Zajistit hromadné rozesílání varovných sms zpráv, domluvit kolaudaci protipovodňové stěny či apelovat na vyčistění koryta řeky Lužnice. Nejen těmito úkoly zaměstnali bechyňští zastupitelé starostu Jaroslava Matějku po červnové povodni, která ve městě napáchala milionové škody. Po řadě jednání s Povodím Vltavy za účasti odborníků se věci daly do pohybu. Starosta o nich informoval na minulém zasedání.

Obyvatelé bechyňského Zářečí se o blížícím se nebezpečí v podobě řeky dozví včas: „Uskutečnila se zkouška rozesílání varovných zpráv obyvatelům Zářečí a členům povodňové komise. Vše funguje bez problémů," ujistil Jaroslav Matějka. O poznání dříve by se na místo měly dostat i části protipovodňové stěny: „Pořídili jsme nové kontejnery, které do Zářečí převeze i jeden člověk. Tím se usnadní manipulace a mobilní hrazení se přesune rychleji," nastínil další krok k zajištění bezpečí obyvatel starosta.

Klíčovým však bylo jednání s ředitelem závodu Horní Vltavy Zdeňkem Zídkem o celkovém vylepšení situace na řece: „Řešili jsme několik úkolů. Jedním z nich bylo vyčištění nánosů pod jezem v Zářečí. Žádosti Povodí Vltavy vyhoví," řekl Zdeněk Zídek s tím, že k odstranění dojde do konce roku.

Bechyňští také navrhovali, že by před zaústěním do říčky Smutná měl vzniknout ostrůvek. Ten by podle ředitele průtoku řeky nepomohl. Naopak. Zmenšení profilu by ho ještě ztížilo.

Jak starosta Jaroslav Matějka uvedl, mluvilo se také o vybudování sklopného jezu. Tato možnost je ale neefektivní a zřízení by stálo desítky milionů korun.

Ani vyčištění jezové zdrže by v boji proti povodni nepomohlo. Ta je totiž dána výškou hladiny přelivového jezu.
„Padla řada variant. Nakonec jsme se dohodli, že Povodí Vltavy nechá změřit sediment jezové zdrže kvůli rekreačnímu a hygienickému

hledisku, vyčistí nános pod jezem a necháme zpracovat studii, zda by pomohlo odbagrovat prostor na „hasičské louce". Studie je již zadaná," shrnul výsledky jednání za Povodí Vltavy Zdeněk Zídek.

I samotní Zářečtí odbagrování navrhovali. Řeka hasičskou louku zatopí vždy jako první a voda by se měla kde rozlévat.
Na programu bylo také rozšíření ochrany i o objekty nad mostem v Zářečí. „Pokud bude Bechyně chtít rozšířit protipovodňová opatření, město musí udělat projekt, vyřešit majetkoprávní vztahy a oslovit Povodí Vltavy, které bude shánět dotace. S novým dotačním titulem by město mohlo dostat velkokapacitní čerpadlo," upřesnil postup Jaroslav Matějka.

To totiž v červnu chybělo. Nárok na velkokapacitní čerpadlo se počítá podle přítoku, který by měla zvládnout čerpadla, jež Bechyňští vlastní.

Problémem při povodních byla také nezkolaudovaná protipovodňová stěna. Ke schválení mělo dojít před třemi týdny, ovšem kvůli změně postojů vlastníků pozemků se odklepnutí protahuje.

Škody v Bechyni

• prvotní náklady po povodni (např: pytle na písek, košťata, mycí zařízení, úklidový materiál)
⋌1 500 000 Kč
• škody na obecním majetku
⋌2 500 000 Kč
• Na odstranění škod po povodni město získalo neinvestiční dotaci na prvotní náklady a dotaci
z ministerstva dopravy na obnovu komunikací.
• Nelze vyčíslit škody na majetku fyzických osob.

Rychlá snaha úředníků…

Bechyňský starosta váhal na začátku června s použitím protipovodňových opatření, protože jim chyběla kolaudace. Stal se proto z řad místních terčem kritiky. Bechyňští si nakonec protipovodňovou zeď vyzkoušeli, jenže neměla efekt. Na konci září mělo Povodí Vltavy konečně zábrany odklepnout. Teď se zase ukázalo, že firma, která zeď stavěla, ji založila na jiném místě, než k jakému dali souhlas vlastníci pozemků. Zářečí tedy lemuje zeď, která se nesmí používat. Na kolaudaci se sice stále pracuje, ale snad snaha úředníků bude rychlejší než příroda.

Dělili povodňové peníze

Veselí nad Lužnicí - Zastupitelé schválili 200 tisíc pro lidi, kteří byli postiženi povodní.

povodně Veselí nad LužnicíDvě stě tisíc. To je suma, kterou doporučil finanční výbor rozdělit mezi lidi, kterým v červnu povodeň vtrhla do bytů a poškodila vybavení.

Starosta Václav Matějů za městskou radu navrhl, aby částka byla rozdělena následovně: „Sto tisíc mezi vlastníky nemovitostí, kteří měli zatopené byty, ti byli čtyři, a zbylých sto tisíc mezi deset vlastníků nemovitostí, kteří měli zatopené nadzemní příslušenství bytů," upřesnil na jednání zastupitelům.

Do rozpravy se mezi prvními přihlásila Marie Hadravová ze sdružení Ženy pro město. Podle ní finanční výbor zvažoval i odškodnění nebo určitou náhradu lidem, kteří měli vodu ve sklepích.

„Z Českého červeného kříže mi bylo řečeno, že mě zařadili do seznamu lidí, kteří by měli odškodnění získat. Na Alešově nábřeží, kde bydlím, měli lidé vodu ve sklepích minimálně měsíc. Konkrétně já třeba i 60 centimetrů a sklepy jsou totálně zničené. Stopy po vodě jsem měla i v obytné části. Nikdo se tam na to nebyl podívat," postěžovala si Marie Hadravová s tím, že dosud nemá informace, jak s rozhodnutím o pomoci dopadla. Zdá se jí nefér, že od města takto zasažení lidé nedostali ani bolestné. „Myslím, že jsme si užili své. Neměli jsme třeba kanalizaci a museli jsme prát mimo domov," vyjmenovala, co musela zkusit. Dům má totiž v dolíku, takže veškerá voda natekla k ní do sklepa a tam stála. Přišla o kotel i o uskladněné ovoce.

Podle starosty nelze peníze jinak rozdělit, protože neexistuje jmenný seznam lidí, kteří byli poškozeni a ani oni sami to nikam nehlásili.
Do debaty se připojil i zastupitel za ČSSD Jaromír Novák. Ten poukázal na loňské povodně. „Pokud si vzpomenete na minulý rok, tak nikdo nedostával dotace na sklepní prostory, vždy pouze na byty. Problém je v tom, že nyní se objevila voda i v místech, kde nikdy nebývala,"dodal. Zastupitelé rozdělení peněz nakonec schválili.

Dotace pro Veselí

• 1 230 800 Kč – tuto sumu schválilo krajské zastupitelstvo na pokrytí prvotních nákladů a nezbytných opatření v rámci krizové situace
dary určené k likvidaci škod:
• příspěvek od Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje, města Holice, od advokátní kanceláře
• město Veselí nad Moravou uskutečnilo mezi svými obyvateli sbírku a Veselským darovalo 32 120 Kč. Město již má celou sumu na učtu.
• 200 tisíc korun veselské zastupitelstvo rozdělilo mezi občany, kterým se voda dostala do bytů a poničila příslušenství v patře.

Čtvrt roku po povodni

Tábor - Obyvatelé Zárybničné Lhoty v červnu sledovali, jak se mostkem pod silnicí valí voda. Tehdy bylo ohroženo asi sedm domů. Kozský potok nestíhal brát vodu, která napršela a stekla z polí. Obyvatele měl chránit protipovodňový val. Jak se ale naplnilo koryto, voda se přes něj přelila a dostala se lidem až do sklepů. Po povodni byl val provizorně opraven. Nyní stavbaři čekají na vydání povolení. Další škody způsobila velká voda na dělící hrázi Jordánu. Dotace v řádu milionů obdrželo město od ministerstva životního prostředí i zemědělství.

Mladá Vožice - Povodeň na začátku června napáchala značné škody i v Mladé Vožici. Vytrvalé deště zvedly hladiny rybníků natolik, že se vylily z břehů. Jako první přes hráz přetekl Panský rybník, což si vyžádalo evakuaci obyvatel z ubytovny Hojdar. Druhý povodňový den se přelil Podhradský a Žahourův rybník. Zde došlo k nejkritičtějšímu okamžiku, kdy voda vytvořila v hrázi rybníka pod silničním tělesem kavernu. „Proud vody nám podemlel silnici v Podhradí. Komunikace už je ale opravená. Od ministerstva dopravy jsme dostali dotaci 250 tisíc," doplnil starosta Jaroslav Větrovský.

Planá nad Lužnicí - I přesto, že obrázky rozlité Lužnice v Plané nad Lužnicí vypadaly děsivě, největší škody na obecním majetku napáchala voda pouze ve zdejší Základní škole. Tady skončila zaplavená tělocvična, šatna a sklep.
„Vše jsme ve většině naštěstí vyřešili úklidovými pracemi a vysoušením," shrnul místostarosta Jiří Rangl. Místní se potýkali také s vodou z Farského rybníka. V tomto případě šly škody na majetku občanů do desetitisíců.
Paradoxně horší pohromu (přes milion korun) na konci července, napáchalo krupobití než samotná povodeň.
V rámci odstranění škod po povodni město získalo vysoušeče. Nyní pracuje společnost Čevak na zvýšení odtoku
z Farského rybníka.

Hlavatce - Červnová povodeň způsobila, že se do obce, která leží v dolíku, slila veškerá voda z polí.
„Měli jsme zničenou kanalizaci, chodníky a silnici, která je ale krajská," uvedl starosta Jaroslav Boháč. Teď už mají v obci ale vše opravené. Od Jihočeského kraje získali dotaci ve výši přibližně 180 tisíc. Ta pokryla opravu kanalizace i chodníku. „Protože kanalizace vodu už nebrala a vše šlo vrchem, měli jsme na návsi u kulturního domu místy 30 – 40 centimetrů vody," dodal starosta Hlavatec.

Ratibořské Hory - „V rámci prvotních nákladů jsme ve spolupráci s Rybářstvím Třeboň nejdříve zabezpečili hráz v Podolí, která byla lehce protržená," řekl starosta Radek Lamboj k úpravám, které obec čekaly po povodni.
Kromě toho s Povodím Vltavy pročistili také Chotovinský potok, který protéká Podolím a Vřesci. „V Ratibořicích, které pod nás spadají, voda poškodila hráz Návesního rybníka. Tu jsme také opravili v prvotní fázi," informoval starosta s tím, že dosud nápravy po velké vodě vyčíslil na 1,8 milionu.

V příštím týdnu se Radek Lamboj chystá podat žádost o dotaci na ministerstvo pro místní rozvoj. Vedení obce už má připravený projekt na odstranění škod v katastrálním území Podolí.
„Bude se jednat o opravu hráze rybníka. Pokud uspějeme, což se dozvíme až příští rok, protože žádosti se mohou posílat do prosince, pak máme s Rybářstvím Třeboň domluvené, že začne na rybníku řešit otázku bezpečnostního přelivu," dodal s tím, že ji zřejmě zrealizují kašnovým způsobem.

Starosta Ratibořských Hor předpokládá, že opravy hráze vyjdou na tři miliony.
V současné době je také úplně uzavřena komunikace v místě silničního propustku za Podolím. Řidiče aut i autobusů čeká až do 13. října objížďka přes Starou Vožici. 

Stádlec - Necelých 95 tisíc stálo odstranění povodňových škod ve Stádlci. „Nejvíce poničenou byla hráz Mlýnského rybníka, z něhož se valila voda. To je ale záležitost Jihočeského kraje," sdělil starosta Milan Kelich s tím, že stavbaři již pracují na zpevnění hráze.
Tyto práce si vyžádaly také dopravní omezení. Je tak alespoň reálná šance, že uzavírka komunikace brzy skončí.
Jelikož nikdo z občanů v obci nepřišel o střechu nad hlavou, vypořádal se Stádlec s následky povodní celkem brzy. „Výrazné škody na obecním majetku jsme neměli. Jediné náklady, které jsme z dotace hradili, byly spojené s dobrovolnými hasiči," doplnil.
Ti pomáhali lidem odklízet zničené věci ze sklepů a vysypávali také štěrk do komunikace, která byla vymletá od proudící vody. ⋌