Řádění přírodní živlu totiž znovu odhalilo velkou slabinu: žádná nebo nedostatečná pojištění majetku. Zrovna Lenka Janulíková patří do skupiny lidí, kteří nemovitost pojištěnou neměli. Spoléhat tak nyní musí na pomoc státu a solidaritu lidi. Rozhodně ale není sama. Češi se do pojištění majetku celkově nehrnou. „Oproti západní Evropě na tom nejsme v tzv. propojištění nejlépe. Zatímco na Západě je propojištěnost nemovitého majetku více než 90procentní, v Česku je to zhruba padesát procent,“ upozorňuje Lucie Žulavská, právnička z České asociace pojišťoven (ČAP).
Jenže ani zmíněných padesát procent Čechů, kteří mají uzavřené pojistné smlouvy na nemovitý majetek, nemá důvod k optimismu. Až polovina z nich totiž nepotvrdila tzv. indexikaci smlouvy, která sice zvýší placené pojistné, ale zohledňuje růst hodnoty nemovitosti.
„Pojišťovny, jak rostou ceny stavebních materiálů a hlavně nemovitostí, v pravidelných intervalech upravují pojistné smlouvy automaticky. Ne všichni klienti s tím však souhlasí. Potom se může stát, že sjednaná pojistka je nedostačující,“ popisuje Žulavská.
K tomu se navíc přidává další problém. Protože s tornádem v tuzemsku nikdo nepočítal, klienti si většinou pojišťovali pouze střechy. „Živelné krytí je u většiny pojistek automatické. Bohužel, ne vždy kryté na plnou částku. Často byla u vichřice pojistná částka limitována na hodnotu střechy nemovitosti. Zkrátka se počítalo, že v Čechách maximálně přijde vichřice, která odnese střechu. Nikoliv, že zničí celý dům,“ popisuje právnička.
Tornádo přinutilo k zamyšlení
Ničivé tornádo ale nejspíše přinutilo majitele nemovitostí postoj změnit a začali se dívat na dříve uzavřené pojistky. Pojišťovny tak i nyní v době prázdnin čelí náporu. Klienti se na ně nejčastěji obrací s požadavkem na revizi smluv, přibývají i nový klienti. „Počet nově sjednaných majetkových pojistných smluv po tornádu skutečně významně vzrostl, v prvních týdnech až o polovinu; i přes dobu prázdnin a dovolených je v pojištění majetku občanů poptávka nadále zvýšená - aktuální nárůst v posledních červencových týdnech je okolo 15 procent,“ říká Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Kooperativa.
Jeho slova potvrzují i další. „Zvýšený nárůst návštěvnosti někdy i o desítky procent jsme zaznamenali na pobočkách napříč Českem, výrazně více schůzek mají za poslední měsíc také naši obchodníci,“ říká Jan Marek z Generali Česká pojišťovna. Týká se to i dotazů na telefonní linky. „Klienti se ptali na možnost valorizace, případně na to, jaké škody jejich aktuální pojištění kryje,“ doplňuje mluvčí Allianz Marie Petrovová.
I přes zvýšený zájem lidí o revizi smluv ale podle asociace pojišťoven nehrozí žádné zásadní zdražování pojistného. Zásadní roli při tom sehrají dva důležité faktory: jak moc se zvýší propojištěnost českých domácností a vývoj klimatických změn. „V pojištění funguje princip solidarity. To znamená, že čím více by bylo sjednaných smluv a zvýšila by se tak propojištěnost v České republice, tím by teoreticky naopak nastal opačný efekt a pojištění by se mohlo stát dostupnější,“ popisuje Lucie Žulavská z ČAP. Jedním dechem ale upozorňuje právě na měnící se klimatické podmínky a jejich dopady. Právě to nejvíce sledují zajistitelé pojišťoven. „Zajistitelé, což jsou většinou zahraniční společnosti, si hlídají, jak se vyvíjí klimatické změny a co bude České republice hrozit. Nicméně si nemyslím, že by v blízké budoucnosti nastala výrazná změna, která by se měla projevit do zvýšení pojistného,“ dodává právnička.
Majitelé zničených domů z tornádem postižených lokalit mohou žádat z programu Živel o dotaci až dva miliony korun. Platí to i pro lidi, kteří pojištěni nebyli. Tito „lajdáci“ však navíc musejí doložit, že napříště už pojištění na nemovitost uzavřou, a to v minimální délce deseti let.