Po třech letech se v Bechyni může přejít od plánů ke skutečnosti, která povede ke snížení ceny tepla. Místní výrobce získal dotaci, a může tak spustit přestavbu plynové kotelny na biomasu.

„Již pro letošní rok jsme cenu snížili o šest až čtrnáct procent, ale touto investicí bude dále klesat. Oproti současné ceně až o sto korun,“ slibuje František Vlaha z firmy Erding, která teplo v Bechyni vyrábí. Upřesnil, že zatímco nyní občané napojeni na centrální vytápění platí kolem 570 korun za GJ, po přechodu na slámu je předpoklad 460 korun.

„Máme z toho samozřejmě radost, protože hrozilo, že by se společenství vlastníků od centrálního vytápění odpojovala, a tím by nastal problém s růstem ceny tepla ve zbylých objektech,“ řekl starosta Jaroslav Matějka.

Na jaře firma začne s přípravou stavby, která obě městské kotelny propojí, příčemž hlavní zdroj bude v kotelně v Písecké ulici. Samotný přechod na biomasu by měl trvat zhruba rok.

Tuny slámy

Erding do změny technologie investuje 50 milionů, Bechyně z vlastních zdrojů nevydá ani korunu.

Již nyní má firma ve skladu připravenou tisícovku tun balíků slámy.

„Nemám strach, že by slámy bylo málo, v okolí je dost zemědělských družstev, pro něž je to zajímavé. Budeme ročně potřebovat asi tři tisíce tun, což odpovídá produkci jednoho většího družstva,“ dodal Vlaha.

„Sláma nedojde, pokud se ovšem do toho nebudou vrhat i další města v okolí, což si ale nemyslím. My například vyprodukujeme 2500 tun slámy ročně,“ potvrdil předseda ZD Opařany František Švadlena.

Na spolupráci s Erdingem se však nedohodl. „Podmínky na kvalitu slámy jsou dost přísné, a to bez ohledu na počasí, které není každý rok příznivé,“ vysvětlil s tím, že cena slisované slámy se pohybuje kolem 600 korun za tunu.

Veselí zvažuje

Veselští se stejné dotace nedočkali ani po druhé žádosti. Jestli to letos zkusí potřetí, zatím radnice nerozhodla. Náklady se totiž pohybují okolo 50 milionů. K tomu by padlo dalších 20 na přechod na dvoutrubkový systém.

„Více jak čtyřicet milionů z dotace nedostaneme, to znamená, že spoluúčast města by se vyšplhala na třicet milionů. Nicméně z výnosů bychom to byli schopni splácet,“ míní starosta Jaromír Novák.

V minulosti byl velkým zastáncem topení biomasou, a to s ohledem na rostoucí ceny plynu, kterým dosud vytápějí městské objekty.
„Projekt i ekonomická rozvaha jsou hotové. Projednávat to budeme v radě a své by si k tomu měli ještě říct i zastupitelé,“ shrnul Novák.

Alena Šatrová, Kateřina Nimrichtrová

Vytápění biomasou patří k nejlevnějším způsobům

Táborsko – Bechyně bude v dohledné době nejspíš topit biomasou. Veselí nad Lužnicí o tom už delší dobu uvažují. Všechny k tomu vede úspora peněz ale i zodpovědnost k životnímu prostředí. O výhodách i případných nevýhodách jsme mluvili s Edvardem Sequensem ze sdružení Calla.

close zoom_in Je opravdu topení biomasou tak ekologické?
Emise ze spalování biomasy jsou obecně, s výjimkou zemního plynu, nižší než u jiných paliv, proto přispívají ke snižování znečištění vzduchu. Jde samozřejmě o topení v moderních a seřízených kotlích, ale tak je tomu prakticky u všech paliv. U malých kotlů mohou být problematické emise prachu, u větších obecních kotelen je toto vyřešeno filtrací. V nových kotlích na biomasu také nikdo nespálí odpady, což se stává ve starých kotlích na uhlí. Energetické využití biomasy je navíc neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů, protože se jich uvolňuje jen takové množství, které stromy i rostliny pohltí při svém růstu. Nečerpáme tedy z fosilních zásob z hluboké geologické minulosti Země.

V čem vidíte jeho výhody a naopak nevýhody?
Jde o palivo, které obvykle pochází z blízkého okolí místa, kde je spalováno. Topení biomasou je tedy bezpečnější než topení palivy, u nichž někdo snadno uzavře kohout na potrubí, nebo i elektřinou, která zrovna v zimních měsících při extrémním počasí nemusí být i několik dní k dispozici. Souvisí to i s ekonomikou - příprava paliva a obsluha obecní kotelny dává práci místním lidem, na rozdíl od peněz za plyn i uhlí, které odplynou mimo region. Potenciál biomasy pro topení je navíc obrovský a třeba na polích zatím jen málo využívaný. Nevýhodou může být potřeba prostoru pro skladování a sušení.

Jak to vychází finančně?
Vytápění biomasou, a to i dražšími peletami, patří vedle uhlí k nejlevnějším způsobům topení. V případě větších obecních kotelen pak lze ekonomiku vylepšit kogenerační výrobou elektřiny. Počáteční investiční náklady na moderní kotle na rozumnou míru sníží dotace ze Zelené úsporám pro domácnosti, pro obce pak z operačního programu Životní prostředí.

Co vlastně lze považovat za biomasu?
Z pohledu biomasy na topení je to dřevo v různých podobách - kusové, štěpka, brikety, pelety, ale také odpadní sláma a účelově pěstované energetické plodiny. Tato biomasa z polí má ale vzhledem k technologii spalování větší využití spíše v obecních kotelnách. Samostatnou kapitolou je energetické využití biomasy v bioplynových stanicích nebo pro výrobu kapalných biopaliv.

Bylo by užitečné na tento druh vytápění hromadně přecházet? Nebudou se pak zemědělci orientovat jen na tenhle „kšeft“?
Vzhledem k tomu, že v republice máme stále ještě okolo jednoho milionu hektarů orné půdy nevyužívané pro potravinářskou výrobu, je potenciál využití velký. Zemědělec může získat jistotu odběru na mnoho let dopředu, což mu dnešní turbulence cen v zemědělství nenabízejí. Energetické dřeviny i plodiny lze pak pěstovat i na hůře bonitních půdách nebo i těch zemědělsky obtížně využitelných.

Zdroj Cena tepla
Palivové dřevo 174 Kč/GJ
Hnědé uhlí 296 Kč/GJ
Dřevěné pelety 297 Kč/GJ
Štěpka 317 Kč/GJ
Dřevěné brikety 363 Kč/GJ
Černé uhlí366 Kč/GJ
Tepelné čerpadlo399 Kč/GJ
Zemní plyn 450 Kč/GJ
Koks 512 Kč/GJ
Dálkové teplo535 Kč/GJ
Lehký topný olej 555 Kč/GJ
Propan 581 Kč/GJ
Elektřina akumul. 631 Kč/GJ
Elektřina přímotop 786 Kč/GJ

Cena tepla z různých zdrojů – běžné ceny v r. 2009, vč. DPH. Skutečná cena závisí na cenách lokálních dodavatelů, nákladech na dopravu, tarifu pro odběr a účinnosti vytápěcího systému.
Zdroj: EkoWATT

Kateřina Nimrichtrová