Terorismus jako hrozba pro střední Evropu a opatření proti němu se staly tématem dalšího cyklu Zvěřinovy řady, který na zámku organizuje Český institut mezinárodního setkání.
„Kvantitativně nejnebezpečnější je terorismus související s mystickými formacemi. To je dnes číslo jedna. Ostatní druhy terorismu sice existují, ale nemají zdaleka takovou intenzitu,“ řekl Deníku. Evropa má praktické zkušenosti s projevem teroristů především z Velké Británie a Španělska. Podle Zvěřiny se oprávněná obava z útoků extremistů zvyšuje s otevíráním hranic. „To způsobuje příliv imigrantů, kteří odmítají přijmout hodnotový systém té konkrétní země. V roce 2009 by i Česká republika měla vstoupit do Šengenského prostoru, kdy i naše hranice přestanou být střeženy a nastane volný pohyb lidí,“ naznačil a dodal, že v případě potřeby pak budou bezpečnost státu zajišťovat mezinárodní policejní síly Evropské unie.

Hrozba přichází z islámu

Hrozbu číslo jedna při střetu civilizací by občané neměli hledat mezi islámskými fundamentalisty, ale přímo v islámu jako takovém. Jeho stoupenci jsou přesvědčeni o vlastní nadřazenosti a povinnosti šířit vlastní kulturu do celého světa.
Když z pléna zazněl dotaz, zda by zvýšení ekonomické úrovně zemí, které jsou kolébkou teroristických skupin, minimalizovalo hrozbu, neposkytl Jaroslav Zvěřina tazateli optimistickou odpověď. Uvedl příklady, kdy právě bohaté země patří na černý seznam. „Například v severním Irsku přece také nešlo o ekonomiku, ale o ideologii, a i některé islámské země mají ohromné zisky z ropy. Vliv má odlišnost kultury, já na ekonomickou moc nevěřím a neměli bychom si nechat namlouvat, že jde o souboj o bohatství. Teroristé jdou za vítězství své víry,“ odpověděl.

Amerika jako spojenec

Zvěřina se v Evropě dosud cítí bezpečně, a nepřidává se tak k obavám kritiků protiraketového systému na českém území. „Plně respektuji Spojené státy, které chápu jako spojence. Jestli mají pocit, že je potřeba tady postavit obranné zařízení, tak nechápu, proč bychom se měli stavět proti. To, že tu bude radar, přece neznamená, že se staneme terčem útoku,“ uzavřel europoslanec svou letos první přednášku, která se premiérově konala v opraveném rytířském sále.

Místo obnovy hnutí adamitů

Sál, který jeho majitel Jan Berwid – Buquoy zrenovoval, má zajimavou historii. V roce 1925 se pod jeho klenbou pokusila baronka Nádherná obnovit hnutí adamitů. V té době totiž na Kozí hrádek, kde zemřel zakladatel adamického hnutí v Čechách Adam Rohan, jezdila skupina Francouzů a vydávala se po jeho stopách. Rohan padl v bitvě při dobývání Kozího hrádku Albrechtem Rakouským. „A katolická církev, převážně rakouská, se bála znovuzavedení adamismu v Čechách. Adamismus představoval bohoslužby, při nichž muži i ženy byli nazí a bohoslužby končily orgiemi. Adamité totiž považují rozkoš za dar boží. Údajně sem dojížděl i českobudějovický biskup Církve českobratrské. Zajímavé je, že adamické hnutí zakládaly především ženy. Řadí se k nim například i Máří Magdaléna, milenka Kristova, která hnutí založila v severní Africe,“ uvedl pro zajímavost majitel zámku.