Johnson i Macron připomněli vítězství nad nacismem. Uctili oběti války

"Před 75 lety lidé této země slavili vítězství nad Hitlerovou agresí. (…) Přežili jsme a nakonec triumfovali díky hrdinství nespočtu obyčejných lidí, kteří sice dnes jsou v pokročilém věku, ale kteří kdysi nesli na bedrech osud svobody jako takové," řekl britský ministerský předseda. "Teď se nacházíme uprostřed nového boje proti koronaviru, který vyžaduje stejného ducha národního úsilí. A to znamená, že nemůžeme pořádat průvody a oslavy v ulicích, které jsme si dopřávali v minulosti," pokračoval.

Pietní akt na Vítkově: Vážím si hrdinství našich osvoboditelů, řekl Babiš

Podle agentury AP přineslo významné výročí místo shromáždění a "posledního velkého hurá" pro pamětníky spíše "osamělost spojenou s trpkými i sladkými vzpomínkami". Lítost nad současným vývojem vyjádřil i bývalý zdravotník americké armády Charles Shay, který žije ve francouzské Normandii nedaleko pláže, kde bojoval při spojeneckém vylodění v červnu 1944. Mrzelo jej, že se nemůže setkat s přáteli z řad veteránů, s nimiž se již možná nikdy neuvidí.

Program ovlivnil koronavirus

Opatření zavedená kvůli šíření koronaviru ovlivnila i oficiální program u pařížského památníku neznámého vojáka, popsala zpravodajská společnost BBC. Ceremonie se po boku prezidenta Macrona účastnili jeho předchůdci Nicolas Sarkozy a François Hollande, dále předsedové obou komor parlamentu či několik členů vlády. Přítomní mezi sebou udržovali rozestupy, národní hymnu jim zazpíval malý armádní sbor.

Francouzský prezident předtím za podobných okolností položil věnec k soše generála Charlese de Gaulla, který z Londýna během války řídil domácí odboj proti německým okupantům.

Poslední dny druhé světové války: Některé mýty přetrvávají, říká historik

V Británii přijde hlavní bod připomínky konce války v Evropě až ve 21:00 (22:00 SELČ), kdy bude odvysílán předem natočený projev královny Alžběty II. Už před polednem nad Londýnem proletěly červené stíhačky formace Red Arrows, následně lidé uctili památku obětí války dvěma minutami ticha.

Steinmeier: Němci mohou být za mnohé vděčni

Zatímco před 75 lety byli Němci zcela osamoceni a celý svět byl jejich nepřítelem, dnes žijí ve stabilní demokracii ve znovusjednoceném Německu v srdci Evropy. Mohou být za mnohé vděčni, je přesvědčen spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Nic z toho dobrého ale není zajištěno navěky, varoval dnes zároveň v Berlíně v projevu k výročí konce druhé světové války.

"Onen 8. květen 1945 znamenal konec nacionálněsocialistické vlády násilí, konec nočních bombardování a pochodů smrti, konec bezpříkladných německých zločinů a civilizačního zlomu šoa," řekl Steinmeier před památníkem obětí válek v centru německé metropole. "Tehdy byli Němci skutečně osamoceni. Německo bylo vojensky poraženo, politicky a hospodářsky na dně, morálně zničeno. Udělali jsme si z celého světa nepřítele," uvedl na ceremonii, jíž se zúčastnily jen čtyři další osobnosti veřejného života, včetně kancléřky Angely Merkelové.

Dnes, o 75 let později, musí sice země, která původně plánovala rozsáhlou mezinárodní připomínku konce druhé světová války, kvůli koronaviru vzpomínat sama. "Ale: Nejsme sami! To je šťastné poselství dnešního dne! Žijeme v silné, stabilní demokracii, ve 30. roce znovusjednoceného Německa, v srdci mírové a sjednocené Evropy," vyjádřil své přesvědčení spolkový prezident.

Pavel Kopecký: Výročí konce války. Jak se převrací historie

"Ano, my Němci smíme dnes říci: Den osvobození je dnem vděčnosti," prohlásil. Zároveň podotkl, že trvalo tři generace, aby se k tomu mohli Němci přihlásit z celého srdce. Osvobozeni sice byli 8. května 1945 z venku, v dalších desítkách let se ale museli osvobodit i vnitřně, což byla dlouhá a bolestivá cesta. "Byla to desetiletí, v nichž se mnoho Němců mé generace teprve postupně mohlo usmířit s touto zemí," podotkl čtyřiašedesátiletý politik v asi 15 minutovém projevu.

Čáru za minulostí udělat nelze

Tlustou čáru za minulostí, jak někteří požadují, podle Steinmeiera Německo nikdy udělat nemůže. "Neexistuje žádný konec připomínání si (naší minulosti). Neexistuje žádné vykoupení z naší historie. Protože bez paměti ztrácíme naši budoucnost," míní hlava státu. "Německá historie je zlomená historie - s odpovědností za vraždy milionů, za utrpení milionů. To nám dodnes láme srdce. Proto je možné tuto zemi milovat jen se zlomeným srdcem," řekl také Steinmeier.

Dějiny podle spolkového prezidenta zavazují, v německém případě konkrétně k tomu, aby země usilovala o soudržnost Evropy. "Musíme myslet, cítit a jednat jako Evropané. Když Evropu - i v této pandemii a po ní - neudržíme pospolu, tak ukážeme, že nejsme 8. května hodni," míní.

"Pětasedmdesát let po skončení války můžeme my Němci být za mnohé vděční. Ale nic z toho dobrého, co od té doby vyrostlo, není zajištěné navěky," varoval Steinmeier. Němci proto podle něj nesmí podlehnout pokušení nového nacionalismu, fascinaci autoritářstvím, musí se osvobodit od nenávisti a štvaní, od xenofobie a pohrdání demokracií, které nejsou nic než starým zlem v novém rouchu.

Krvavý květen 1945: smrt číhala všude. Běsnění nacistů v Česku dosáhlo vrcholu

Berlín letos chystal velkolepou připomínku 75. výročí konce války. Počítalo se s tím, že si dějinný zlom připomene řadou veřejných akcí a výstav, mezi nimiž měla být i expozice až 12 metrů vysokých dobových fotografií u Braniborské brány a budovy někdejšího Říšského sněmu, kde měl ke stovkám zahraničních hostů promluvit Steinmeier. Pandemie způsobená koronavirem ale tyto plány zhatila.