Nabízíme vám unikátní možnost nahlédnout do téměř sto let starého rukopisu mladovožického rodáka, historika a spisovatele Richarda Hrdličky (1868 – 1967).. Text se dostal šťastnou souhrou osudu do rukou vedení města, které chce podle něj vydat knihu.

Čís. nové 22, staré 60, josefinské (bývalý radní dům).
Pokračování z minulého týdne, konec dopisu Přehořovského poté, co se vyjádřil k jednotlivým bodům.
Z kterýžto příčin V. Mt. poddané žádáme, že předně na faře v počátku této naší zprávy položenou protestaci, kdež se na pořad práva toho, kde věc tuto souditi náleží, odvoláváme, pro sebe jak vejš psané, tak víc zbytečné než potřebné jest, neb na ten, kterýž něčemu odpírá, ale ten, kdož praví, jistí a za pravdu něco býti pokládá, má a povinen jest to provozovati, sic když by intence své původ neprovedl, obžalovaný bude očištěn, by pak nic neodvedl, sám také sobě svědkem býti nemůže.

Druhé, že pan farář náš zbytečně pro samé nás týrání, zdali bychom něco z hlouposti něco z chudoby pobloudili, vyzkoumati usiluje, rozumějíc tomu dobře posito non tamen concesso, byť i předkové naši před dávnými lety něco byli pobloudili, že my v tom viny nésti nemůžeme, nýbrž gruntu toho i domu bonae fidei possessores již od sta let jsme a táž possessí bez překážky na paměť lidskou dávným užíváním v svou právní moc vešla a tuto jak nám toho sněmové a duchovní i světská práva, neméně zřízení zemské patrně propůjčují, vysvětlená na praescripci versíruje – to laskavě povážiti, k velebné konsistoři tuto zprávu naši (pokudž toho potřebu uznávati ráčíte) přednesou, abychom v tak patrné spravedlnosti naší žádným zkrácením překvapeni nebyli, to tak prostředkovati a naší milostivou vrchností a ochráncem zůstati ráčíte, v čemž se V. Mti. poroučejíce a zůstáváme V. Mti. věrně poslušní poddaní purkmistr, konšelé i na místě celé obce městyse Mladé Vožice.“

Na obšírné toto vypsání celé záležitosti a protestní list obce dopsal Moštěnský opět konsistoři, zamítaje důvody obce k vlastnictví věže a doložil rovněž svůj přípis plánem věže. Bohužel nezachoval se žádný z těchto nákresů, o nichž se zmínka činí. Moštěnský s velkým sebevědomím píše konsistoři:
„Veledůstojní atd.! Zpozorovalo zajisté velebné konsistorium, jak liché a malicherné předešlého léta přednesl důvody magistrát mladovožický, o něž se opíraje chce z věže a zvonice učiniti radní světnici. Neprávem zajisté předpokládá, poněvadž prý patrně jest to radnice neb místo radní, a proto nemůže to býti kostelní věž. Já odpovídám na všecky jich důvody najednou, že popírám domněnky a tvrdím, že to je věž pro zvony na místě posvátném a kostelu patřícím zbudovaná, z níž jejich předchůdcové učinili peleš lotrovskou, a to v době, kdy kacířství vítězilo a katolictví, náboženství, kostely zle se měly, jakž z dřívějších ode mne doložených udání najevo jde dostatečně. Pročež i za zbytečné jsem pokládal ve věci tak zřetelné znova odpovídati, nad to, an magistrát nic z toho, co přednáší dokázati nemůže. Toliko přikládám plán věže, o němž nikdo nebude tvrditi, že to plán radnice, v jehož horním poschodí (A) visí zvony, v prostředním (B) radní věci se konají, v dolejším (C), kde kruh k zavěšení váhy si zadělali, kdysi sůl prodávali, potom vězení měli k velké potupě kostela. Očité spatření lépe by věc tu prokázalo, za něž bych byl prosil, aby komisaři od velebné konsistoře byli vysláni, avšak vidím, že nejjasn. pan collator jest dosti nakloněn a hotov věc tu ve prospěch kostela rozhodnouti, an sám od sebe přislíbil, že přispěje 100 zl. měšťanům k vystavení radnice, což tím ochotněji učiní, jestli nad to od veleb. konsistoře bude požádán. Pročež velebnou konsistoř nejpokorněji žádám, aby jediným listem ráčila nejjasn. p. K. K. Přehořovskému, patronu kostela, dokonání a urychlení záležitosti té doporučiti. S čímž zůstávám.“ atd.

Jakou odpověď dal nakonec pan Přehořovský arcibiskupovi, nemůže zde uvést, protože listina (s plány) se nezachovala, byvši snad jinam odevzdána. Uvádíme zde ještě dopis, který farář Moštěnský zaslal konsistoři dne 11. června 1660:
„Veledůstojní a osvícení! Vznesl jsem loni na Vaše Veledůst. na popud svého svědomí stav věže a zvonice při kostele mladovožickém, kde rada městská i soudy koná i vězně zavírá. I žádal jsem, poněvadž to směřuje k ponížení kostela a jemu nesluší ani mně býti hlídačem vězeňským, abyste ráčili v té věci zření míti. V této záležitosti po učiněném shlédnutí a naučení od vyslaných komisařův Vaše veledůst. věc tu nejjasn. panu K. K. Přehořovskému, collatorovi, jste sdělili a on měšťanům, mají-li co namítati. A již půl roku minulo a měšťané – patrně nemajíce důvěry ve svou věc – nic neodpovídají. Proto jsem měl za dobré Vašim Veledůst. a velebnému úřadu znova předložiti, poněvadž odpověděti obmeškali, a proto jak se zdá více by neměli býti slyšáni, abyste s důrazem nařídili, aby ona věž kostelu vskutku byla vrácena. Zůstávám atd.“

Jak rozepře tato skončila, o tom jsem zprávu nenalezl, ale myslím, že celá věc srovnána tak, že vyhověno oběma stranám z polovice, neboť v následujících létech opravuje se věž společným nákladem obce i záduší. Kněz Mikuláš Moštěnský hned na to r. 1661 z Vožice odešel, zajisté k velkému potěšení Vožických.
Pokračování příště

RICHARD HRDLIČKA