Podle správkyně Městského muzea Jany Janáčkové byl Muzejní spolek založen už v roce 1911. „Nejdřív se využívaly prostory v budovách dnešní radnice, ale ty byly velice malé,“ zmínila. Naštěstí město získalo dva městské domy roku 1938 darem. Od té doby sídlí muzeum u bechyňského náměstí T. G. Masaryka. 

Jana Janáčková si velmi váží sbírky bechyňské keramiky. „Pro mě jsou vzácné výrobky pocházející ze školy i z manufaktur. Myslím, že je to naším unikátem, jinde mají spíše menší sbírky,“ zamýšlí se. Exponáty pochází jak z konce 19. století, kdy byla založena keramická škola, tak i ze začátku 20. století. Z poválečné doby Jana Janáčková zmínila krásné práce uznávaného keramika Bohumila Dobiáše (1905 – 1964).

V části zaměřené na Františka Křižíka návštěvníci spatří osobní věci z života tohoto velkého vynálezce. „V Bechyni žili jeho pravnučky, které nám poskytly jídelní soupravy nebo soukromé fotografie,“ dodala správkyně muzea. Ve vitrínách jsou k vidění snímky z dob, kdy František Křižík na stáří dojížděl do vily svých příbuzných v Bechyni. Český technik na nich odpočívá na pohovce, nebo chová jedno z pravnoučat.

VE SVÉ DOBĚ NEJVYŠŠÍ MOST

Své místo si v muzeu rozhodně zaslouží i most Duha. Zajímavostí je, že byl stavěn ve dne v noci a vyrostl tak za pouhé dva roky. V době svého otevření roku 1928 byl nejvyšším mostem v Čechách. Železobetonový samodržící oblouk Duhy je průkopnickým počinem. Beton stavitelé vyztužili železnými pruty.

„Tenkrát, za první republiky, tuto technologii teprve zkoušeli,“ prozrazuje Jana Janáčková. Sdružený most tak dodnes slouží vlakům, automobilům i pěším. „Kdo to tu nezná, tak ho koleje na mostě pro automobily překvapí. Ale možná i proto se jeho stavba prosadila,“ přemítá správkyně muzea.

Lázeňští hosté totiž ještě před stavbou mostu přijížděli k Bechyni na staré nádraží a museli sejít do údolí a poté pěšky do kopce, což bylo velmi nepohodlné. Stavbou mostu se lidé jednodušeji přiblížili k lázním.

SELSKÁ SVĚTNIČKA PŘEDSTAVÍ KROJE

Milou částí stálé expozice je Selská světnička. Při vstupu do ní se rázem ocitnete v hlavní obytné místnosti z 19. století. „V budoucnu bychom tuto místnost chtěli obměnit a představit v ní blatské kroje. Máme ještě hodně věcí, které jsme zatím lidem neukázali,“ zmínila Jana Janáčková.