Klima se mění: Silné bouřky a povodně budou až 14krát častější, ukázala studie

Náhoda? Ne tak docela. Podle vědců z univerzity v Newcastlu se obyvatelé Evropy musejí připravit na mnohem častější extrémní výkyvy počasí. Do konce století pak budou bouře a povodně, které zasáhly Německo a Belgii, až čtrnáctkrát častější. Vědci to předpovídají na základě studie tvořené počítačovým modelováním. Kvůli globálnímu oteplování se mění i síla proudění vzduchu v atmosféře. Bouře tak putují menší rychlostí, na konkrétním území pak spadne více dešťových srážek. „Simulace naznačila, že mohou přijít ještě horší věci,“ říká vedoucí studie Abdullah Kahraman.

Podle klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je důležité  se na výkyvy počasí připravit. A to jak psychicky, tak stavebně či jiným způsobem hospodaření krajině. Povodně v Německu a Belgii totiž nezpůsobily extrémní přívaly deště. „Bodové úhrny srážek nebyly zase až tak vysoké, denní úhrn kolem 150 až 200 mm se vyskytuje v Evropě docela často. Zasažená plocha ale byla nebývale velká a celkové množství vody nemělo najednou v krátkém čase kam odtéct,“ vysvětluje klimatolog.

Předpověď počasí na následující pětiletku? Už se bude jen oteplovat

Právě připravenost hraje zásadní roli na omezení rozsahu škod. Krajina bez přírodních „hradeb“ v podobě remízků, keřů, stromů či meandrových koryt nedokáže zadržet téměř nic z přívalového deště. Po rozsáhlém poli se pak voda může zcela bez překážet valit dolů a ničit. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je tak nutné dál podporovat návrat „přírodních prvků“ do krajiny. „Na podporu protipovodňových opatření máme dlouhodobé dotační tituly. Jen za posledních pět let jsme na ně dali přes sedm miliard korun,“ konstatuje ministr.

Každým rokem pak rovněž poskytuje ministerstvo peníze i na lokální varovné a výstražné systémy či na tvorbu digitálních povodňových plánů. „Jejich role je nezastupitelná, protože tyto systémy poskytují lokální informaci v dané konkrétní obci o hrozícím nebezpečí,“ zdůrazňuje Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.

Dražší pojistky? Zatím ne

I když se Česko v posledních letech potýká s větším počtem bouří, přívalových dešťů a „bleskových“ povodní, zatím se nikterak zásadně rizikovost z pohledu pojišťoven zásadně měnit nebude. „Jižní Morava se v souvislosti s vichřicí nestane rizikovější oblastí,“ podotýká Lucie Žulavská, právnička z České asociace pojišťoven. 

Zcela jinak je tomu v případě povodní a záplav. Pojišťovny totiž pracují s mnohem podrobnějšími mapami rizikovosti povodní a záplav, navíc se v nich zohledňují již rizika týkající se klimatických změn: tedy přívalových povodní. „Lidé si kolikrát myslí, že riziko povodně jako takové v jejich oblasti není a nehrozí. Nemají tam říční koryto, potok. Ale již jsou tu pojistné škody právě z přívalových dešťů,“ upozorňuje právnička. 

Bouřky v noci znovu potrápily Česko. Na Vysočině museli evakuovat dětský tábor

Majitelé nemovitostí v nejvíce rizikových oblastech jsou však podle pojišťoven odpovědnější. O úbytku pojistných smluv nemůže být řeč. „Naopak. V rizikových oblastech, kde historicky došlo ke škodám způsobených živelními událostmi, jsou lidé obezřetní na pojistnou ochranu dbají,“ říká Jan Marek, mluvčí Generali Česká pojišťovna.

Jeho slova potvrzují i další pojišťovny. „Zájem klientů o pojištění právě v rizikových oblastech je zpravidla vysoký,“ říká  Marie Petrovová, mluvčí pojišťovny Allianz.

Podle Lucie Žulavské se pojišťovny nezdráhají uzavřít pojistnou smlouvu na objekt nacházející se v nejrizikovější zóně, kde již proběhlo i několikrát pojistné plnění. „Vše si ale pojišťovny řádně nacení,“ dodává.