„Jsem optimista. První žádost (neúspěšnou) pro Klokoty podali již na začátku 90. let a od té doby se v Klokotech mnohá rozhodná kritéria posunula k lepšímu. To nám může pomoci. Papež František je také otevřenější k tomu, aby procedury nebyly tak komplikované,“ řekl Mons. Vlastimil Kročil Táborskému deníku před pondělní cestou do Itálie.

Jak dlouho budou muset nejen věřící na papežské rozhodnutí čekat, může jen odhadovat. „Bude záležet, kolik podobných žádostí z celého světa tam mají. Doufám, že do roka bychom mohli vědět,“ tipuje biskup.

První kolečko má jihočeský záměr úspěšně za sebou. Administrátor klokotské farnosti Jiří Můčka vysvětlil, že zhruba před půl rokem ho schválili čeští a moravští biskupové. Bez jejich souhlasu by se do Vatikánu, do druhého kola řízení, nedostal.

Jak naznačil, ani samotné vypracování žádosti nebylo pro ně jednoduché. „Museli jsme ji přeložit do italštiny, opatřit obsáhlou dokumentaci s fotografiemi zajímavých míst a odpovědět na mnohé dotazy. Teď nás čeká druhé kolo a já doufám, že máme šanci, protože žádnou jinou baziliku minor (menší) Jihočeský kraj dosud nemá,“ věří v kladné rozhodnutí svatého stolce.

Z církevního hlediska musí bazilika splňovat určitá pravidla. Například každý den konat mši svatou a zpovědi a také poskytnout cizímu poutníkovi mši v cizím jazyce. Všechny tyto tři podmínky Klokoty splňují.

Úspěšné pořízení mu přeje i starokatolický farář Alois Sassmann. „Ke Klokotům mám dobrý vztah. Moji rodiče, když spolu chodili, což už je šedesát let, tak pravidelně jezdili na klokotskou pouť, aby si vymodlili hodné děti. Snad se jim to povedlo,“ směje se a vyjádřil i radost z naděje pro Tábor. „Sám za sebe, ale i za naši farnost můžu říct, že jsem tímto potěšeni, Klokotům to přejeme a určitě si zaslouží být bazilikou,“ podpořil biskupa.

Kostel je v patronaci misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné a před měsícem tu skončila oprava hlavní lodi a rozsáhlá obnova fresek a štuků.

Malý kostelík stál v Klokotech již ve 13. století. Podle legendy se tu jako krásná dívka zjevila Madona, již si před zraky obyvatel andělé odnesli do nebe. Tento výjev nakreslil neznámý malíř ze Sezimova Ústí a pro jeho obraz místní postavili u studánky kapličku, kterou brzy začali vyhledávat poutníci. Duchovním tu býval Mikuláš Žižka, jehož historik August Sedláček označil za bratra Jana Žižky. Ten tu v roce 1421 nechal upálit zhruba padesátku adamitů, kteří se sem po vyhnání z Tábora uchýlili. Ušetřena nebyla ani kaple. Na původním zbořeništi pak za sto let postavili nový kostelík, neboť, jak praví další legenda, tu našli neponičený obraz Panny Marie. Dnešní barokní podobu získal až na počátku 18. století, kdy s přestavbou začali benediktini, jimž Tábor Klokoty prodal.
Stavbu ale nedokončili a majetek opět připadl obci, která stavbu díky finančním darům dokončilo. Název kostela Nanebevzetí Panny Marie odkazuje na legendu o zjevení.