Způsobené škody jdou podle jeho odhadu do statisíců. 
O poničení elektrárny informoval dopisem starostu Jiřího Fišera sedmý den nového roku. Na odpověď stále čeká.

„Měsíčně přicházím o 340 tisíc jen na výrobě elektřiny. Mám na majetek úvěry a banka už mě uhání. Psal jsem na město – mému partnerovi, ale bez odpovědi. Z firmy Daich mi odpověděli a z dopisu vyznívá, že bych měl podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nechci však nikomu ublížit, jen chci, aby mi začala fungovat elektrárna a nechci přijít kvůli vině někoho jiného o majetek," popisuje situaci s tím, že je pro něj celá věc existenční záležitostí.

Elektrárna na Benešově mlýně přestala pracovat 
23. prosince odpoledne, kdy ji zastavila automatická ochrana. Důvodem byla znečištěná voda blátem, které se do řeky dostalo z Jordánu. Jemný kal ucpal mazací systém turbín, těžké bahno zřejmě rozmáčklo jezový vak a druhá vlna 28. prosince elektrárnu zcela zacpala. Rozlámalo se i čisticí zařízení česlí.
Vyčištění pěti turbín může stát kolem 180 tisíc korun, oprava vaku až milion. Majitel počítá i s čištěním náhonu, protože těžké bahno leží na dně řeky.

Oficiální cestou zatím odpověď z radnice k Vítězslavu Veselému nedorazila, starosta Jiří Fišer se ale vyjádřil pro Táborský deník.

„Pan Veselý v dopisu popisoval škody na majetku. Předal jsem ho manažeru projektu odbahnění Jordánu Karlu Hotovému. Co se týče náhrady škody, ač situaci lidsky rozumím, město ji ze své kapsy hradit nemůže. Už v podmínkách výběru zhotovitelských firem bylo, že musí být pojištěné vůči poškození třetích osob. To je, myslím, tento případ," říká starosta s tím, že protržení hráze a odplavení bahna stále řeší Česká inspekce životního prostředí.

Výsledek šetření, který by jednoznačně prokázal či vyvrátil zavinění konkrétního člověka nebo postupu, prozatím neexistuje, a tak Vítězslavu Veselému nezbývá než čekat. Zatím mu místo proudu stále jen odtékají peníze.

„Dopis jsme brali jako připomínku a odpověď jsem nechal na zhotoviteli, což se stalo. Pan Veselý si musí nechat vyhotovit posudek a odhad škod, na jehož základě se vše vyčíslí a případně škody pojišťovna zaplatí. Doložení posudku je nezbytné už jen k ověření, zda se elektrárna skutečně zastavila kvůli bahnu z Jordánu," vysvětlil manažer Karel Hotový.

Zatímco katastrofa na Jordánu bere majiteli elektrárny peníze, uplatnění škody jej připraví o čas. „Čekal jsem, že kvůli tomu bude lítání a že se budeme dohadovat, ale proč mám na to doplácet, když za nic nemůžu? Případ už jsem předal právničce, která za mě nyní bude jednat," uvedl Vítězslav Veselý.

Příliv bahna potrápil i další obyvatele mlýnů na Lužnici. Hned v den protržení provizorní dělicí hráze Jordánu se zlobil František Mikyška z Matoušova mlýna.

„Přece neudělám díru do rybníka bez možnosti zavřít štolu. Tady tečou miliony. Nedávno jsme vyčistili mlýn a můžeme znovu. Myslím, že to mlýny na Lužnici odnesou. Voda se sice ředí, přesto je v ní bahna hodně a sediment může zařízení mlýnů poškodit. Navíc bahnem smrdí celé údolí Lužnice."

Ani na Kvěchově mlýně, který se nachází mezi Matoušovým a Benešovým, nebyla situace růžová.

„Měli jsme problémy, museli jsme mlýn čistit od bláta, listí a množství velikých ryb. Naštěstí vyráběnou elektřinou jen svítíme na mlýně a nedodáváme ji jako například pan Veselý do sítě, to jsou pak ztráty horší. Teď už vše funguje," říká Hana Jasińská z Kvěchova mlýna. Velká voda s blátem natekla také do sklepních prostor. „Byl toho plný sklep a všude bylo černé, nesmírně smradlavé bahno. Vše tu zapáchalo jako kanál. Naštěstí už je pryč a tající sníh vyčistil i břehy," podotýká Jasińská. Čištění turbíny rozhodně nebyl žádný med.

„V té zimě lézt do ledové vody, to bylo něco. Vždy jsem nabral dvě lopatky bláta černého jak nafta, půl hodiny rozmrzal u kamen a pak znovu do vody. S bráchou jsme to čistili celkem třikrát, babička tu byla pár dní bez elektřiny," popisuje Václav Kvěch a diví se, že je v osudný den 28. prosince o katastrofě nikdo neinformoval. „Za krále klacka, když se protrhla hráz Rožmberka, dali dědovi vědět dva dny předem, že přijde vlna. Dnes máme mobilní telefony a všechno možné a nikdo nic neřekne. Je to jako za povodní v roce 2002, všichni se na nás vykašlou," dodal.

To, že elektrárna nyní funguje, ale prý ještě neznamená, že nemůže být poškozená. Případné škody se podle Kvěcha budou moci odhadnout nejspíš na konci jara.

David Peltán