Zastupitelé měli jasno v jedné věci: lidé platí spoustu peněz za teplo a je tedy nutné najít cestu, jak by ušetřili a neutekli od centrálního vytápění. Rozhodli se pro přechod na biomasu.
Na důležité rozhodnutí, které je podloženo několika desítkami milionů za rekonstrukci kotelny, jedno zasedání ale nestačilo.

K sousedům pro cenné rady

Než se zastupitelé poprvé vážně začali propracovávat k technologii, kterou by v Bechyni aplikovali, vyjeli například do Třebíče. Ta již biomasu spaluje a lidem účtuje jeden GJ hodně pod čtyři stovky, za 359 korun. Přestože někteří zastupitelé byli k této technologii podporované EU i nadále skeptičtí, získané poznatky v konečném verdiktu sehrály významnou roli.
Také analýza zpracovaná Yvone Moravcovou se k ekologickému vytápění jednoznačně klonila. Jenže podle některých zastupitelů za KSČM se stejnou silou klonila i k tomu, aby provozovatelem tepelného hospodářství zůstala dosavadní firma Erding, z jehož podkladů čerpala. „To je tendenční,“ nechal se slyšet Miloš Sedlák. I jeho kolega Josef Válek by volil jinou cestu. Bechyni by napojil na odpadní teplo z Temelína.
Zastupitelé se napoprvé nedohodli a k vytápění Bechyně se za týden vrátili i s přizvanými hosty z Třebíče.

VÍCE SE DOČTETE V TÁBORSKÉM DENÍKU 4. ČERVENCE NA STR. 1