím ho ničí, nebo příliš stíní," dodává Jan Fišer s tím, že normu slunečního svitu pak musejí prověřit hygienici, které si zájemce o pokácení stromu musí sám objednat. Tento požadavek zpravidla zastaví snahy o odstranění stromu, protože žadatel není ochoten dokládat potřebná měření.

Pro městské zástavby se například nehodí topoly nebo smrky, které nemají kořeny příliš hluboko a potom hrozí vyvrácení. Topol je také křehký a lámou se mu větve.

Miroslav Kohel z Veselí nad Lužnicí, soudní znalec v oboru dendrologie

Jaký je váš názor na výsadbu bříz mezi paneláky?
„Bříza je do zástavby vhodná z důvodu, že rychle naroste. Také je schopná růst i ve špatných, podmáčených nebo degradovaných půdách, proto se vysazuje do sídlišť, kde jsou půdy převrácené vlastně vzhůru nohama a citlivější dřeviny pak tady nerostou. Samozřejmě, že se může stát, že se vyvrátí, ale její dřevo je mimořádně pevné a mimořádně pružné v ohybu. Takže to, že se naklání a ohýbá je úplně přirozené. Například jasan tak dobře nedrží. Základ je ale v tom, že bříza musí být ošetřována. Pokud se o ni nepečuje, naroste až do takového tvaru, že se rozlamuje a má dva vrcholy a ve větru se pak může rozlomit. Pečovat se o ni musí od samého začátku,protože pokud má jeden kmen, je všechno v pořádku a strom je ohromně bezpečný, byť má i přes dvacet metrů. Bříza má také výborný kořenový systém, který není povrchový, ale do hloubky, dokáže se dobře uchytit v podloží. Proto je bříza na sídliště dost vhodná a že se ve větru klátí, tak to je důkaz toho, že jde o dobrý strom a že odolává. Když se nebude ohýbat, lehce se zlomí. Ale koruny se jim nesnižují, to nelze."

Jsou na tom města se zelení dobře?
To je různé, například ve Veselí, odkud pocházím, se pořád jenom kácí a nic se nesází. Třeboň zase naopak co porazí, to bohatě nahradí. Takže přístup se liší obec od obce, to nelze globálně zhodnotit.

Jaké dřeviny je pro sídliště a městskou zástavbu nejvhodnější?
Ani tohle nejde říct jednoznačně, protože záleží na nadmořské výšce a něco jiného je tedy sídliště ve Vimperku a něco jiného v Mělníku. Často výběr směřuje k cizokrajným dřevinám, aby se výsadba ozvláštnila. Vzhledem k vývoji klimatu se ale moc nevyplácí dávat jehličnany, i když jsou celoročně zelené, ale spíš vybírat světlomilné a teplomilné dřeviny, jako se v současné době hodně dává platan a efektní katalpa, která dobře snáší větší teplo. Zmiňovaná bříza ale potřebuje poměrně velký přísun vláhy, protože dokáže za den odpařit třeba sto litrů vody a je tedy nutné vodu doplňovat. Proto v současnosti břízy v aglomeracích často nepřežijí, neboť spodní voda klesá. Vhodné nejsou měkké dřeviny jako je například topol, který je náchylný na odlamování, nebo javor jasanolistý, který se velice snadno rozlamuje. Nevhodné jsou také všechny druhu smrků, které mají povrchový kořenový systém a snadno se vyvrací.

Podle táborského klinického psychologa Jana Veselého pro naši psychickou rovnováhu je důležitá hlavně naše mysl.

close Jan Veselý. zoom_in „Světlo má pochopitelně vliv na hladiny neuropřenašečů informací v nervovém systému, což ovlivňuje naše nálady a nedostatek může způsobit i depresi. To ale v situaci, že nebudeme vycházet z domu a světlo se k nám vůbec nedostane. V případě nedostatku světla, třeba vlivem stromů, mají daleko významnější roli naše vlastní myšlenky. Když se přesvědčím, že strom před oknem mi vadí a tato myšlenka mne bude přímo tyranizovat, tak právě ona mi zhorší náladu a můj životní komfort. Takto vyvolané změny nálad tedy nezpůsobují biochemické procesy v mozku, ale naše myšlenky, náš postoj třeba ke stromu nebo i samotnému šeru. Když se přesvědčím, že mi škodí, budu se skutečně cítit mizerně a tělo bude fungovat jinak. Nebezpečný je tedy hlavně náš vlastní postoj. "