„Na přímé otázky neodpovídali, převáděli řeč jinam, mlžili a vůbec z nás dělali blbce." Těmito slovy se vyjádřil nadějkovský starosta Zdeněk Černý na adresu nedávného jednání se Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Podle obcí ministerstvo porušilo slib a do první z osmi vybraných lokalit, Kraví hory, kde by mohl v budoucnu být uložený jaderný odpad, poslalo na geologický průzkum státní podnik Diamo. Roky pracně uklidňovaná atmosféra se tak opět rozvířila.

„Až donedávna obcím ministerstvo slibovalo, že průzkumy lokalit nebudou bez jejich souhlasu. A to dnes nechce dodržet," vysvětluje Edvard Sequens ze sdružení Calla. Starostové proto podepisují výzvu, v níž volají po zákonu, který by jim dal právo tuto stavbu na svém území zakázat. Podpis přidalo již 123 zástupců obcí a 26 sdružení v republice.

Božetice, Nadějkov a Jistebnice, v jejichž lokalitě Magdalena může hlubinné úložiště odpadu vzniknout, doufají v jedno: že se jim pomocí výzvy podaří průzkumu Magdaleny zamezit.

„Zástupce správy úložišť – Jiří Slovák na schůzi pracovní skupiny po dlouhém a cíleném nátlaku přiznal, že pro ministerstvo životního prostředí mají připraveny žádosti k průzkumu pro všechny lokality. Jako na Kraví hoře na Vysočině, kde už to mají v kapse," potvrdil obavy Zdeněk Černý.

SÚRAO prozatím nikdo nezbavil povinnosti předložit do roku 2018 výběr dvou nejvhodnějších míst, a to včetně se souhlasným vyjádřením obcí. Správa má pět roků na to, aby zlomila nevoli občanů vůči ukládání jaderného odpadu za jejich humny. Takový úkol se jí ovšem podle průzkumu veřejného mínění bude plnit jen těžko.

Hlubinné úložiště

Výběr lokality je jedním z cílů vývoje hlubinného úložiště. Od roku 1990 do 2005 trval geologický výzkum, ze kterého vzešlo šest nejvhodnějších lokalit k uložení radioaktivního odpadu. Nyní přibyly další dvě a má začít etapa průzkumu a potrvá do roku 2015. Výstavba podzemního komplexu o rozloze 300 hektarů i povrchového areálu úložiště má začít v roce 2050. Zahájení provozu je naplánované o patnáct let později.

Průzkum mínění si nechala před rokem vypracovat SÚRAO. Proti stavbě v Magdaleně bylo 71 procent občanů Božetic, Nadějkova a Jistebnice. Přiklání se k nim i Olga Dušková z Nadějkova. „Samozřejmě nesouhlasím. Chci, aby se zachovala krásná, nedotknutelná příroda v okolí Nadějkova. Je to hodnota, kterou nelze vynahradit," míní.

Negativní postoj zastávají i Božejovičtí, u nichž měl být původně umístěný povrchový areál. „První studie je stará zhruba deset let a areál byl vedle Božejovic. Na začátku roku se nám dostala do rukou nová a na ní je areál najednou přesunutý k Padařovu," podivuje se starosta Jiří Popelka. Podotkl, že se mu podařilo dostat k této informaci již před rokem. „Správa úložišť pořádala besedy a my si ji uspořádali sami. Měli jsme jejich prezentaci, ve které nedopatřením studii zapomněli, a došlo tak ke ztrátě tohoto tajemství," nastínil.

Jistebnický zastupitel a občan Padařova Zdeněk Novák nechápe, proč chtějí umístit úložiště do zastavěné lokality. „Vesnice jsou tady pár kilometrů od sebe a v zahraničí je normální, že jsou úložiště ve vybydlených oblastech. Než by se to vybudovalo, bude to tady jako měsíční krajina. Nechci mít za barákem jaderný odpad," rozčiluje se.

Změnu v umístění nechápe ani Edvard Sequens: „To, že je vstupní areál najednou vedle Padařova, naprosto nikdo nevysvětloval. Další podraz je také v tom, že tam neplánují jen úložiště, ale také sklad vyhořelého paliva," konstatuje.

Starostové upozorňují, že se neberou v potaz názory pracovní skupiny. „Vstoupili jsme do ní pro to, aby se posílilo právo samosprávzákonně rozhodovat o osudu svěřeného území s jeho občany. Vše zkrachovalo a my jsme pochopili, že pracovní skupina znamenala pro zástupce státu „Potěmkinovu skupinu," uzavřel Zdeněk Černý