Bechyňští zastupitelé a českobudějovická diecéze si podali ruce a jdou do vyjednávání s prodávajícím – františkánským nadačním fondem, společně. Jak se ve středu dohodli, záměr je jasný, rozhodovat bude finanční stránka.
Diecézní ekonom René Bouzek zmínil, že pro ně je prioritou bezplatný převod. „Budeme jednat o takové cestě, která by pro nás byla ekonomicky co nejméně náročná, protože do budoucna bude nemovitost potřebovat ohromné množství peněz na opravy,“ zdůvodnil s tím, že jejich odhady hovoří o 40 milionech.
Předseda prodávajícího nadačního fondu Konvent Pax Jan Dohnal se žádné variantě nebrání. „Od začátku totiž chceme, aby klášter přešel na diecézi,“ potvrdil Deníku.
ČTĚTE TAKÉ: Františkáni hledají kupce pro klášter
Českobudějovická diecéze v objektu vlastní koste, který se na začátku 90. let nestal součástí restituce a nepřešel tedy zpět do vlastnictví řádu františkánů.
„Kostel už dlouho sloužil farnosti a nás po čtyřicetileté komunistické genocidě řádu už není tolik, abychom kostel využili," vysvětluje předseda nadace.
O prodeji kláštera vlastníci již dlouho uvažovali, loni se v této záležitosti obrátili na město i římskokatolickou církev, neboť i františkáni mají zájem, aby klášter nepřišel o duchovní rozměr. Souznění našli i u starosty Pavla Houdka. „Cítíme, že by nebylo dobře, aby klášter koupil někdo cizí a zamezil přístup na zahradu," zdůvodnil starosta. Problémy by navíc mohly vzniknout i umělecké škole, která v klášteře sídlí a město má zájem, aby fungovala.
„Klášter bychom měli získat, pro město má nevyčíslitelnou hodnotu," podporuje postoj i zastupitel Martin Zelenka, jenž se stal členem vyjednávací skupiny. Jejím úkolem je společně s diecézí odvrátit prodej.
Mohli by požádat i o kostel, říká v rozhovoru bechyňský faráře Petr Plášil
close
info
Zdroj: Deník/David Peltán
zoom_in
Proč se obáváte prodeje kláštera?Protože jde o jeden objekt dvou vlastníků, kdy my vlastníme kostel, ale rozdělení je velmi necitlivé a pokud by do něj vstoupil nový soukromý vlastník, mohlo by to soužití zkomplikovat. Nyní se s nadací františkánů i uměleckou školou vždy na společném užívání vždy dobře domluvíme. Například si totiž vzájemně musíme chodit přes pozemky, tedy přes majetek druhého vlastníka. Jaká je historie rozdělení kláštera? Klášter jako takový je tady od konce 13. století a vždy tady byli františkáni. Nejprve větev, která se nazývá minoriti a od 15. století pak přímo františkáni, ale oba řády vycházejí ze sv. Františka z Assisi. Zůstali tady až do roku 1950, kdy je komunisté odsunuli a činnost řádu ukončili. Další výseč v jejich působení v Bechyni spadá do 15. století, kdy sem vtrhli husité a dvakrát – v roce 1422 a 1428 klášter i město vyplenili a františkány povraždili. Až v roce 1492 klášter znovu povstal a byl opět vysvěcen a františkáni se sem znovu přistěhovali. Působili tu tedy až do toho roku 1950 a když už tu nebyli, nějaký čas se areál využíval jen provizorně. V roce 1958 ale keramická škola potřebovala internát pro studenty a padlo rozhodnutí, že se areál rozdělí a část, pro niž neměli využití, připadne naší farnosti, tedy kostel nebo ambit. V roce 1990 to zase vše bylo františkánům vráceno. Neměl by jim tedy patřit i váš kostel? V podstatě ano, protože majetková kontinuita byla naprosto nezpochybnitelná a hned v první vlně restitucí jim to bylo vráceno. Umělecká škola tu ale dál mohla pokračovat. Je pravda, že kdybychom toto celé vzali právně a ekonomicky, je pravda, že by františkáni mohli žádat restituci od farnosti, což teď ale nikdy nezaznělo. Právo by na to zřejmě mohli mít a nám by jeden kostel stačil. |
NEPŘEHLÉDNĚTE: Bechyně opraví vodovodní a kanalizační síť
