Zvony dříve sloužily našim předkům k odměřování času, svolávaly je k bohoslužbám či varovaly před blížícím se nebezpečím v podobě požáru nebo před vpády nepřátelských vojsk. Zvonilo se za úsvitu, v poledne i za soumraku, aby lidé zanechali práce, poklekli a modlili se k Andělu Páně. Odtud se vzal i známý pojem klekání. K tomuto obyčeji se rozhodli navrátit Borotínští. Proto včera úderem pravého poledne poprvé po dlouhých letech uslyšeli hlas zvonu, jež vycházel ze dřevěné zvoničky u hasičské zbrojnice.
close
zoom_in
Před rokem vyhlásilo vedení obce veřejnou sbírku na elektrifikaci zvoničky. „Díky štědrosti občanů a přátel Borotína, jsme mohli pořídit elektrifikaci zvonění. Vzpomínám, že je to asi čtyřicet let, co se v obci pravidelně odbíjelo poledne a klekání. Tak to bude opět každý den v týdnu," zavzpomínal starosta této malebné obce Antonín Brož.
Báli se Polednice
Pravidelné odbíjení mělo magický účinek také na děti. Díky tlukotu se ochránily před Polednicí či Klekánicí. „Lidé si běh každodenního života řídili podle zvonu. Zvonička je také zvala k obědu a na případné opozdilce z řad dětí čekala Polednice, která hrozila, že pokud nebudou doma u oběda včas, tak je odvleče. Večerní klekání upozorňovalo, že je čas se vrátit domů, jinak jim hrozilo podobné nebezpečí od Klekánice," připomněla pověry Markéta Čapková z místního spolku Osvětová beseda, který s nápadem navrátit se k tradici zvonění přišel. „Na jaře loňského roku jsme uspořádali anketu mezi občany, jak by se jim líbilo obnovit tradici poledního a večerního vyzvánění klekání. Zapojilo se jich devětadevadesát. Všechny ohlasy byly kladné," zmínila se Markéta Čapková.
Zvon, jež původně patřil Církvi československé husitské, pochází z dílny Buřil a Riss v Kuklenách. Zdobí jej dva nápisy: „Zvon tento zakoupen z dobrovolných příspěvků věrných Čechoslováků v Borotíně roku 1927" a „Pravda vítězí."
Tentokrát ale nepřispěli Borotínští na zvon, nýbrž na strojek, co ho pohání. Pomohla k tomu částka 24 tisíc korun z celkové sumy 35 tisíc. Mezi nimi byl i dvaasedmdesátiletý Antonín Lachout: „Zvoničku mám hned před barákem a jsem rád, že zvon uslyším pravidelně. Vyzváněl jen občas při církevních pohřbech. Sám jsem přispěl asi dvakrát."
Sbírka na elektrifikaci zvoničky potrvá do konce roku. Zájemci mohou přispět v budově úřadu městyse, ve zdejších potravinách či na účet 207680568/0600.
