Poprvé si lidé přišli prohlédnout současnou expozici Blatského muzea na soběslavském náměstí v roce 1971. Po dvaačtyřiceti letech se historický objekt opět připravuje na rekonstrukci, díky níž se především stane bezbariérovým. Investice za zhruba 12 milionů má ale tři cíle.
„Především opravit to, co je na Smrčkově domě havarijní, tedy veškeré fasády včetně sgrafitové do boční ulice a případně i té v průčelí . Tomu by měl předcházet restaurátorský průzkum. Druhou věcí je vytvořit celou současnou expozici bezbariérovou, čehož je základem vybudování vnějšího výtahu a třetí záležitostí je rozšíření expozic. Nyní je tu rozsáhlá národopisná expozice, myslím, že je největší v Jihočeském kraji, tu bychom samozřejmě chtěli zachovat, ale rozšířit ji o tři menší expozice," naznačil plány Husitského muea Daniel Abazid, šéf Blatského muzea s tím, že návštěvníci by procházeli světnicí blatského statku.

Základní národopisnou expozici mají rozšířit další tři menší, které by připomínaly zajímavé momenty z místních dějin, ke kterým by pochopitelně patřila rožmberská doba umístěná do Rožmberského domu, který koupil Petr Vok. Své místo pak dostane i soběslavský mincovní poklad z doby třicetileté války, který na staveništi našel místní občan. V rámci změn je záměr obnovit pamětní síň hudebníka Otakara Ostrčila a zpřístupnit i druhé patro domu, kde je nyní depozitář s 20 tisíci předměty. „Ten postupně stěhujeme do Veselí nad Lužnicí, kde jsme koupili dům pro nový depozitář," řekl Daniel Abazid.

V současné době má muzeum v ruce stavební povolení, nikoli však vyjádření zřizovatele – ministerstva kultury. A na něm záleží nejvíce, neboť drží kasu. Soběslavský Smrčkův dům potřebuje zhruba 12 milionů. Pokud budou jisté, začne se s realizací plánů ještě letos. Stavební část by měla trvat 1,5 roku. Expozice by žádaly další čas.

Muzejní noc nechala návštěvníky nahlédnout také do tajů depozitáře, z něhož etnografka Zuzana Čermákové vybrala pár zajímavých kousků: předchůdkyni dnešní kulmy, maličkatou žehličku nebo různá tiskátka. Předměty denní potřeby pocházely z přelomu 19. a 20. století.

„Protože nejsem úplný Soběslavák, o to víc mne toto zajímá. Baví mne všechno, co se Soběslavska týká, neboť sem už kolem třiadvaceti let dojíždím," vyjádřil se jeden z návštěvníků Blatského muzea Jaroslav Chvosta.

Kořeny současného Smrčkova domu sahají do doby Rožmberků. Přestavěl ho potom soběslavský primátor Řehoř Smrčka