Tak, jak to kdysi dělal třeba Hrad, když nechtěl prozradit, jakou částkou v řádu statisíců odměňoval prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ke zveřejnění ho přimělo až soudní rozhodnutí. Tajnosti s odměnami v minulosti dělala ovšem také řada ministerstev či krajských úřadů, pod vedením úředníků různých stran ze všech částí politického spektra.

Změnu zákona, kterou ještě musí posvětit Senát a podepsat prezident, přivítají i malé obce. Dostanou totiž zbraň proti notorickým kverulantům, kteří jejich starosty zdržují od práce zahlcením stále dalších zbytečných dotazů. „Nyní je zákon obohacený o výslovnou možnost jejich pseudožádosti odmítnout,“ uvedl Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost.

Tajnosti kolem veřejných firem

Většinu změn odborníci sice vítají, přesto má podle nich nová legislativa také své mouchy. Vadí jim například to, že nové úpravy někde mohou naopak vést ke snahám o ještě větší utajování informací. Týká se to například státních podniků, dopravních podniků měst a dalších veřejných podniků. Tedy společností, jejichž vlastníky nebo spoluvlastníky jsou buď kraje či stát nebo jeho instituce.

Dosud totiž nesměly utajovat základní informace o tom, kolik a komu poskytly peněz z veřejných zdrojů. Nová úprava to ale zpochybňuje. „Tyto subjekty to mohou s utajováním přehánět a vykládat si to tak, že schovají prakticky všechno,“ obává se Kužílek.

Ilustrační snímek
Platy státních zaměstnanců: Část dostane přidáno letos, rok 2023 je nejistý

Ministerstvo vnitra, jež novelu předložilo, ale větší ochranu těchto firem brání. V konkurenčním prostředí totiž podle něj může zveřejnění mnohých informací znamenat znevýhodnění oproti soukromým subjektům, jež nic takového zveřejňovat nemusí.

Ještě větší nedostatek neziskové organizace vidí v nové úpravě začerňování některých pasáží smluv těchto společností, které jsou povinně zveřejněné v registru smluv. Obávají se totiž, že kvůli ní mohou být v budoucnu takové smlouvy označeny za neplatné. „Podniky proto budou v nejistotě, zda smlouva vůbec platí,“ konstatoval Kužílek.

V takovém případě by jim mohlo totiž hrozit nebezpečí, kdyby se dostaly do sporu, třeba se svým dodavatelem či odběratelem. „Kdyby se jednalo o sankci, reklamaci anebo nedodání zboží, tak by se mohl bránit, že smlouva není platná, protože začernění textu v registru je příliš velké,“ vysvětlil.

V České republice pracuje již téměř osmdesát tisíc především Ukrajinek, které zde našly útočiště před válkou
Třetina ukrajinských uprchlíků už má práci. Plat? Neberou míň než Češi

Podle ministerstva vnitra mohou tyto podniky nadále zůstat v klidu. „Novela bude funkční,“ slíbil mluvčí ministerstva Adam Rözler. Veřejné firmy podle něj budou ochráněny a informace se zbytečně tajit nebudou.

Zákon zřejmě všechny komplikace s přístupem k informacím neřeší. Novela by zřejmě nepomohla v situaci, jako bylo loňské zahlcení hygienických stanic žádostmi odpůrců očkování, jimiž se snažili šikanovat hygieniky a bránit jim v testování na koronavirus. „Je otázka, jestli by to stačilo,“ řekl právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. „Součástí zákona je ustanovení, že samotný rozsah požadovaných informací není důvodem pro odmítnutí žádosti,“ dodal právník.