"Byl nádherný den. Slunce svítilo, bylo kolem třiceti stupňů a lidi jezdili na výlety. Ve vlaku bylo v obou vagonech dohromady tak kolem 50 lidí, byl středně naplněný," vzpomínal v cyklu Osudové okamžiky České televize na tragickou sobotu 25. srpna 1990 Jan Sochor, průvodčí osobního vlaku, jenž přežil tragickou srážku v přívěsném voze.

Co tady dělá ten vlak, když tu jedeme my?

V dokumentu vzpomínal na chvíli, kdy uslyšel divoké skřípění brzd. "Myslel jsem nejdřív, že jsou na trati srnky, nebo nějací turisté nebo možná kamení. Pak jsem se ale podíval z okénka vozu a už jsem viděl, že se proti nám řítí nákladní vlak."

Záběry vykolejeného vlaku. K nehodě došlo v ústecké čtvrti Vaňov
Deset let od tragické nehody v Ústí: lidé vylétli z oken, strojvůdce zahynul

Nákladní vlak vyjel z Jesenného, osobní vlak 6302, složený z motorového a přívěsného vozu, směřoval ze Železného Brodu na Tanvald a Liberec. Po odjezdu ze Spálova přejel osobní vlak most přes řeku Kamenici. Hned v následujícím oblouku došlo ke střetu.

Že se proti nim žene po téže koleji jiná lokomotiva, zjistili oba strojvůdci až ve chvíli, kdy od sebe byly obě soupravy vzdáleny ani ne sto metrů. Srážce se nedalo nijak zabránit.

"První, co mi projelo hlavou, byl zvláštní pocit úžasu, co tady ten vlak dělá, když tu jedeme my," líčil tento okamžik později vlakvedoucí nákladního vlaku Ivan Škaryd.

Letadlo se zřítilo do obytné čtvrti, kromě všech na palubě zahynulo i několik lidí na zemi
Jako by se otevřelo samo peklo. Před pěti lety se do ulic Medanu zřítilo letadlo

Strojvůdce motorového vlaku Eduard Vraštil už bohužel své pocity po srážce popsat nemohl. Když proti sobě uviděl rychle se přibližující dieselelektrickou lokomotivu, stačil jen stáhnout brzdu, vyběhnout z kabiny a vykřiknout: "Držte se dozadu!"

Výkřik možná stačil ještě pár lidí varovat, aby se rychle zapřeli, něčeho chytili a připravili na náraz, ten však přišel vzápětí poté a byl drtivý. Lokomotiva nákladního vlaku zcela zdemolovala první motorový vůz a odsunula ho zpátky na most, který motorák těsně předtím přejel.

Zkázu dokonal ničivý požár

Vinou srážky došlo pravděpodobně k elektrickému zkratu, který zapálil nádrž motoráku. Následky katastrofy pak ještě zhoršila samotná konstrukce mostu, jehož mostovka je kovová a představuje jakousi ocelovou vanu. Hořící nafta natekla do ní, což zvýšilo účinek požáru. Ten rychle zachvátil zejména motorový vůz, plameny dosahovaly až třiceti metrů. A oheň se šířil dál.

Vlakvedoucí Škaryd si zachránil před plameny život tím, že vyskočil z okna vlaku na most, přičemž si zlámal patu. Štěstí v neštěstí také měli lidé cestující v přívěsném voze motoráku, jehož se oheň zmocnil později, takže z větší části měli čas uniknout. Bohužel, pro řadu lidí v prvním voze bylo už příliš pozdě. Jedenáct lidí včetně sedmadvacetiletého strojvůdce Vraštila uhořelo, další tři podlehli později zraněním.

Zničená lokomotiva po explozi muničního vagónu
Tragédie v Cambridge: hořící vlak mohl rozmetat město, dva muži se obětovali

"Když jsme přiběhli, byla první část motoráčku už celá v plamenech," vyprávěl České televizi svědek Marcel Polák, který podle svých slov doběhl s kamarádem Zdeňkem Bartošem k místu havárie jako první. "Byl to nesmírný žár. Když jsme se přiblížili na čtyři metry, ožehl nás plamen. Dělat se nedalo vůbec nic."

Někteří zranění se pokoušeli z hořícího vlaku ještě na poslední chvíli uniknout, ne vždy však úspěšně. Někteří napadali pod vlak, kam bohužel také zatékala hořící nafta, takže na místě uhořeli. Několik těl se dalo později indentifikovat jen podle zubů…

Srážka vlaků v Belgii u městečka Halle v roce 2010
Lidé létali z oken. Před 10 lety došlo v Belgii k noční můře všech strojvůdců

Jeden mladý cestující podle očitých svědků skočil ve snaze o záchranu před ohněm z mostu do řeky Kamenice, ale zabil se pádem, protože v říčce protékalo jen málo vody. 

"Neštěstí si vyžádalo čtrnáct obětí na lidských životech a třicet dva zraněných. Mezi oběťmi neštěstí byli i strojvedoucí motorového osobního vlaku Eduard Vraštil a jeho vlakvedoucí Karel Svatý," sdělil před 12 lety Deníku Jindřich Berounský, jeden z organizátorů pietního amatérského vytrvalostního běhu a dálkového pochodu Tanvald – Spálov, který pořádá Federace strojvůdců České republiky.

Smutnou ironií osudu přitom zůstává, že Karel Svatý původně vůbec neměl tento vlak vést, ale prohodil si směnu s kolegyní. Četa nákladního vlaku srážku přežila.

Šlo o chybu výpravčích

Při srážce dvou vlaků na téže koleji bývá na vině nejčastěji lidský faktor, konkrétně profesní selhání některého ze strojvůdců, který například přehlédne výstražné návěstidlo přikazující zastavit nebo neoprávněně vyjede na již obsazenou trať. Právě tato chyba stála i za některými nehodami z poslední doby, například za srpnovou srážkou na jihlavském nádraží, kde nákladní vlak projel návěst zakazující jízdu a narazil do odstavené lokomotivy. 

Srážka nákladního a osobního vlaku u Českého Brodu.
Strojvůdce, který zemřel při srážce vlaků, byl kdysi hrdinou. Zabránil tragédii

Jak ale ukázalo vyšetřování nehody u Spálova, v tehdejším případě strojvůdci nehodu nezpůsobili. "Vinu zcela nepochybně nenesou vlakové čety obou vlaků," citoval dobový tisk vyšetřovatele případu nadporučíka Milana Čermáka, náčelníka semilské okresní správy tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. 

Kdo tedy katastrofu zavinil? Osudovou chybu udělali bohužel výpravčí. Podle rozsudku, který oba poslal na pět let do vězení, sehrál v jejich pochybení roli i alkohol, protože jeden z výpravčích měl v krvi bezmála jedno promile (množství alkoholu odpovídající zhruba pěti pivům). 

Negativně zapůsobil také fakt, že České dráhy neměly na málo frekventované dráze s jednoduchými dopravními poměry žádné technické zařízení, které by napravilo lidské selhání.

Oba výpravčí si svou chybu sice ještě před srážkou uvědomili a pokusili se jeden z vlaků - motorák - telefonicky zastavit prostřednictvím obsluhy restaurace u zastávky Spálov. Jenže už bylo pozdě a vlak ujel. Pracovníci restaurace, kteří za ním vyběhli ke kolejím, zahlédli už jen jeho koncová červená světla…