Pavouk je v mnoha národech považován za symbol štěstí. Jsou však druhy, kterým je radno se vyhnout. Místo štěstí totiž mohou přinést zdravotní útrapy. Jedním takovým druhem, se kterým se můžete setkat při svých toulkách Chorvatskem, zejména v přímořských oblastech Dalmácie a Istrie, je snovačka jedovatá, která je známější pod jménem černá vdova. Minulý rok s ní měli velké patálie obyvatelé chorvatského ostrova Rab.

„Jsou všude. Nejen na dvorcích, kde jsme na ně zvyklí, ale nalézáme je i přímo v domech, například v krbech,“ popsal loni v srpnu webu 24sata jeden z obyvatelů ostrova situaci s jedním z nejjedovatějších pavouků světa. Jejich jed je patnáctkrát silnější než jed chřestýše a působí na nervový systém, kam se rychle rozšíří.

Černá vdova se jí říká proto, že během období páření o mnoho větší samice svého partnera občas sežere, tedy „ovdoví“. Samice je snadno rozpoznatelná díky svému lesklému černému tělu a charakteristické červené značce ve tvaru přesýpacích hodin na spodní straně břicha. Samečci jsou menší a méně výrazně zbarvení.

Ja vypadá pavouk černá vdova:

| Video: Youtube

Jed černé vdovy obsahuje neurotoxiny, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Symptomy po kousnutí zahrnují silnou bolest v místě kousnutí, křeče svalů, nevolnost, zvracení a pocit slabosti. I když kousnutí může být velmi bolestivé, smrtelné případy jsou vzácné a většinou se vyskytují u malých dětí, starších osob nebo jedinců se slabším imunitním systémem.

Na černou vdovu můžete nejčastěji narazit v suchých, tmavých a teplých oblastech, jako jsou sklady dřeva, kůlny, garáže a další opuštěné budovy.

Zápřednice kousne výjimečně

Nepříjemné může být i setkání se zápřednicí jedovatou. Tento pavouk dokáže prokousnout lidskou kůži, nicméně nepředstavuje vážnou hrozbu. Členovec s charakteristickým světle žlutým až zelenkavým tělem může na člověka i zaútočit, ale jen v případě, že se cítí ohrožen.

Délka těla dospělých samic je až 15 milimetrů včetně 4 až 6 milimetrů dlouhé hlavohrudi. Ta je u samců nápadně červená, u samic o něco světlejší až hnědá. Samci i samice mají mohutná oranžová až červená kusadla s černými špičkami. Na kusadlech je několik zoubků. Zadeček je u samic světle hnědý s naznačeným tmavším proužkem zhruba do půli zadečku. Samci mají zadeček nápadně žlutý s tmavším proužkem uprostřed. Zadeček se u samců ke konci zužuje. Nohy jsou dlouhé, světle hnědě zbarvené.

Kousnutí způsobuje intenzivní bolest, otok a případné pocení. Problémy může zmírnit chlazení postiženého místa. Následky kousnutí většinou do 24 hodin odezní. Předpokládá se, že kousnutí pro dospělého člověka nepředstavuje vážnou hrozbu.

Jak vypadá zápřednice:

Fotogalerie: Jak vypadá zápřednice jedovatá

„Kousnutí je bolestivé a místo kolem vpichu opuchne. Ke kousnutí ovšem dochází opravdu výjimečně, pavouk kousne, jen když jej někdo zmáčkne. Varování před možnými komplikacemi pro alergiky je spíše předběžná opatrnost – doložený případ nějakých zdravotních následků dosud chybí. A vzhledem k tomu že zápřednice jedovatá se vyskytuje běžně v celé jižní Evropě, pokud by byla skutečně nebezpečná, dávno by se to vědělo,“ přiblížili odborníci z České arachnologické společnosti.

Na zápřednici jedovatou lze narazit především ve vnitrozemí Chorvatska na loukách, v zahradách a ve vysoké trávě, kde si staví své sítě mezi rostlinami.

Slíďák nahání strach, ale nebezpečný není

Dalším neméně zajímavým pavoukem v Chorvatsku je slíďák, často označovaný jako evropská tarantule. Tento pavouk je velký, mohutný a má chlupaté tělo, které může dosáhnout délky až tři a půl centimetru. Slíďák je obvykle šedohnědé barvy s výrazným vzorem na těle. V minulosti se podařilo tohoto pavouka vyfotit na souostroví Kornati či u města Trogir. Slíďáky můžete najít především v suchých a slunných oblastech, často v blízkosti lidských obydlí, na zahradách nebo v křovinách, zejména v Dalmácii a na ostrovech.

I když slíďák vypadá hrozivě, jeho jed není pro člověka smrtelný. Stejně jako téměř všichni pavouci i slíďák má jedové žlázy a jedový kanál, který zásobuje klepítka jedem. Pavouk pomocí jedu zabije a rozloží svou kořist. Pro lidi je kousnutí slíďáka tarentského bolestivé, ale do značné míry neškodné. „Následky kousnutí jsou podobné jako po píchnutí špendlíkem. Rána jen bolí, pozor ovšem na druhotnou infekci, která se do ní může dostat,“ řekl Deníku zoolog a arachnolog Petr Dolejš.

Jak vypadá slíďák tatarský:

| Video: Youtube

Slíďáky můžete najít především v suchých a slunných oblastech, často v blízkosti lidských obydlí, na zahradách nebo v křovinách, zejména v Dalmácii a na ostrovech.

Prevence

Pokud plánujete cestu do Chorvatska, je dobré mít na paměti několik základních preventivních opatření, aby se minimalizovalo riziko kousnutí pavoukem:

1. Noste vhodné oblečení – Při turistice v přírodě noste dlouhé rukávy, dlouhé kalhoty a uzavřenou obuv.

2. Buďte opatrní při manipulaci s předměty – Pavouci se často ukrývají pod dřevem, kamením nebo hromadách listí. Při zvedání nebo přesouvání těchto předmětů buďte opatrní.

3. Udržujte čistotu – V domech a na chatách udržujte čistotu a pravidelně odstraňujte pavučiny, abyste snížili riziko přítomnosti pavouků.

Co dělat při kousnutí

pokud vás přesto kousne pavouk, je důležité zachovat klid a řídit se následujícími kroky:

1. Vyčistěte ránu – Omyjte místo kousnutí mýdlem a vodou, abyste snížili riziko infekce.

2. Použijte studený obklad– Aplikujte studený obklad na postižené místo, abyste zmírnili otok a bolest.

3. Vyhledejte lékařskou pomoc – Pokud máte podezření, že vás kousl jedovatý pavouk, nebo pokud se u vás objeví závažnější symptomy, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Léto se seriálem Zvířata v Chorvatsku

1. díl: Pavouci – 19. června: Snovačka jedovatá alias černá vdova, slíďák či zápřednice jedovatá. I s nimi se můžete v Chorvatsku setkat. Jak je poznat a co dělat v případě kousnutí?

2. díl: Štíři - 26. června: Ve stínech pobřežních oblastí Jaderského moře číhají štíři. Jejich jed sice není smrtelný, ale bodnutí může způsobit intenzivní bolest a otok.

3. díl: Hadi - 3. července: Z patnácti známých chorvatských druhů hadů je dvanáct nejedovatých a neškodných. Pozor si ale dejte na zmije!

4. díl: Dravé a jedovaté ryby - 10. července: Milovníci mořských hloubek se mohou setkat s nebezpečnými rybami, které mají ploutve nebo žábry opatřené jedovatými ostny. Které to jsou?

5. díl: Žraloci - 17. července: Jaderské moře je obecně považováno za bezpečné, ačkoli v jeho vodách žije okolo 47 druhů žraloků. Zpravidla jsou ale neškodní. Nejnebezpečnějšími druhy jsou žralok mako a žralok bělavý.

6. díl: Medúzy, sasanky a ježovky - 24. července: Na mělčinách se vyskytují medúzy a sasanky. Mají chapadla s žahavými buňkami, které vás mohou nepříjemně popálit.

7. díl: Tuleni a velryby - 31. července: Před dvěma lety pracovníci Národního parku Mljet při monitoringu kormoránů zahlédli a vyfotili tuleně středomořského. Tento tvor byl téměř vyhuben a nyní žije jen na několika lokalitách ve Středomoří.

8. díl: Želva zelená a další želvy - 7. srpna: V loňském roce agresivní želvy u chorvatského ostrova Čiovo u Trogiru poblíž Splitu pokousaly patnáct lidí. Hrozí i nebezpečí i letos?

9. díl: Medvěd hnědý - 14. srpna: Vysokohorské oblasti Chorvatska jsou domovem mnoha druhů medvědů. Nejrozšířenějším a zároveň nejnebezpečnějším je medvěd hnědý. Setkáte se s nimi také u moře?

10. díl: Ostatní zvířena - 21. srpna: Na holých, dosud neobydlených ostrůvcích, hnízdí supi bělohlaví, na pobřežích se vyskytují racci, mořské vlaštovky či kormoráni. S jakými dalšími zvířaty se můžete ještě potkat?