VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bohatství z mohyl prodali levně židům

Rataje - Dnes uplyne přesně 174 let od doby, kdy se v Ratajích narodil J. K. Hraše, archeolog a objevitel pohanských hrobů

2.4.2014
SDÍLEJ:

JAN KAREL HRAŠE. Významný ratajský rodák je kromě svého archeologického zaměření známý i jako zakladatel městského muzea v Náchodě. Foto: Obec Rataje

Na začátku dubna roku 1840 se v ratajském mlýně č.p. 42, vedle kterého protéká říčka Smutná, narodil Jan Karel Hraše. Tehdy ještě nikdo netušil, že svůj velký otisk zanechá v archeologii a ratajských lesích.

Pravděpodobně by se tak nestalo, kdyby mladý Jan Karel Hraše vyhověl přání svého otce, mlynáře Františka. „Chtěl, aby se vyučil mlynářskému řemeslu a později převzal rodinný mlýn. Nakonec názory změnil a rozhodl se synovu přání nebránit, protože mlynářskou živnost mohl provozovat mladší syn Josef," píše ratajský rodák Václav Sádlo v jedné z kapitol knihy Náchodsko, od minulosti k dnešku.

PAMĚTNÍ DESKU odhalili v Ratajích 4. června 2005.

Jan v roce 1854 nastupuje na písecké gymnázium a odtud pak o sedm let později míří do Prahy na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Studoval tu český jazyk a dějepis. „Mimořádný význam pro něj mělo studium archeologie zprostředkované přednáškami profesora Jana Erazima Vocela. Díky němu si vášnivě zamiloval pohanské starožitnosti," vysvětluje dále Václav Sádlo.

A tak v této době tráví své prázdniny v rodném mlýně procházkami po okolních lesích. Brzy zjistil, že se na řadě míst dochovaly pohanské mohyly, o nichž téměř nikdo neví, nebo je lidé pokládají za pouhé hromady kamení. Už jako posluchač druhého ročníku publikoval výsledky svého zkoumání v Památkách archeologických.

Sbor „Musea království Českého" ho vyzval, aby prozkoumal pohanské hroby nejen v rodných Ratajích, ale také u Plavu na Českobudějovicku. O čtyři roky později uspořádal velkou archeologickou sbírku v zámku knížete Paara v Bechyni.

Desítky mohyl

V lesíku Na homoli, jižně od Rataj, nejdříve napočítal 20 mohyl vysokých pět až deset stop (pozn. red: stopa 30,48 cm), které byly uspořádané takřka do tří řad, později k nim přidal ještě patnáct. Dnes ale správný počet mohyl už nelze zjistit. Těžbou kamene totiž došlo k narušení terénu.

„Lidé v dřívější době při stavbách domů využívali toho, že si z mohyl mohou brát volné kameny. Očekávali, že zde najdou poklad. Objevili však prý jen úlomky keramiky a zbytky šperků," vysvětlil starosta Roman Šafránek.MAPOVÁNÍ. Jan Karel Hraše tvořil mapu, která ukazuje, kde se na Táborsku vyskytují pohanská pohřebiště.

Jan Karel Hraše se pustil i do zkoumání konstrukce hrobů. Z pozůstatků, potažmo od dělníků, vypátral, že původně měly čtverhrannou komoru. Na její stavbu předci použili kámen vybraný z řečiště Smutné. Pozůstalí pak doprostřed umístili jednu hliněnou nádobu a kolem bronzové předměty.

Mezníky:
1861 – začal studovat historii na filozofické fakultě v Praze
1864 – prozkoumal pohanské hroby u Rataj na Bechyňsku a u Plavu na Českobudějovicku •1866 – vyučuje těsnopis na litoměřickém gymnáziu
27. 8. 1867 se oženil s Karolinou Těšitelovou
1871 – stal se ředitelem náchodské měšťanské školy
1873 – byl okresním školním inspektorem v okresech Broumov, Trutnov a Nové Město nad Metují
1881 – založil městské muzeum v Náchodě
1886 – jmenován c. k. konzervátorem památkové péče pro Hradecko
6.5. 1907 zemřel v Náchodě 

V bechyňském muzeu ale můžeme najít konkrétnější dědictví – bronzové meče s jazykovou rukojetí, jehlici a šipku. Tyto artefakty značí, že se jedná o pozůstatky ze střední doby bronzové (1400 – 1200 let před naším letopočtem).

„Kam se poděly všecky věci, které rolníci při srovnání polí a luk ve velikých hromadách a kupách u Starého Sedla, Kozína a Rataj nalezli? Co se tu kroužkův, co tu drátů, co jehlic, hrnků aj. objeveno? Židé skoupili nalezené tyto památky za mrzký a nepatrný peníz a zanesli je do dílen zámečníkův a kovářův," napsal Karel Jan Hraše v roce 1863 do časopisu Památky, časopis Musea království Českého pro dějepis hlavně český, díl V.

Vzal si mladou ženu

Přestože mu archeologie zabrala značnou část života, v roce 1867 se stihl i oženit. Jeho vyvolenou byla teprve sedmnáctiletá Karolina Těšitelová, dcera sládka z litoměřického akciového pivovaru. Ve stejném roce se jim narodil syn Jindřich.

Po stopách svého příbuzného šla v roce 2002 Andrea Hraše, která získané poznatky uvedla ve své diplomové práci. Připomněla například to, že byl horlivým sběratelem památek, které souvisely s dějinami a kulturou českého lidu. „Výsledkem jeho snažení bylo založení Hrašova městského muzea v Náchodě (pozn. red: v roce 1881). Ač sám J. K. Hraše neměl nadbytek, věnoval muzeu velmi cenné sbírky, zejména v oblasti prehistorie, které i sám určil," můžeme číst v diplomové práci, kterou vydala Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Rodný mlýn Jana Karla Hrašeho

Jan Karel Hraše se věnoval také literární tvorbě. Jeho prvním dílem byla novela Osudný lístek, kterou v roce 1859 uveřejnil v Otavanu. Psal ale i dětskou literaturu. Jeho vlivem se objevovaly nové útvary naučné beletrie, vlastivědné obrázky, povídky, životopisné medailonky, vyprávění o minulosti a místní i národní pověsti. Pod některými pracemi uváděl jméno Jan Smutný, vycházelo z názvu říčky Smutné, která protékala jeho rodnou obcí.

Autor: Lucie Janečková

2.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenská policie přijela udělat radost do Domova Matky Vojtěchy v Prachaticích.
18

Ježíškova vnoučata plnila přání, oslovila i vojáky

Denisa a Kateřina Červenkovy jsou specialistkami na triatlon (na snímku z Táborského triatlonu zleva), přesto září i mezi kovanými plavkyněmi.

Sestry Červenkovy zářily na plaveckém šampionátu

Již nejsou mezi námi

Táborsko - Přinášíme přehled posledních rozloučení v okrese.

Mladík znovu kradl. Teď ho čeká soud

Tábor - Krádež zboží za tři stovky se nevyplatila šestadvacetiletému mladíkovi ze Žďáru nad Sázavou.

Mladá Vožice a Chýnov prostaví přes 40 milionů

Táborsko - Ve městech finišují se splněním plánů letošního roku a zároveň plánují úkoly pro ten následující.

Ve sněžné pohotovosti je v Táboře 12 brigádníků

Tábor - Letos se technickým službám podařilo zajistit o něco více dobrovolníků, kteří je zastoupí v odklízení sněhu z chodníků.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT