Sestra s rohy, zrušení dekretů. Dezinformační kampaň před volbami sílí

Dezinformace v českém onlinu sleduje například občanské hnutí Čeští Elfové. O jejich vlivu na letošní volby mají jasno. „Dezinformační kampaně před letošními volbami očekáváme. A to oproti minulosti spíše ve větší míře,“ potvrzuje mluvčí hnutí Vít Kučík. Podle elfů teď dezinformátoři brojí především proti současné opozici, útoky na ní začaly už v lednu. „Ze strany tradiční dezinformační komunity již začala předvolební dělostřelecká příprava, a to zejména ostřelováním Pirátů a jejich koalice se STAN, šířeji pak celé demokratické opozice, koalice SPOLU,“ popisuje Kučík.

Dezinformace se opírají, jak na volební program, tak na osobní životy politiků. „Objevila se například falešná zpráva, že Piráti chtějí zrušit důchody, zdražit bydlení, či bizární hoax o údajné sestře Ivana Bartoše,“ popisuje šéfredaktor webu Manipulátoř.cz Jan Cemper. Sestru předsedy Pirátské strany přílohy emailů zobrazovaly jako ženu libující si v tělesných modifikacích a plastických operacích, kterým vévodily podkožní implantáty na hlavě ve tvaru rohů. Některým příjemcům zprávy pak možná už ani nevrtala hlavou další dezinformace o tom, že Ivan Bartoš a jeho manželka vyznávají a praktikují satanismus, který má zásadně ovlivnit politický program. Koalice SPOLU pro změnu čelila „odhalení“  tajné spolupráce se Sudetoněmeckým landsmanšaftem, který má po úspěchu ve volbách slíbené zrušení Benešových dekretů a možnost zažádat o návrat majetku.

Prázdniny nekraťte a roušky dobrovolně nosit nebudeme, říkají mladí Češi

Hlavním fakenews „tahákem“ letošních voleb ale podle odborníků na dezinformace bude především pandemie, očkování, vládní opatření a podobně. „Toto téma už teď hodně tlačí Lubomír Volný a šíří dezinformace. Kromě toho určitě bude tématem Evropská unie, například ve vztahu ke COVIDpassu, ale nejen k němu. Nějakou roli může hrát současná diplomatická krize s Ruskem,“ vyjmenovává Cemper. Vyčpělá není ani migrační krize. Objevit se ale může i úplně nové téma. V roce 2017 měla mít zásadní dopad na výsledek voleb kauza Lithium (z jeho těžby na Cínovci měla podle lživé zprávy profitovat ČSSD).

Obrana? Těžká věc

Uživatelé internetu na dezinformace naráží často. Obrana proti nim je podle odborníků těžká, základem je vyhýbat se dezinformačním webům „Těch hlavních je asi tucet a jejich seznam je více méně stálý,“ radí Vít Kučík z hnutí Čeští elfové. Najdeme mezi nimi Sputnik, Aeronet,  ale fakenews  se masově šíří i po ssociálních sítích jako je Facebook. Právě skupiny na něm, kam nás v dobré víře zvou přátelé, jsou nejrizikovější. „Tam nejčastěji panuje sektářská atmosféra,“ popusuje  Kučík. Obsah fakenews a dezinformací má povahu, zejména při dlouhodobější expozici - měnit podprahovými metodami psychiku lidí, aniž by si to uvědomovali nebo i když se tomu vyloženě brání. „Je to podobné jako se sektami - pokud nechcete do nějaké spadnout, je nejlepší na jejich seance nechodit, než desítky hodin poslouchat jejich manipulace a doufat, že mi z nich v hlavě nic neulpí,“ doplňuje.

Při čtení zpráv na internetu je nutné prověřovat nejen texty, ale i obrázky. „Dezinformační weby u falešných zpráv rády používají nesouvisející a několik let staré fotografie pořízené na zcela jiném místě, než o kterém píší, čímž zkreslují realitu,“ vysvětluje Jan Semper.

Zprávy útočí na emoce, snaží se šokovat. Pokud si nejste jistí pravdivostí obsahu zprávy, v každém případě je dobré nepřeposílat řetězové emaily. „Dají se snadno rozpoznat už z hlavičky, že jsem jejich x-tým příjemcem. Nejlépe je vůbec nečíst a smazat,“ dodává mluvčí elfů Vít Kučík.

Dotazník Deníku: U seniorů vede ANO, mladí chtějí Piráty

Zkušenosti s dezinformace na interenetu přitom mají jak relativně nové politické strany i matadoři. „Koluje o mně spousta falešných citátu v řetězových mailech. Jeden z nich tvrdí, že bych podpořila raději revoluci v Bělorusku než české důchodce,“ popisuje šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. S dezinformace a fakenews se prý potýká neustále. Uvádět věci před voliči na pravou míru se snaží sama, byť podle ní je obrana velmi těžká. „V případě řetězových mailů se s vylhaným obsahem šířícím se rychlostí blesku bojuje velmi těžko. Snažíme se odpovídat všem těm, kteří nám takový e-mail s rozhořčením nad jeho obsahem napíšou, aby získali pravdivé informace. Je to náročné a únavné, ale naprosto nezbytné,“ myslí si Pekarová Adamová.

Fakenews se ale nevyhýbají ani ostříleným parlamentním stranám. „KSČM je dlouhodobě pod tlakem skupin šířících fakenews, ale i mnohých pseudobojovníků typu samozvaných elfů, kteří se pasují do role obránců hlavní vlny informací,“ tvrdí místopředseda Poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar. Patrné to podle něj mělo být zejména na začátku května, u příležitosti konce II. světové války, kdy mělo docházet k manipulaci s fakty a neuvádění všech historických souvislostí. „Přepisování historie je aktuálně nejnovější vlnou fakenews, spoléhající se na krátkou historickou paměť nové generace. Využívají historické milníky spojené s 2.světovou válkou a snahou dávat rovnítko mezi agresory a obránce a osvoboditele,“ myslí si Luzar. 

Podle Luzara lživé zprávy z internetu někdy přebírají média, a to jak ta soukromá, tak veřejnoprávní. Pokud se ale prokáže jejich omyl, náprava chyb už není nikde citována a informace přetrvá v lidech spíše v té původní podobě. Podobný dojem má i poslanec Patrik Nacher (ANO). „Bohužel je pravdou, že i přesto, že se média či politik za nepravdivý výrok omluví, v lidech zůstane ta první informace, kterou nepřestávají chápat jako pravdu,“ myslí si.

Deník proti fake news.Zdroj: Deník

Vnímá také dvojí metr, podle jeho názoru se ke všem politikům a stranám nepřistupuje v médiích a na sociálních sítích stejně a hranice společenské přijatelnosti komentářů, vulgarity a napadání se různí. On sám fakenews čelil. „Na jaře loňského roku jsem nakoupil roušky, které jsem předal domovu důchodců. Z předávání se na internetu objevila fotografie a pod ní mě jeden pisatel napadl, že rozdávám roušky, které předtím záhadně zmizely z centrálních skladů. V podstatě, že kradu,“ popisuje Nacher.  Poslanec za ANO se snaží také odpovídat sám, ale považuje to za dlouhodobě neudržitelnou strategii. „V podstatě pořád koukáte do mobilu, krájíte z volného času a moc to nedává smysl,“ komentuje.

Například Hnutí STAN s fakenews problémy nemá, cítí ale tlak na koaličního partnera Piráty. „Mnoho lidí nás nyní konfrontuje s drby, které o Pirátech kolují. Cestou je mluvit s lidmi a uvádět věci na pravou míru,“ říká mluvčí strany Tomáš Pergl.

Dotazník Deníku: Přes 13 tisíc Čechů uvedlo, co požadují po budoucí vládě

Podle vyjádření ČSSD se straně fake news vyhýbaly, dosud čelila spíše dezinterpretacím. To ale změnila kauza Vrbětice a role Jana Hamáčka v ní, která má být podle lidí z Lidového domu typickým příkladem fake news, kterou bez ověření převzala média, opozice i sociální sítě. Strategie sociální demokracie je ale jiná, než u ostatních politických hnutí. Raději mlčí.  „Pokud to není na hraně zákona, tak šetříme reakcemi, které by je paradoxně mohly dál šířit,“ poznamenává mluvčí strany Eva Gregorová.

Bránit se a někdy i soudně, je ale podle politiků nevyhnutelné. Dopady nejsou jen na voličská procenta. „Fakenews stál zdraví a nakonec i život slušného člověka Míly Ransdorfa. Novinářská fakenews ve spojení se švýcarským kontem jej  zdravotně poškodily a bohužel, už se nedožil satisfakce, ale ani omluvy za zveřejňované lži,“ vzpomíná komunista Leo Luzar.

Trestní oznámení 

Političky Markéta Pekarová Adamová a Olga Richterová (Piráti) podaly v minulých týdnech trestní oznámení poté,  co se staly terčem sexistických nálad, doplněnými výhrůžkami fyzickou likvidací a jiným násilím. Soudně se chtěl bránit také poslanec ANO Patrik Nacher, proti výše zmíněné pomluvě o původu roušek. Pisatele nejprve vyzval ke smazání komentáře a omluvě, k tomu ale nedošlo. „Proto jsem úplně poprvé v životě podal trestní oznámení,“ doplňuje.

Státní zastupitelství ho ale smetlo ze stolu. Odůvodněním bylo, že poslanec jako politik musí snést  větší  tlak, musí počítat s negativními reakcemi a také argument, že na rozdíl od pisatele má větší mediální prostor. Uvádět věci na pravou míru se snaží na sociálních sítích sám, přiznává ale, že je to marný boj, který krájí čas. „Rozhodl jsem se proto, že svoje zkušenosti z politiky přetavím do knihy. Při psaní to ze sebe dostanu, je to taková forma terapie,“ dodává Nacher.