V přepočtu stejný počet hodin strávilo včera 281 poslanců a senátorů na Pražském hradě bezcílnými debatami o způsobu prezidentské volby. Až k večeru se dostali k hlasování. A? Nic.
Dvě komory: sněmovna a Senát se za jeden pracovní den neshodly ani na tom, jak prezidenta volit. Jestli veřejně, nebo tajně. Komentátoři označují způsob volby za politickou ostudu. „Šlo o naprostou neschopnost domluvit se ještě před samotnou volbou. Na těchto otázkách se měli dohodnout ještě před zahájením schůze,“ komentoval páteční odpolední jednání politolog Jan Bureš.
Podle něj šlo o naprosté nezvládnutí komunikace mezi kluby a stranami.
„Šlo o neprofesionální přístup. Tahanice je ale asi záměr, který dával prostor pro lobbování za jednotlivé kandidáty,“ dodává politolog.
Nedůstojný průběh volby hlavy státu však podle nich není v České republice výjimkou. „Prezidentské volby jsou zábavné už od roku 1990,“ říká politolog Daniel Kunštát.
Připomněl například útoky republikánů při volbě Václava Havla v roce 1998 a následné pískání první dámy Dagmar Havlové.

„Situace při volbě prezidenta, která vznikla, je svým způsobem důsledkem čtyřicetileté devastace,“ říká publicista Jan Petránek. Diváci, kteří chtěli sledovat důstojnou volbu nové hlavy státu v přímém přenosu, byli po několika hodinách znechuceni. Aniž by se zablokovaná volba prezidenta někam pohnula.
Co utkvělo lidem nejvíce v paměti? Po projevech obou kandidátů nastala těžká poziční bitva o způsob volby hlavy státu. Namísto hlasování tak předseda schůze Miloslav Vlček vyhlašoval jednu přestávku za druhou, aby se politici mohli věnovat zákulisním jednáním. Samotní prezidentští kandidáti, současný prezident Václav Klaus a jeho vyzývatel Jan Švejnar, hráli v pátek druhé housle.
Na volbě se jen mihli, když ráno přednesli své projevy. Pak to vypadalo, jako by na ně všichni zapomněli.


www.denik.cz/volba
Své názory na volbu prezidenta pište na adresu: nazory@denik.cz