Přestože na rozdíl od Znojma je v Bechyni již výroba převážně zautomatizovaná, stále jsou tady lidské ruce a jejich síla nezbytností. Výrobní ředitel Jiří Vacek včera potvrdil, že od své mateřské firmy dostali pro letošní rok 10 milionů, které použijí na snížení fyzické zátěže zaměstnanců. „Budeme kupovat manipulátory, a to hlavně do dílen, kde se materiál nalévá do forem a glazuruje. To jsou dvě střediska, kde lidé všechno berou do ruky.“ Těžká ruční práce je také důvodem, proč firmě s produkcí 1,5 milionu kusů sanitární keramiky ročně chybí dělníci. Fluktuaci se daří snižovat právě automatizací provozu. V současné době se odchod tří lidí týdně podařilo snížit na 1,6 pracovníka. Pomohly například i chladicí jednotky na snížení teploty v dílnách.

V Bechyni s keramickou výrobou začal ve své cihelně již Petr Vok v roce 1558. Další bechyňský zámecký pán, kníže Paar, pak o tři století později začal s výrobou střešní krytiny, proslulými tak zvanými bechyňskými háky, a na tradici zdejšího hrnčířství a kamnářství navázalo i založení keramické školy v roce 1884. Přelomovým v historii bechyňské keramičky se stalo založení družstva keramiků absolventy zdejší školy a vznikla akciová společnost Keras. Samostatný národní podnik Jihočeská keramika Bechyně byl založen v roce 1950 a již o osm let později byl začleněn pod VHJ Znojmo. Nový závod na výrobu sanitární keramiky vstoupil na trh v roce 1961 a po třicetileté existenci jej převzal Keramik Holding AG LAUFEN. Rok 1994 pro zdejší firmu znamenal konec ozdobné a figurální keramiky. Další změnu přinesl rok 1999, kdy španělská značka ROCA převzala celý holding Laufenu a stala se největším výrobcem sanitární keramiky na světě.