Jak informoval vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek, bude Památník a Benešova vila zpřístupněna od úterý do neděle vždy od 9 do 16 hodin, a to díky prohloubení spolupráce Úřadu vlády a Husitského muzea v Táboře.

„Šestidenní otevírací doba navazuje na úspěšnou loňskou sezónu, která do vily přilákala od července do října více než 11 tisíc návštěvníků. Připomenutí odkazu významného prvorepublikového politika Edvarda Beneše nabízíme i letos ve spolupráci s Husitským muzeem. Plníme tak přání jeho ženy Hany Benešové, která chtěla, aby byla vila přístupná veřejnosti,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Otvírací doba: Památka připomínající druhého československého prezidenta a jednoho z nejvýznamnějších prvorepublikových politiků bude zpřístupněna od 1. května do 30. září hned šest dní v týdnu, a to vždy od úterý do neděle od 9 do 16 hodin. V říjnu pak bude mimořádně otevřeno na státní svátek 28. října. Čas posledního vstupu do expozic je v 15 hodin. Poslední vstupenky bude možné zakoupit nejpozději 60 minut před koncem provozní doby. Přístup k hrobce Edvarda Beneše (v dolní zahradě) je otevřen do 31. října 2024.

Benešova vila v Sezimově Ústí se více otevírá návštěvníkům.
Benešova vila rozšíří otvírací dobu, v létě můžete na prohlídky šest dní v týdnu

Připravený je návštěvnický okruh, který začíná u Památníku a pokračuje procházkou přilehlým parkem k vile Benešových, další část prohlídky se odehrává v samotné vile. "Návštěvníci budou moci opět využít audioprůvodce a poslechnout si informace o manželech Benešových a jejich životě v Sezimově Ústí, historii a vybavení vily," vysvětluje Jakub Tomek a doplňuje, že prohlídka vily nevyžaduje rezervaci předem. Ale u větších skupin nad 15 osob je doporučená, a to v pokladně Památníku.

Z historie Benešovy vily
Vila Hany a Edvarda Benešových byla vystavěna v letech 1930 až 1931 podle projektu architekta Petra Kropáčka. Stavební práce realizovala táborská stavební firma Antonín Soumar. Vypracování projektu i stavba probíhaly za přímé účasti manželů Benešových. Podle jejich představ měl dům připomínat venkovská stavení na jihu Francie, přáli si nejen hladké zdi a nízké střechy, ale též světlé místnosti.
V létě 1937 se Benešovi rozhodli vilu dostavět. Podle projektu architekta Otokara Fierlingera byl přistavěn na severozápadní fasádu nový trakt se sallou terrenou a terasu před jihozápadním průčelím zastínila obloučkovitá lodžie.
Vila opatřená pískově žlutou omítkou a zeleným nátěrem okenic přirozeně kontrastovala s travnatou plochou i listnatými a jehličnatými dřevinami. V listopadu 1973 sepsala Hana Benešová závěť, v níž odkázala část mobiliáře a vilu s přilehlými pozemky Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti převzal v roce 1975 tyto nemovitosti Okresní národní výbor v Táboře. Koncem roku 1975 byl mobiliář z vily odvezen do depozitáře a dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.
V listopadu 2000 prohlásilo Ministerstvo kultury někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. Z podnětu předsedy vlády Mirka Topolánka prošla vila v letech 2006 až 2009 náročnou obnovou. Zdroj: Úřad vlády ČR