VERONIKA MLÁDKOVÁ A VOJTĚCH KODAD Z BECHYNĚ: „Jsme spolu už rok a půl a téměř každý den, takže to už ani nebereme jako rande. Seznámili jsme se na maturáku našeho kamaráda a protože jsme čekali, než nám pojede vlak, šli jsme ještě posedět. Už tam se mi Verča moc líbila a docela jsme se nasmáli. Jenže pak jsem jí zase půl roku neviděl a zase jsme na sebe náhodou narazili. Dohromady jsme se dali až v létě na vodě."

close Marie Duchoňová z Tábora info Zdroj: null zoom_in Marie Duchoňová z Tábora Marie Duchoňová, 27 let, Tábor
S manželem jsem se seznámila přes internet. Ale ne přes seznamku typu hledám vztah, nýbrž hledám přátele. Byla jsem totiž vdaná, ale s bývalým manželem jsme vedle sebe jenom žili kvůli naší malé holčičce. Žádný vztah jsem nehledala a ani nechtěla, jediné, co jsem hledala, byl někdo, s kým bych si mohla popovídat. To mi opravdu chybělo.

Tak jsem odpověděla na dva inzeráty a díky nim jsem našla báječné lidi. Svého manžela Ondru a kamarádku. Hodně jsem si s nimi psala a mohla jsem jim říci cokoliv a oni mně.

Jednou jsem se rozhodla, že chci konečně poznat dvojici, které se svěřuji. Kamarádka bohužel nemohla, tak jsme se sešli jenom s Ondrou. Strašně hezky se nám povídalo, poznali jsme, že jsme si hodně podobní, máme stejné zájmy i představy o budoucnosti. Dokonce jsem mu představila i svoji holčičku.

Den strašně rychle uběhl a my jsme se na nádraží rozloučili. Oba jsme ale tušili, že nás k sobě táhne něco víc než jenom přátelství.
Dále jsme pokračovali v dopisování. Ondra totiž bydlel tři sta kilometrů daleko. Po nějaké době mi došlo, že vztah s mým bývalým manželem nemá smysl, když v něm není láska… Dohodli jsme se proto na rozvodu.

Vše proběhlo v naprostém klidu, na všem jsme se dohodli bez větších problémů a nějakých ošklivých scén.

Z citů ke svému „kamarádovi" jsem si velké naděje nedělala, protože v té době byl studentem vysoké školy a byl o rok a půl mladší než já. A ke všemu ještě z takové dálky.

Z toho nic být nemůže, nebude chtít být s rozvedenou ženskou s dítětem. Jak jsem se mýlila, jsem poznala, když za mnou a mojí holčičkou přijel o Vánocích.

Vztah na dálku

Malá si ho strašně oblíbila a on ji. Poznali jsme, že se máme opravdu rádi. Tak jsme měli vztah na dálku. Vídali jsme se jednou měsíčně na čtyři dny. Takhle to šlo skoro rok.

Potom si tady našel práci a konečně jsme mohli být spolu. Jaké bylo po roce moje překvapení, když přede mnou můj „kamarád" poklekl a požádal mě o ruku. Měla jsem strach jít do manželství už podruhé, co když se něco pokazí? Co potom? Moje láska ale byla silnější a já souhlasila.

Příští měsíc uplynou již dva roky od doby, co jsme manželé a vedle mě brebentí naše roční holčička. Díky tomu, že jsem před pár lety poslechla svoje srdce, mám tři poklady, Ondru a svoje dvě princezny. Svého rozhodnutí nelituji a jsem moc ráda, že je všechny mám.

close Zuzana Hejná z Tábora info Zdroj: null zoom_in Zuzana Hejná z Tábora Zuzana Hejná, 28 let, Tábor
Já jsem moc rande neměla, ale jedno se mi skutečně vrylo do paměti a žádné další ho už nepřekonalo. S manželem máme oba rádi přírodu, a tak jsme randili hlavně venku. Když jsem ještě studovala gymnázium, chodili jsme spolu asi půl roku a zrovna byla krásná zima. Bydlela jsem na internátu a jelikož už mi bylo tehdy osmnáct, mohla jsem se zpátky na pokoj vrátit trochu později.

Vzpomínám si, že tenkrát jsme se šli projít na Staré Město, na Holečkovy sady a bylo to opravdu romantické. Na zemi ležely spousty sněhu a další připadával. Park byl spoře osvětlený, my jsme šli tím šerem ruku v ruce …

Vím, že jsme se tam koulovali a bylo nám spolu zkrátka dobře. Pak jsme pokračovali ještě na Tržní náměstí a protože už bylo šero, pozorovali jsme světýlka.

Tohle bylo pro mě asi nejhezčí rande ze všech. Pomohlo tomu i to, že nikde nebylo moc lidí a padající sníh krásně šuměl. Později jsme se vzali, dohromady se známe už asi jedenáct let a máme roční dceru Anežku.

Valentýnská přání a poselství čtenářů Deníku

• Martine, děkuji za krásná léta a že mě umíš neustále překvapit. Jsem ráda, že tě mám. Zdeňka

• Můj milý medvídku. Od okamžiku, kdy jsme se poznali, je každý den krásnější. Každá minuta s tebou je drahá a já si moc vážím času, který mi věnuješa i toho, co všechno pro mě děláš. I v těch nejtěžších chvílích jsi tu pro mě. Pamatuj, že i já tu budu pro tebe.
Miluju tě! Tvoje Kačenka

• I když ne vždy má člověk někoho vedle sebe, vždy má koho milovat. Rodinu a své přátele.

• Po dvaceti letech jsi pro mě pořád ten jediný, Petře. Tvoje Marcela

• Jeff Wigen I love you! Monika

•  close Jirka s Ájou info Zdroj: null zoom_in Jirka s Ájou Poštou letí přání milé, prožívejte krásné chvíle.
Jirka s Ájou cosi slaví, proto přejem štěstí zdraví.
V únoru se kdysi vzali, třicet let už tomu dali.
Jak už je vám tedy známo, výročí je tímto dáno.
Proto přejme krásná léta, ať jim láska stále vzkvétá. Vnučka Laurinka

• Jsi skvělý človíček. Někdo, před kým můžu konečně říkat nahlas, co si myslím. Krásného Valentýna! Radka

• Mojí Pralince krásného Valentýna a moc moc zdraví. Pepíček

• Vzkaz pro Vítka: Jsi jediný zahradník, co žije na tomto světě. Já jediné poupátko, co pro tebe kvete. Niky

• Nějaké dny jsou velmi těžké, ale stále jsem si jistá tím, že jsem si nemohla vybrat lépe. Jana

Anketa: Dáváte přednost Valentýnu nebo prvomájovému políbení?

Internetová anketa:

• Do hlasování na internetu se zapojilo celkem 23 čtenářů.
• Ptali jsme se vás, jestli slavíte Valentýna. Tady je výsledek:
Ano, pravidelně ........... 11
Nikdy ...........................10
Dávám přednost prvnímu máji .................2

close Tereza Perotová z Tábora info Zdroj: null zoom_in Tereza Perotová z Tábora Tereza Perotová, Tábor
Svatého Valentýna moc neslavíme. Jen upeču bábovku, protože ji má přítel rád a to je vše. Prvomájovou pusu samozřejmě dostávám, ale spíše si oba dny děláme takové rodinné. Dvě naše malé holčičky dostanou drobné dárky a přítel si pochutná na sladkosti.

close Marie Burdová z Chotovin info Zdroj: null zoom_in Marie Burdová z Chotovin Marie Burdová, Chotoviny
Kdybych měla s kým slavit, tak na Valentýna. Připadá mi rozhodně bližší než první máj. Na druhou stranu si myslím, že starší generace upřednostní třeba Mezinárodní den žen. Jsou na něj zvyklé a nerady přebírají zvyky, které přišly do Čech z Ameriky.

close Sabina Smržová z Chotovin info Zdroj: null zoom_in Sabina Smržová z Chotovin Sabina Smržová, Chotoviny
Zatím jsem neměla možnost slavit tento svátek. Až se naskytne příležitost, dám přednost Valentýnu. Myslím si, že je to ovlivněno reklamou, která se před 14. únorem objevuje a láká na všelijaké nabídky. Všechno je najednou živé, červené, takové veselé. 

Nezištná radost se vytrácí…

Když si odmyslím srdíčka, která míjím ve výlohách na každém rohu, připadám si i v polovině února jako o Vánocích. Čím více se Valentýn blížil, tím více se obchody snažily přitáhnout zákazníky na různé kýče a další nepotřebnosti. Teď sice nehrají koledy a člověk se nemusí tlačit ve frontách, ale kamkoliv přijde, všude červené poutače připomenou, že bez kytice nesmí domů ani vkročit. Nic proti podobných svátkům nemám, ale všechny tradice by se měly brát s rozumem. Kam se poděla chuť připomínat si svátky jen tak nezištně či dělat všem radost po celý rok? Opravdu máme tak málo času a moc starostí, že musíme čekat na reklamu, která nám několikrát za den připomene, že si máme vzpomenout na své blízké?

Článek byl aktualizován dne 13. 11. 2023.