Jako první si v pátek výstavu prohlédl premiér Bohuslav Sobotka, který se společně s ministrem kultury Danielem Hermanem zúčastnil vernisáže. „Jde o největší výstavu v republice, která se k tomuto výročí pořádá. Je tu spousta zajímavých předmětů, krásné obrazy a úžasný Husův hrneček, což je vynikající nález ze Sezimova Ústí," řekl premiér. Vysvětlil také důvod, proč si na tuto ojedinělou výstavu udělal čas.

Patří husitství k vašim oblíbeným dějinným epochám naší země?
Musím říct, že mne husitské období vždy silně zajímalo a šest set let od upálení Jana Husa pokládám za skutečně významné výročí.

Máte důvod, proč Jana Husa obdivovat?
Je významnou postavou našich dějin, které ovlivnil v řadě pohledů, a ovlivnil i celou řadu politických osobností, které přišly i několik století po něm. Tím je například Tomáš Garrigue Masaryk

Říkáte, že Hus ovlivnil řadu politiků. Řadíte se mezi ně?
Určitě taky, protože jsem s husitskou tradicí tak trochu vyrůstal jako člověk, který se o historii zajímal od dětství. Hus mne upoutal jako někdo, kdo se nenechá zviklat a zvolí si tu nejobtížnější cestu. Měl samozřejmě možnost rozhodnout se jinak, ale šel tou nejsložitější cestou a svým následníkům ukázal, že zůstat vnitřně čistý a věrný pravdě má svůj hluboký smysl.

Znamená to, že když se ve škole husitství probíralo, tak jste v něm vynikal?
Ano, to mi šlo, v tom jsem měl před spolužáky náskok.

Půjdeme do současnosti. Když byl minulý týden v Táboře prezident Miloš Zeman, přišla řeč i na armádu. Ve svém proslovu k výstavě jste zmínil zdejší silnou husitskou minulost, s níž souvisí i vojenská minulost, kterou založil náš hejtman Jan Žižka. Poslední roky se ale z Tábora vytrácí, proto starosta Jiří Fišer požádal prezidenta, jestli by odlivu vojáků mohl coby vrchní velitel ozbrojených sil zabránit. Skutečně Táboru hrozí odchod posádky?
Moje žena je z Tábora, takže já samozřejmě silně vnímám zdejší armádní tradici a určitě mě bude zajímat, jak přesně vypadají plány armády s dislokací Tábora. Co se mi zatím podařilo zjistit, tak by v této věci nemělo být pro Tábor ani jeho obyvatele nic znepokojujícího. To znamená, že podle mých informací se nic takového, co by mělo poškodit Tábor, neplánuje. Ale nepochybně se na základě našeho rozhovoru na to zeptám ministra obrany i náčelníka generálního štábu.

Za Táboráky děkuji za optimistickou odpověď. V pátek jste představil novou ministryni školství Kateřinu Valachovou. V první fázi se mezi možnými kandidáty objevovalo i jméno Jihočešky Vlasty Bohdalové. Dlouho se neudrželo, co hrálo hlavní roli při vašem rozhodování, kým rezort po Marcelu Chládkovi obsadíte?
Jsem rád, že sociální demokracie má celou řadu osobností, které se školství věnují a ve školství mají dobré jméno. Vlasta Bohdalová mezi ně nepochybně patří. Ten výběr byl pro mne nesmírně složitý a nakonec jsem rozhodl mezi dvěma nestraníky a dal přednost paní Valachové, která podle mne má nejen organizační schopnosti, ale i jiné předpoklady v rovině rozhledu a zkušeností z parlamentu i vládní legislativy. Nebude to mít jednoduché, protože Marcel Chládek nastavil vysokou laťku. Myslím, že patřil k těm lepším ministrům školství naší historie, a já doufám, že paní Valachová naváže na všechno dobré, co se mu povedlo.

S ohledem na okolnosti, které jeho odvolání způsobily, inklinoval jste k tomu obsadit místo ženou?
Snažil jsem se, aby byl výběr genderově spravedlivý. Proto bylo několik kandidátů a několik kandidátek a nakonec zbyli jeden muž a jedna žena. Dal jsem přednost paní Valachové zejména proto, že je schopna se velmi rychle zorientovat ve složitém prostředí našeho parlamentu i složitém prostředí vládní koalice a zúročit zkušenosti, které v tuto chvíli má. Nebude muset ztrácet čas navazováním politických kontaktů. To se týká nejen koalice, ale i opozice, protože ministr školství by měl být schopen návrhy prosazovat napříč tak, aby se změny ve školství neodehrávaly po každých volbách.

Před dvěma týdny jste navštívil Temelín. Jak vy vidíte jeho dostavbu?
Jsem stoupencem toho, abychom připravovali rozvoj jak elektrárny v Dukovanech, tak v Temelíně. Ten je o 15 let novější než Dukovany, což je jeho výhodou. Znamená to, že reaktory v Temelíně budou v provozu déle, proto vláda počítá s tím, že první blok by se měl začít stavět v Dukovanech, a současně bychom měli připravit i výstavbu nového bloku v lokalitě elektrárny Temelín. Tu jsem navštívil právě proto, abych se přímo na místě seznámil s připraveností. Naším cílem je, abychom souběžně připravili obě tyto důležité investice v oblasti energetiky. Jihočeši se určitě nemusejí obávat toho, že by vláda na další rozvoj Temelína zapomněla.

Ještě mi dovolte zmínit Šumavu, respektive návrh novely univerzálního zákona o národních parcích, který chce prezident vetovat. Jak to vnímáte?
Je to nepochybně rozhodnutí pana prezidenta. Já jsem ten návrh podpořil, protože vidím jako lepší, abychom měli jeden systémový zákon, který bude řešit všechny národní parky, než abychom pro každý z nich schvalovali speciální legislativu. V minulosti tady byly různé pokusy mít speciální zákon o Šumavě, ale řešení, které nyní zvolila vláda, pokládám za lepší. Současně netrpím iluzí, že by kterýkoli návrh zákona mohl nahradit odbornou diskusi a snahu o nějaké elementární porozumění si mezi těmi, kdo mají na rozvoj Šumavy různé názory. Mám teď na mysli ochránce životního prostředí, starosty dotčených obcí i lidi, kteří na Šumavě žijí. Je potřeba zprostředkovávat permanentní dialog mezi těmito skupinami a hledat nějakou shodu či konsensus, které žádný zákon nenahradí.

Už jsme se dotkli toho, že k Táboru máte osobní vztah. Máte tady nějaká oblíbená místa?
V Táboře žijí manželčiny rodiče, za kterými relativně často jezdíme a děti sem jezdí pravidelně na prázdniny. Tábor mám hrozně rád, zejména jeho historické centrum a stejně jako v něm i podél Lužnice se dají podnikat krásné procházky. Tábor je město, které mi přirostlo k srdci nejenom proto, že dnes tu mám polovinu svého příbuzenstva.