„Zatím jsme našli část bronzového zvonečku, bronzové přezky a úlomky kachlí. Mince by mne opravdu potěšily,“ říká nad dírou v zemi, v níž se spolužáky z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity hledají stopy dávných věků.

Místem jejich zájmu je právě rekonstruované táborské muzeum.

„Rozlišili již patnáct kulturních vrstev do 13. století do novověku. Máme tedy doklady o osídlení ze 13. století, ale i z období husitského,“ říká archeolog Husitského muzea Rudolf Krajíc, který studenty v Táboře vede.

Na odborný závěr je brzy, studenti budou bývalou gotickou radnici zkoumat až do 11. září. Přesto už nejedno překvapení zažili.

První nálezy

V atriu, které navazuje na vstupní prostor, objevili dva zděné, masivní kamenné bloky. „Jsou zřejmě pozůstatkem průchodu do zadního traktu gotické stavby. Dosud jsme o nich nevěděli,“ vysvětluje Krajíc.

Muzeum skrývalo i další zajímavost: zakopanou stavbu, zasypanou jednolitou vrstvou po požáru, s prvky tak zvané mazanice – stěna dřevěného domu omazaná hlínou. Podle Krajíce není vyloučeno, že by mohlo jít o zemnici.

„Je dobré, že i přes intenzivní stavební úpravy, kterými tato stavba staletími prošla, se stále dají najít neporušená místa s novými poznatky o osídlení historické části Tábora,“ říká Krajíc s potěšením.

Studenti archeologice pracují o prázdninách ještě v Žíšově na Veselsku. Tady zatím na 2,5 hektarové ploše objevili slovanské sídliště řádově tisíc let staré. První svého druhu v regionu.

Lokalita v Žíšově je prý pro badatele podstatně čitelnější a zachovalejší než muzeum.

Archeolog Rudolf Krajíc to vnímá jako plus pro studenty. V muzeu se totiž musejí vypořádat s promíchanými kulturními vrstvami a množstvím uložených sítí. Zařadit vrstvy do období, tak pro ně není jednoduché.

Dále si můžete přečíst článek Než přišly exponáty, vládli muzeu úřadové, který najdete ZDE.