Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O letničních svátcích lidé prosili o déšť

Jižní Čechy – Silnou tradici nejen v církevním kalendáři, ale i v lidové kultuře mívaly svatodušní svátky, v českém prostředí nazývané letnice, rozálie nebo zelené svátky.

4.6.2017
SDÍLEJ:

Obdobou moravské jízdy králů (na snímku) jsou na jihu Čech letniční svátky. Na Budějovicku chodil průvod, kde byli král a králka oblečeni do oděvu z kůry, později pak do bílých šatů se stuhami a květinami.Foto: Deník / Karásek Jan

Slaví se 50 dní po Velikonocích a 10 po svátku Nanebevstoupení Páně na památku setkání Ducha svatého na apoštoly. Letos svátky připadají na zítřek a pondělí. O tom, co ze svátků letnic zbylo a jaké zvyky se ještě dnes dodržují, jsme si povídali s etnografkou Muzea Jindřichohradecka Alexandrou Zvonařovou.

Alexandra Zvonařová.Řada letničních obyčejů je spojena s vodou, se studánkami, prameny. Mají svou tradici i v jižních Čechách?
V době letnic se konala řada zvyků, které byly spojeny s vodou, neboť na dostatku vody byla závislá nejen úroda obilí, veškerý dobytek a zvířectvo v domácnosti, ale také její obyvatelé. Bez vody není život. Byly prováděny tradiční rituály spojené s čištěním studánek a přivoláváním deště. Konalo se množství procesí, při jejichž příležitosti prosili lidé o déšť a přinášeli oběti. Oblíbený zvyk čištění studánek a studní, který se v jižních Čechách objevoval ještě v 19. století, provozovaly pouze mladé a nevinné dívky. Ty se u studánky svlékly, vyčistily ji a obložily zelenými ratolestmi, věnečky a květinami.

V našem kraji před letnicemi stavěla venkovská chasa panáka, kterého zabodla doprostřed rybníka a pak byl panák v pondělí poražen. Setkala jste se v knihách s tímto zvykem?
Panák na kůlu zaraženém v rybníce byl pravděpodobně předchůdcem tradiční májky. V literatuře je popisováno, že se tento zvyk objevoval někde ještě koncem 19. století. Panák byl chlapci stavěn před letnicemi a na závěr svátků se pak porážel. Je možné, že měl být strážcem něčeho. Ale přesný význam není znám. Někde byl podobný panák umisťován přímo na májku.

O letnicích se dobytek poprvé vyháněl na pastvu. Znamená to, že začal hospodářský rok?
V tomto období byl vyháněn na pastvu dobytek především v horských a podhorských krajích. Protože byl přesidlován do vzdálených pastvin, kde pastýři zůstávali až do podzimu. V našem kraji byl vyháněn dobytek dříve než v červnu, a to díky tomu, že nemusel překonávat velké vzdálenosti, takže nebyl problém vyhnat dobytek brzy ráno a v podvečer zase zahnat zpět. V některých oblastech se stávalo, že v těsné blízkosti hospodářství už bylo vše spaseno, takže se muselo vyhánět i do vzdálenější krajiny. Výhon začínal obvykle kolem svatodušních svátků a pastevci v jeho předvečer slavili práskáním bičů a střílením.

Ve městech prý byla oblíbená střelba ku ptáku? Co je obsahem této slavnosti?
Původem německá zábava „střílení ku ptáku" se do Čech dostala až v pohusitské době. Tato ryze městská zábava byla vlastně střeleckou soutěží. Kušemi a později puškami se sestřeloval pták, upevněný na dlouhé dřevěné tyči. Zpočátku se střílelo na živé ptáky a později na dřevěné. Vítěz (ptačí král) pak mohl nosit jako odznak stříbrného ptáka na řetězu.

Babička Boženy Němcové letnice nazývala zelenými svátky. Hospodyně dodržovaly řadu zvyků, kterých?
Na svatodušní svátky pekly hospodyně koláče, buchty nebo hnětýnky, kterými pak obdarovávaly koledníky. Oblíbené byly i smažené kosmatice – květy černého bezu. Toto období bylo nejvhodnější pro sběr bylin. Hlavně o magické svatojánské noci (24. června), kdy ztrácí slunce svou moc nad silami země a přírody. Proto byla rozšířena představa, že kouzelné síly vstupují do rostlin a byliny natrhané této noci mají mnohem silnější účinek. Nasbírané byliny se dávaly do léčivých směsí, do jídla. Dívky si věnečky uvité z devatera bylin daly na noc pod polštář a ráno je hodily do vody a doufaly, že uvidí tvář jejich budoucího manžela.

Na Moravě je velkou svatodušní slavností jízda králů. Má nějakou jihočeskou obdobu?
Obdoba jízdy králů bývala populární i v jižních Čechách. Na Budějovicku chodil průvod, kde byli král a králka oblečeni do oděvu z kůry, později pak do bílých šatů se stuhami a květinami. Král nosil žezlo a oštěp a králka ratolest s růžemi. Do průvodu patřil i kněz, kat a biřic neboli rybníkář. V čele průvodu šel praporečník, za ním hudba a pak ostatní mladíci s dřevěnými šavlemi. Původně se chodilo pěšky a později se jezdilo na koních. Součástí obchůzky byly divadelní scénky a různé proslovy k hospodářům a jejich dcerám. Za to dostávali účastníci průvodu peníze a dárky. V některých jihočeských oblastech bylo součástí obchůzky topení nebo stínání krále. Po obchůzce následovala taneční zábava.

Kdysi se udržoval zvyk chození s královnou, hra na královnu? Prý patří mj. na Dačicko…
Vysočina byla tradiční oblastí, kde se udržoval zvyk obchůzek královniček. V některých obcích je možné se s ním setkat dodnes. Tento zvyk se vyvinul patrně ze zvyku chození ke studánkám a postupně získal kolední charakter. Skupina dívek v čele s královnou obchází domy s písněmi o tom, jak královna hledá krále. Někdy je královna schovaná mezi její družinou a ostatní dívky nad ní nesou baldachýn. Za svou obchůzku dostávají dary, z nichž uspořádají oslavu.

Brzy po letnicích následuje silně církevní svátek Božího těla neboli slavnost Těla a krve Páně. Jeho slavení je poměrně rozšířené.  
Tento oblíbený svátek připadal vždy na čtvrtek po Nejsvětější Trojici, tedy deset dnů po svatodušní neděli. Je to poslední církevní svátek letnic. V mnoha obcích byl při této příležitosti vybudován oltář pod širým nebem, kde se sešlo procesí v čele s knězem. V každém místě měla tato slavnost jiná specifika. Například v Jindřichově Hradci byla součástí procesí skupina malých chlapců „fakulantů", kteří měli speciální kroje a v době modlitby stáli u oltáře se svíčkami v rukou, kterými ťukali o dlažbu s každým úklonem kněze.

Autor: Luboš Dvořák

4.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zbraně z Prachaticka zajištěné Národní centrálou proti organizovanému zločinu z Českých Budějovic.
8

Muži z Prachaticka předělávali zbraně na střelbu dávkou a vyráběli k nim tlumiče

Ilustrační foto

Již nejsou mezi námi

OBRAZEM: Fotbalisté z Klíčku si odnesli putovní pohár

Tábor - Po nezvykle dlouhé přestávce se sešli ve středu 11. října v tělocvičně Střední školy obchodu, služeb a řemesel domácí FK Rohlík a hosté FC Klíček Záluží, aby soupeřily v sálové kopané o putovní pohár.

Okresní hokej nabírá na obrátkách, suverénní jsou už jen tři týmy

Táborsko – Deset účastníků okresní hokejové soutěže má Táborsku má za sebou kompletní dvě kola.

Policisté zadrželi dealera pervitinu

Tábor - Táborští kriminalisté, kteří se specializují na potírání drogové trestné činnosti, vypátrali a zadrželi dalšího dealera pervitinu.

AKTUALIZOVÁNO

Superdebata Deníku: nikdo nechce vládu ANO. Ať už bez Babiše, nebo s ním

/SLEDOVALI JSME ON-LINE, GRAFIKA, VIDEO/ Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při předvolební superdebatě. Na přetřes přišla všeobecně probíraná témata - ať už elektronická evidence tržeb, přijetí eura či přijímání migrantů. Z odpovědí také vyplynulo, že favorit voleb ANO to bude mít v případě výhry s formováním vlády složité. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení