Výuka se musí změnit, protože zatímco okolní svět pádí dál, v českých školách to občas pořád vypadá jako před třiceti lety. A nedaří se v nich to, čemu šéfka Evropské asociace ředitelů základních škol Petra van Harenová z Nizozemska říká „vybarvovat mimo obrysy“. Ví o tom své i Jan Jiterský, který má na ministerstvu školství na starost připomínky k hlavním směrům revize Rámcového vzdělávacího programu.

Klást správné otázky

„Zdá se, že dnes víme přesně, co by se děti měly učit. Až na to, že ty představy byly před pár lety naprosto odlišné. Ve skutečnosti netušíme, co by měly umět za tři roky,“ uvedl. A posteskl si: „Je složité pro 160 tisíc učitelů definovat, proč je změna nutná, když ji většina nechce. Velká část na naše výzvy odpovídá, že ideální by byl návrat k osnovám, kde by se ve stejný den na všech školách učilo totéž.“

Mgr. Vlasta Šimková
Školní logopedi mohou děti ohrozit nekompetentní léčbou, říká Vlasta Šimková

To je ale přesně cesta, kterou resort školství opouští. Podle panelistů, kteří se účastnili 10. ročníku konference Úspěch pro každého žáka, dělá dobře. Výzvy vnějšího světa jsou natolik dynamické, že klasická výuka na ně stačit nebude. „Učitele, kteří jen předávají informace, za deset let ve třídách nenajdeme. Nebo to budou muset začít dělat jinak,“ je přesvědčen pedagog a lektor Bořivoj Brdička.

Ten se také shodl s ostatními vystupujícími, že „ideální“ žák je ten, který je otevřený poznání, přijímání podnětů a celoživotnímu vzdělávání. „Důležité je soustředit se na to, aby uměl klást správné otázky,“ soudí Jiterský.

Bez toho například není možné úspěšně projít tzv. druhou transformací, o níž hovořili šéf České spořitelny Tomáš Salomon a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. „Vývoj jde tak rychle dopředu, že už nikdo nespočítá, kolik jakých profesí bude třeba,“ míní Špicar.

Důležité jsou proto především kompetence, tedy komplex znalostí, dovedností, hodnot a postojů. A jak připomněl Salomon, i tady nám ujíždí vlak. Zatímco vyšší než základní digitální kompetence má jen čtvrtina Čechů, ve Finsku a Dánsku je to polovina lidí.

Výuka dětí pod dohledem logopedky. Ilustrační snímek
Ministerstvo chce zavést školské logopedy. Názory expertů se různí

Podstatná je i diverzita. Špicar třeba mluvil o Škodě Auto, jež si nemůže dovolit mít v designérském týmu jen třicetileté muže ze střední Evropy. „Musí tam mít ženy, které vědí, že u sedadla pro spolujezdce má být prostor pro lahev s minerálkou. Nebo Inda, který doporučí soustředit se na zadní sedadla, protože vepředu sedí najatý šofér. A Číňana, jenž prosadí do modelu aluminium na všech prvcích. Bez toho by nic neprodali.“ Hodně se také diskutovalo o udržitelnosti a klimatu, což je pro nastupující generaci zcela zásadní téma.

Nepřikazovat shora

Učitel Alexis Katakalidis, který má zkušenosti z anglických škol, přitom varoval před direktivami, které by kantory nutily k jiným formám výuky, s nimiž nejsou vnitřně ztotožněni.

„V Anglii mi dokonce měřili dobu, kdy jsem k dětem mluvil. Byl jsem otrávený, protože jsem nevěděl, jak požadavkům na kompetenční výuku vyhovět. Nedělejme stejnou chybu. Učitelé jsou profesionálové, vědí, co je pro děti dobré, umějí rozlišit důležité od balastu,“ sdělil. Jan Jiterský tomu přitakal: „Změně ve výuce musejí učitelé rozumět, být přesvědčeni o jejím přínosu pro žáky. Jedině tak se to povede.“