VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Dvořák: T. G. Masaryk bojoval proti zápecnictví

Jižní Čechy - Historik považuje Masaryka za nejdůležitější osobnost v naší moderní historii.

7.3.2010 1
SDÍLEJ:

T. G. Masryk na táborském nádraží.Foto: Archiv Jiří Kroupa

Jiří Dvořák z Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity se ve svých přednáškách věnuje vojenským a hospodářským dějinám. Osobnost T. G. Masaryka považuje za nejdůležitější v naší moderní historii.

Kde Masarykova cesta domů začala?
Masaryk vyjížděl ze Spojených států, kde předtím vznikla Washingtonská deklarace, tedy Prohlášení nezávislosti prozatímní československé vlády. Vracel se poté přes Británii, Itálii a Rakousko. Masaryk si uvědomoval význam Spojených států nejen pro vznikající Československo, ale i pro budoucí mír v Evropě, který bez vlivu USA nebyl tehdy možný.

Která místa Masaryk v jižních Čechách při svém triumfálním návratu navštívil?
Jeho první zastávkou na českém území bylo Horní Dvořiště, poté pokračoval do Českých Budějovic, které byly prvním městem, kde se zastavil. Na nádraží jej přivítal biskup Šimon Bárta a později i starosta August Zátka.

Proč není v Českých Budějovicích Masarykova ulice?
Nestalo se tak ani po jeho smrti 14. září 1937, ale ani po roce 1945 a bohužel ani po roce 1989. Těch důvodů je jistě celá řada. Jedním z nich byl a je ten, kterou městskou ulici či ještě lépe třídu vybrat pro toto zavazující a důstojné jméno. A pokud se již vybere a komise závazně rozhodne, tak to znamená velkou řadu následných administrativních úkonů, jako je třeba výměna občanských průkazů u lidí bydlících v přejmenované ulici, změny adresy u firem, kanceláří atd. Zkuste si, jako „laskavý čtenář/ka“, jen na malou chvilku a pouze pro sebe, představit a zapřemýšlet, kterou ulici v Českých Budějovicích byste poctili jménem T. G. M.?

Nepochází slavný Masarykův výrok: „Tábor je náš program“ právě z této cesty?
Ano, 21. prosince přijel Masaryk do Tábora. Masaryk si husitství velmi vážil, bylo součástí jeho pohledu na české dějiny. Především pro něj představovalo rovnost mezi lidmi, jakousi demokracii a spravedlnost. V červnu 1927 T. G. M. prohlásil: „Co je demokracie? Rovnost lidí; ale přitom respektovat v člověku kvalitu a okruh působnosti – a to dá jen mravní výchova.“

Jaký vztah měl Masaryk k jižním Čechám? V Plané pobýval v jedné z tamějších vil a v Sezimově Ústí měl sídlo jeho nástupce E. Beneš.
Po pravdě, nijak zvláštní vztah neměl. Víc blízko měl ke Slovensku, cítil se být polovičním Slovákem. V Sezimově Ústí, pokud vím, byl všeho všudy dvakrát a po své abdikaci se mimo lánský zámek na cesty nevydával. Planá nad Lužnicí byla vyhlášeným prvorepublikovým letoviskem.

Jaké úctě se těšil Masaryk v jihočeských městech? Nebyl více oblíbený právě v Táboře nebo v Písku než třeba v Českých Budějovicích nebo v Krumlově?
Vzhledem k německé menšině v Krumlově i v Českých Budějovicích nebyla zde obliba Masaryka příliš veliká. Masaryk byl nadějí pro mladou generaci, a proto nacházel obdivovatele především v Písku a v Táboře, a to nejen kvůli husitské minulosti těchto měst. O Písku se říkalo, že jsou to jihočeské Athény, tamější gymnázium mělo vynikající pověst a v Táboře byla hospodářská škola, kde svého času učil i syn Boženy Němcové Karel.

Co si dnes můžeme z Masarykova díla připomínat jako podstatné?
Masaryk nesnášel zápecnictví, vychytralost, toto dědictví Rakousko-Uherska. Na tento stát jsme navazovali právem, ekonomicky, ale vládnout jsem si mohli pouze na komunální, regionální úrovni, nebyli jsme pány sebe samých. Museli jsme se to naučit a k tomu byla potřeba hrdost, ale i přímost. Šlo o to, narovnat páteř národa. A to potřebujeme i dnes: nehrbit se.

Masarykovy návštěvy Tábora a Plané nad Lužnicí

Tábor – Do Tábora se Masaryk podíval třikrát. Poprvé se tu jen zastavil, a to na vlakovém nádraží při své cestě z emigrace 21. prosince 1918. Veřejně promluvil a pokračoval do Prahy. Na táborském nádraží tuto událost připomíná pamětní deska s citací prezidenta Masaryka – Tábor je náš program.
Do husitského města se vrátil poměrně brzy, a to v roce 1920, kdy spolu s občany oslavil 500 let od založení Tábora.

Potřetí ho davy v Táboře vítaly 30. června 1929, kdy přijel na Jihočeskou výstavu. „Největším zážitkem pro mne bylo setkání s prezidentem Masarykem,“ zavzpomínal loni pro Deník pamětník Jiří Kroupa. Jako desetiletý syn předsedy výstavního výboru prezidenta dokonce oslovil. „Slíbil jsem mu tenkrát, že budeme v dospělosti pokračovat v jeho díle. On mi připomněl, že co se slíbí, musí se vždy splnit,“ řekl Jiří Kroupa z Tábora.

Dovolená u Lužnice

Delší dobu se Masaryk zdržel na Táborsku v dubnu 1920. Spolu s chotí a dcerou Alicí trávili dovolenou v Plané nad Lužnicí. Na jeho pobyt je zachováno několik vzpomínek, které zachycuje i kniha Planá nad Lužnicí, čerpající z dochovaných záznamů.

Například J. Boháč k příjezdu Masarykových 2. dubna zaznamenal: „…Při rozhovoru se zástupci naší obce i okolních osad se stala k všeobecnému obveselení příhoda. Bodrý občan, když rozmluva vázla, ve snaze udržet ji v plném proudu a nemaje žádné látky, vzpomněl si na počasí a pravil: ´To se nám vyčasilo v naší polabské krajině.´ Prostě si v rozrušení popletl Lužnici s Labem. Masaryk se usmál a odpověděl: ´Já vlastně nevím, kde jsem. Naložili mne jako do bedny a až sem dovezli.´

Vítání legionářů

Bohumil Šulc zachytil další událost: „Bylo to v noci z 21. na 22. dubna, kdy se prezident rozhodl přivítat vracející se do vlasti legionáře 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. V noci přijel vlak na nádraží do Plané nad Lužnicí, kde již čekal prezident Masaryk se svojí chotí… Po seřazení legionářů prezident přistoupil k praporu a políbil ho, na to s obnaženou hlavou vykonal přehlídku dlouhé formace legionářů…“

Po roce 1989 měla dovolenou prvního československého prezidenta připomínat busta před Masarykovou vilou, jak se dodnes prvorepublikové vile, v níž rodina trávila dny oddechu, říká. „Zůstal z ní však jen podstavec, busta zmizela. Nechali jsme proto udělat novou a k výročí Masarykova úmrtí bychom ji chtěli znovu instalovat. Do té doby však musíme zvolit dobré zabezpečení, aby se opět neztratila. Zatím je nová busta u mne v kanceláři, a jak v legraci říkám, na zdi visí Klaus, pod ním na skříni stojí Masaryk a pod nimi sedím já,“ zavtipkoval starosta Plané Jiří Šimánek.

Alena Šatrová

T. G. Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937)

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil jako syn panského kočího a služebné v Hodoníně na jižní Moravě.Měl být učitelským pomocníkem, vyučil se kovářem, ale jeho nadání si všiml učitel klavíru. Masaryk odchází na gymnázium do Brna, kde se také poprvé zamiluje a láska k dívce vede k jeho vyloučení, když čest dámy brání s pohrabáčem v ruce proti samotnému řediteli ústavu. Z Brna odchází Masaryk do Vídně, kde studuje na akademickém gymnáziu a později na univerzitě. Věnuje se filozofii, autoritou se pro něj stává Platón. Už jako doktor filozofie se vydal na studijní cestu do Lipska.
Do bytu jeho bytné dochází krásná a duchaplná Američanka Charlotta Garrigue. Vášnivý a uhrančivý Moravák jemnou dívku trochu děsí, ale nakonec pro něj rozhoduje dobrodružná událost. Při vyjížďce na řece se loďka převrhne a Charlotta se topí, Masaryk neváhá a skočí pro ni. Charlotta se stává jeho životní oporou, věrnou manželkou, navzájem se ovlivňují . Oba ctí rovnost manželů mezi sebou a společnou výchovu děti, stávají se prototypem moderního manželství. Odchází do Prahy, kde se Masaryk stává profesorem na nově zřízené české univerzitě. Jeho přednášky vyvolávají rozruch: Masaryk mluví otevřeně o sexu, rovnosti pohlaví, manželství, sebevraždě; jeho filozofie je ryze praktická.

V Praze se setkává s nacionalismem a antisemitismem: bojuje v rukopisné aféře proti podvrženým literárním památkám, které mají potvrdit starobylost národa. Skutečně vyspělý národ se nemusí ohánět lží, říká Masaryk a národ jej upřímně nenávidí. V 90. letech 19. století propuká v Evropě řada afér, v nichž se projevuje nenávist k Židům. Učeň Hilsner je obviněn z rituální vraždy Anežky Hrůzové z Polné, Masaryk vyvrací pověru, podle které Židé používají na pečení macesů - nekvašeného chleba- krev křesťanských panen. Studenti vytloukají okna jeho bytu, je podezírán z braní peněz od židovských spolků. Masarykovi jde jen o pravdu. Stává se poslancem a císař František Josef I. mu odmítá podat ruku, zřejmě tuší, že se nezávislý poslanec neshoduje s jeho názorem na svět. Český národ se během 19. století znovuzrodil, na jeho začátku mluvili česky jenom služebné a pacholci a na jeho konci tu stálo Národní divadlo, česká věda, literatura i průmysl byly na srovnatelné úrovni se západní Evropou. Chybí mu jen jedno, samostatnost. Masaryk ve svém díle oprašuje Palackého koncepci českých dějin, která je pro něj především morálním problémem.

Když v roce 1914 propukne Velká válka, které se později začne říkat I. světová, Masaryk neváhá. Až dosud byl loajálním občanem Rakousko-Uherska, ovšem jeho vládnoucí vrstvy nebyly schopny řešit národnostní, sociální problémy monarchie a navíc spojenectví Habsburků a německých Hohenzollernů nevěštilo pro český národ nic dobrého. Na den mistra Jana Husa v ženevském exilu vyhlašuje plán 1. odboje. Češi a Slováci ze zámoří poskytují nejen peníze, ale i silnou politickou podporu a cenné kontakty. Část českého a slovenského obyvatelstva se přidává k vojsku zatím neexistující země - legiím, které ovládnou sibiřskou magistrálu a zasahují do bojů na všech frontách. Boj i diplomatická aktivita nesou své plody. V Paříži 18. 12. 1918 může být v Prohlášení nezávislosti Československého národa napsáno: „Věříme v demokracii – věříme ve svobodu – a ve svobodu vždy větší a větší.“ Tato slova se stanou osou posledních Masarykových let, doby prezidentství v čele Československé republiky. Nezapomínejme, když Masaryk vstupuje do odboje proti Rakousku, je mu už 65 let.

Vitální, zdravě se stravující starý pán ovlivňuje nejen každodenní politiku , ale i směřování republiky. Chce, aby to byl stát sociálně spravedlivý, všechny národnosti mají během 50 let vytvořit občanský stát, v němž národnost nebude hrát roli. Zkrátka chce stát orientovaný k mravnosti. Ovšem Masarykovým plánům se staví komunismus, fašismus a nacismus, odpovídající na frustraci lidí z hospodářské krize. Uctívaný a respektovaný prezident –filozof, umírá 14. září 1937.„To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě!“ píše Jaroslav Seifert. Na standartě českých prezidentů zůstává po Masarykovi vepsáno husitské heslo: „ Pravda vítězí !“⋌

Autor: Richard Vlasák

7.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitelka mateřské školy 11 000 Kč Učitelé v oblasti předškolní výchovy Učitel/ka v mateřské škole. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 11000 kč, mzda max. 14000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Vzdělávací a výchovná činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků děti v mateřské škole podle vzdělávacího programu. Po zapracování možnost plného úvazku. Kontakt: telefonicky, emailem.. Pracoviště: Česko - anglická montessori mateřská škola pampeliška s.r.o., tábor, nám. Mikuláše z Husi, č.p. 40, 390 01 Tábor 1. Informace: Alexandra Partlová, +420 604 375 619. Výroba - Výroba Mechanici a opraváři osobních automobilů 25 000 Kč Mechanici a opraváři osobních automobilů Automechanik s praxí. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: oprava osobních vozidel, provádění demontáží, používání a obsluha diagnostických zařízení pro kontrolu technického stavu vozidel, zodpovědnost za vlastní výsledky., Požadujeme: schopnost samostatně pracovat, odpovědnost a pečlivost, kvalitu odvedené práce, týmovou spolupráci, ŘP.sk. B, výpis z RT., Pracovní doba: Po-Pá 8:00-17:00 hodin. Pracoviště: Andy-auta s.r.o., Vožická, č.p. 2504, 390 02 Tábor 2. Informace: Zuzana Jirousková, . Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič vysokozdvižných vozíků 12 800 Kč Řidiči vysokozdvižných vozíků řidič vysokozdvižného vozíku. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12800 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: . Pracoviště: Ap staving group s.r.o. - veselí nad lužnicí, Třída Čs. armády, č.p. 540, 391 81 Veselí nad Lužnicí 1. Informace: Tetyana Pasichna, +420 775 110 063. Výroba - Výroba Montážní dělník 13 000 Kč Montážní dělníci výrobků z textilu a kůže technická kontrola a dělnice na dílnu textilní výroby. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo vyhrazené pro osobu zdravotně znevýhodněnou! Kontrola textilních výrobků, jejich balení, v případě potřeby i další práce na dílně textilní výroby, pracovní doba od 6.00 h do 14.00 h, možnost domluvit zkrácení pracovní doby (uvedená mzda odpovídá úvazku 7,5 h/den); nutná zručnost; při nástupu doba určitá s možností prodloužení na dobu neurčitou, Závodní stravování, sleva v podnikové prodejně, kontakt e-mailem nebo osobně. Pracoviště: Dita výrobní družstvo invalidů, Stránského, č.p. 2510, 390 02 Tábor 2. Informace: Renata Bočanová, +420 381 479 202.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Emma Srncová

Madona od Emmy zdobí kapličku v Hořicích

Videosouhrn 21. srpna 2018

Pochod proti ruské agresivitě a šok ze žraloka: prohlédněte si videa dne

Jistebnický maraton se vydařil

Jistebnice – V sobotu se v Jistebnici jel již 19. ročník Jistebnického maratónu horských kol. Zúčastnilo se 493 závodníků.

Populární triatlon slavil pětatřicátiny

Veselí nad Lužnicí – Populární triatlonový závod Betonový muž a žena oslavil v sobotu své jubileum. Na pískárnách u Vlkova proběhl jeho 35. ročník. Závod začal 584 metrů dlouhým plaváním, poté účastníci absolvovali dvacet kilometrů na kole a vše zakončil sedmikilometrový běh.

Táborská rezerva neuspěla ani doma

Tábor – Fotbalisté táborského „béčka“ přivítali, na stadionu Soukeník, kde hrají svá domácí utkání, Čížovou, která ještě v loňském ročníku působila v ČFL.

Pamětník: Větší strach měli Rusové

České Budějovice – Ve středu 21. srpna 1968 vpadla vojska zemí Varšavské smlouvy na území Československa. Do Českých Budějovic dorazili Rusové až o den později. Pamětník Jiří Šilha, který se vyfotil u ruského tanku před Jihočeským divadlem, vzpomíná: „Čekali jsme je. Rozložili si ležení nad Borkem a v noci, když bylo město prázdný, sem teprve přejeli.“ Podle Jiřího Šilhy z Českých Budějovic, kterému tenkrát bylo 22 let, byli vojáci všude po městě. S kamarádem věděli, že je to průšvih.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT