Do pohybu ho Libor Šedina uvádí malým kouzlem. Fouknout si na něj mohou hlavně malí návštěvníci, vdechnou mu tak život. „Mám moc rád, ty jejich rozzářené oči, když se postavičky začnou z ničeho nic pohybovat,“ popsal Libor Šedina a prozradil tajemství. „Oproti loňskému roku, kdy bylo ovládání na kliku, už celý mechanismus pohání dva elektromotůrky.“

Bechyňští řezbáři Karel a Libor Šedinovi mají sbírku, která čítá více než 600 kusů betlémů. Každoročně vystavují jen část svého pokladu.
Řezbáři již popáté vystavili své poklady, Bechyňský betlém vyrostl o jedno patro

Inspirace realitou

Bechyně je město keramiky, a tak se Šedinových betlém dotýká především jí. „Zaznamenali jsme celý proces od těžby hlíny, výrobu cihel, až po keramické trhy na náměstí, kde nyní přibyla i porouchaná lampa a pan opravář Vlček,“ upozornil na novinku.

1) V malé sklepní dílně na okraji Bechyně společně pracují s lipovým dřevem otec Josef a syn Libor Šedinovi. Čtvrtým rokem vystavují své poklady a ukazují rozsáhlou sbírku betlémů lidem. Největší má 20 metrů a do útrob rodinného domu se ani celý nevejde.
Libor a Josef Šedinovi zdědili řezbářské vlohy po předcích

Až budou jesličky kompletní, zaberou podle Libora Šediny celou místnost. Jednotlivé části odrážejí realitu, postavy jsou inspirovány skutečnými lidmi, tamními řemesly i konkrétními objekty. „Do horního patra jsme za poslední rok přidělali nové dílny, které tu skutečně fungovaly. Jde o ševce, bednáře i pekaře. Také jsme udělali naši řezbářskou dílnu, kde já vyřezávám pannu Marii a táta křížek,“ popsal nové poschodí.

Nechybí ani miniatury všech možných pomůcek. „Chtěli jsme návštěvníkům ukázat, jaké všechnyhoblíky a dlátka může řezbář používat, každý má své jméno a slouží na jinou věc. Na pultu máme i hotový miniaturní betlémek,“ poznamenal Libor Šedina. Nejhůře se podle něj shání malé žárovky na osvícení jednotlivých částí. „Takové ty malé, co bývaly do baterek, to je obrovský problém,“ uvedl.

Sbírka se rozrůstá

Karel a Libor Šedinovi jsou nejen řezbáři, ale i sběratelé historických a současných jesliček. Jejich betlémy jsou dle hodnocení odborníků z muzeí a galerií na velmi vysoké úrovni. Betlémy, které vystavují, pochází z různých konců republiky, ale i ze světa. Karel Šedina se tvorbou dřevěných betlémských figurek zabývá prakticky celý život. Lásku ke dřevu a řezání podědil od svého dědečka a tatínka, stejně tak jeho syn Libor. V jeho rodině se toto umění, řezba dřevěných figurek, předává z otce na syna, již několik generací. Praděda Šedina byl dokonce uznávaným řezbářským mistrem v minulém století. Zhotovoval svá díla pro kostely a chrámy na Šumavě i v zahraničí.

Kromě vlastní tvorby mají i rozsáhlou sbírku jesliček, ta čítá kolem 600 kusů. Ty jsou ze dřeva, papíru, skla, keramiky, textilu a dalších materiálů. „Některé nám darují lidé, do některých každý rok přibývají další a další postavičky," řekl.

Největší prostor malého soukromého muzea u nich v domě zabírá nepohyblivý betlém mapující rok na vsi. „Vyřezával ho můj otec, který pochází z vesnice Soběšice na Šumavě. Na klasický betlém navazuje tzv. blatská vesnice inspirovaná skutečnými Soběslavskými blaty,“ upřesnil Libor Šedina.

K vidění je tak hostinec se štamgasty, jak hrají karty. Na dvorku vyhrávají muzikanti a nechybí ani kadibudka s otvorem ve tvaru srdce. „Vyřezáváme z lípy, protože to je nejměkčí dřevo vhodné k tomuto účelu,“ vysvětlil s tím, že vesnice je navíc rozdělena tématicky dle zvyků daného ročního období.

Kromě klasické tvorby ze dřeva si rád hraje i s jinými materiály. "Letos jsem si opravdu vyhrál a také vytvořil miniaturní dílko do jedlého kaštanu,“ uzavřel mistr řezbář. Jejich skvosty lze vidět každý den v suterénu vily v ulici U Stadionu číslo 356 od 10 do 17 hodin až do 9. ledna.

Řezbáři. Libor a Karel Šedinovi pochází z řezbářské rodiny. Jejich sbírka jesliček čítá přes 600 kusů.
Otec a syn vyřezávají Bechyňský betlém