Kuchyňská a stolní keramika, formy na kachle či vybavení kamnářské dílny. To je jen nástin exponátů z raného novověku, které by mohly najít nový domov v bechyňské obřadní síni. Takové úvahy mají zdejší radní; vytvořit muzeum, věnované dílu kamnáře a hrnčíře.
S nápadem přišel místostarosta Jiří Beneš:

„Při výzkumu v domě číslo popisné 18 na náměstí archeologové v minulosti odkryli dílnu kamnáře, která zanikla na počátku třicetileté války. Na příkladu tohoto nálezu bychom mohli představit řemeslo jako takové. Navíc kamnářství v současné době zažívá opět boom a výstava by mohla oslovit celou řadu lidí," slibuje si Jiří Beneš.

Nález, který zahrnuje stovky kusů keramiky, je stále
v péči odborníků z Husitského muzea v Táboře. Potom ho čeká ještě jeden převoz, a to z Tábora zpět do Bechyně.

Převažuje užitková keramika

„Soubor je velmi rozsáhlý a ucelený. Převažuje v něm užitková keramika, která sloužila v kuchyni. Zaslouží si, aby našel v Bechyni využití," souhlasí s návratem šéf archeologů Rudolf Krajíc.

Pro umístění podobné sbírky je totiž Bechyně díky své minulosti ideální. Je považovaná za město keramiky, a dokonce zdejší umělecko – průmyslová škola vznikla na konci 19. století jako kamnářská. Že by vzniklo v místě muzeum, které by tradici připomínalo, je prozatím pouze ve stádiu plánů.

Nález:
• Zaniklou dílnu kamnáře – hrnčíře odkryli archeologové z Husitského muzea v domě č. p. 18
v roce 2006.
• Zahrnuje stovky kusů užitkové keramiky, nástroje hrnčíře, formy na kachle a kachle.
• Bechyňští uvažují o tom, že by po rekonstrukci obřadní síně 
v přízemí vybudovali muzeum kamnáře a připomněli tak dlouhou bechyňskou tradici.

Projekt zpracovaný architektem na rekonstrukci obřadní síně představilo vedení města zastupitelům ve středu. Pokud by se pro variantu muzea kamnáře přiklonili, vzniknout by mohlo v přízemí budovy, kde bývaly dva byty. Nyní mohou k návrhu podávat připomínky či vznášet dotazy, také mají možnost přijít s možností na jiné využití.

„Na zahájení rekonstrukce obřadní síně máme pro letošek v rozpočtu peníze vyčleněné. Je ale před volbami a nevíme, jak se k nápadu postaví další zastupitelstvo," připomíná místostarosta Jiří Beneš s tím, že ke vzniku expozice neměli současní zastupitelé prozatím připomínky.

Studie na rekonstrukci budovy obřadní síně přináší dvě varianty proměny prostor přízemí. Buď by Bechyňští ve třech místnostech představili pouze nálezy z domu číslo 18, nebo mohou vzniknout další tři místnosti, které by expozici doplnily ještě o historii vývoje kamnářského řemesla na Bechyňsku. „Nabízí se i možnost v jedné místnosti vytvořit například černou kuchyni, abychom keramiku zařadili do dobového kontextu," přibližuje vizi Jiří Beneš.

I Táborští uvažují o rozšíření nabídky pro turisty. Pod restaurací Beseda na Žižkově náměstí chce střední škola obchodu, služeb a řemesel zřídit muzeum pivovarnictví a Štičí líheň Esox ve spolupráci s městem plánuje na sádkách muzeum rybníkářství. 

Tradice keramiky:
• Díky bohatým ložiskům kaolínu a jílů je na našem území vysoce rozvinutý keramický průmysl,
a to také v Bechyni.
• Stopy uměleckého posvěcení jsou patrné už na předmětech a na nádobách ze žárových hrobů a mohyl. V pozdějších dobách zde nacházíme rozvinuté hrnčířství a kamnářství.
• Mezi bechyňské hrnčíře můžeme zařadit např. jména Ondřej Rus, Karel Hanuš, Josef Maršík.