Kliknutím zvětšíteObčanské hnutí Čeští elfové si klade za cíl odhalovat fámy a úmyslné klamy a uvádět je na pravou míru. Podle něj totiž stále podceňujeme sílu lží a polopravd masivně šířených zejména v prostředí sociálních sítí. „Ve společnosti rezonující koronavirová krize je zneužívána k maximálnímu rozdělování společnosti. Dosavadní komunikace vlády a dalších aktérů debaty není schopná překonat dosud mimořádně silné fake news, které se přelévají mimo standardní hranice dezinformační scény,“ píše se v jeho analýze.
S Bohumilem Kartousem, mluvčím skupiny Českých elfů a spolutvůrcem kampaně „Nelež“ za omezení příjmů dezinformačních zdrojů z reklamy, Deník hovořil o tom, jak důležité je umět lidi přesvědčit o přínosu vakcinace.
Z prosincového průzkumu agentury STEM vyplývá, že v přístupu české veřejnosti k vakcinaci jsou rozhodující obavy, nikoliv naděje na překonání pandemie. Čím si to vysvětlujete?
Vycházíme ze závěru průzkumu, podle něhož se nechce očkovat zhruba 45 procent lidí, což je způsobeno zejména obavami z toho, že vakcína není bezpečná.
Do značné míry je podporují dezinformátoři, kteří zneužívají strachu z toho, že vakcína nebyla dostatečně klinicky testována, z údajných zdravotních komplikací po její aplikaci, z neetických postupů a dokonce ze změny lidského genomu. Šíří i takové bludy, že vakcína obsahuje čip, jehož prostřednictvím je možné naočkované lidi na dálku řídit.
Jak to, že lidé takovým nesmyslům věří?
Každá dezinformace je natolik účinná, nakolik velký potenciál strachu a konspirací v sobě nese. V tom má covid dokonce větší sílu než migrace, která také vzbuzovala obavy. Mohou se kolem něj rozvíjet alternativní teorie, kde a proč se vzal, co může způsobit. Velmi významnou roli hraje i to, že řada společenských autorit, které ale nejsou experty v dané oblasti, přejímá dezinformační narativy do svých veřejných projevů.
Data ukazují, že lidé, kteří se bojí vakcíny proti covidu, se jinak k očkování stavějí pozitivně. Je živnou půdou pro fake news fakt, že o této nemoci zatím víme jen málo?
Určitě to s tím souvisí. Komunita lidí, kteří principiálně odmítají očkování, je mnohem menší než množina lidí, již se bojí vakcíny proti covidu. Je to způsobeno novostí viru a nejasností, na jak dlouho a nakolik bude vakcína účinná, eventuálně obavami z druhotných zdravotních dopadů.
Přitom je zajímavé, že starší lidé, kteří jsou koronavirem ohroženi nejvíc a v jiných oblastech jsou náchylnější k přijímání dezinformací, jsou v tomto případě daleko ochotnější nechat se očkovat než mladší ročníky. Ty se necítí být dostatečně motivovány k ochraně před covidem. Odhodlání očkovat se stoupá i v souvislosti s tím, zda v širší rodině byl někdo nakažený a nemoc prodělal.
Průzkum: Co si myslíme o vakcíně
● Nadpoloviční většina obyvatel chápe, že covidem-19 se mohou nakazit i oni (70 %) a že řešením epidemie je plošné očkování (52 %).
● Očkování jich samotných rozhodně odmítá 48 % obyvatel.
● Většina těch, kterým nevadí očkování jako takové, má pochybnosti či strach právě jen z očkování proti covidu.
● Hlavní roli v rozhodování, podle analýz reakcí na sociálních sítích, hraje emoce, nejčastěji strach. U lidí ve věku pod 60 let převažuje strach z očkování.
● Naopak u osob nad 60 let, kteří se cítí nemocí ohroženi, převažuje strach z nemoci. Na rozhodování, zda se nechat, či nenechat očkovat, se převážnou měrou (zhruba 2/3) podílí stanovisko rodinných příslušníků.
Názor nejbližšího okolí je zcela zásadní, na věku původu či vzdělání záleží v případě covid-19 spíše méně.
Zdroj: STEM/prosinec 2020
V analýze uvádíte, že v listopadu a prosinci měly dezinformace přímý dopad na více než půl milionu lidí. Čeho tím chtějí jejich autoři dosáhnout?
Důvody jsou různé. Britská tajná služba se vyjádřila, že ze strany ruského dezinformačního aparátu byly zaznamenány pokusy o zneužití covidu k udržování společenského rozkolu. Podobně jako u migrace nejde o nějakou přímou podporu zájmů Ruska, ale o udržení napětí ve společnostech, do nichž jsou dezinformace injektovány. I v Česku vidíme, že na tématu covidu je společnost významně rozpolcena. Neplatí ale, že všechny dezinformační zdroje jsou napojeny na ruské nebo čínské zájmy.
To je spíše menšina. Jsou skupiny, které pochopily, že tento dezinformační obsah přitáhne velkou pozornost a dá se zpeněžit. To jsou případy dezinformačních webů typu Aeronetu. A je to také využíváno k vnitrostátním politickým cílům. Všiml jsem si, že třeba Okamurova SPD začala podporovat tezi o nebezpečnosti očkování.
To není nic jiného než politická snaha vytěžit velký společenský sentiment, který se pojí s očkováním, a parazitovat na něm. Kromě toho je tady spousta lidí, kteří dezinformace tohoto typu bez jakékoliv postranní motivace šíří jen proto, že nevěří oficiálním zdrojům. Cítí se být trvale zrazováni a společností opuštěni, takže nutně potřebují alternativní vysvětlení.
Tím se dostáváme k návodu, co je třeba dělat, aby se jejich postoj změnil. Pomáhají osobní příklady, jako v případě očkování premiéra nebo ministra zdravotnictví?
Demonstrativní očkování politiků je běžný přesvědčovací nástroj, udělali to Joe Biden nebo Benjamin Netanjahu. To je nezbytná podmínka, aby společnost získala elementární důvěru ve vakcínu. Ale rozhodně to nestačí. Zvláště ne tam, kde premiérovi velká část společnosti nevěří, jako je tomu u Andreje Babiše. Pak i sám očkovací akt lze poměrně jednoduše zpochybnit a dezinformačně zneužít.
Pokud nedojde k většinovému souladu společenských elit v tom, že vakcinace je jediná cesta k vybřednutí z krize, bude to velmi těžké. Nestačí, že tváří očkování bude Jiřina Bohdalová, protože osloví seniory, avšak mladší generaci, o níž jde především, tolik ne. Je nutné namíchat mix vlivných opinion makerů (názorových tvůrců) a celebrit, který přitáhne všechny generace.
Kdybych měl kampaň na starost já, pozval bych fotbalisty Baníku a Sparty, aby se šli společně naočkovat. To by mohl být zajímavý spouštěč změny vnímání toho, co vakcinace znamená. Ruku v ruce s tím musí jít jasné sdělení, co nastane, když k ní nedojde, jak na to všichni doplatíme. Dále je nezbytné detailně zveřejňovat informace o průběhu očkování u nás a v dalších zemích, jaké jsou zkušenosti. Je důležité vědět, že proočkováno bylo několik milionů lidí a zatím se žádné zásadní zdravotní komplikace neobjevily.
Doporučení odborníků: Základní desatero kampaně ve veřejném zájmu
1) Vychází z dat. Statistika, kalkulace a přesné údaje. Teprve pak intuice. Ne obráceně.
2) Přednostní působení elektronicky. Je to rychlejší a efektivnější. S výjimkou starších lidí jsou tištěná média (včetně letáků atd.) jen sekundárním nástrojem.
3) Jednoduché je dobré. Je seriózní přidat i pravdivá fakta a odkazy na zdroj, ale vždy formou, která nezkomplikuje primární krátké a jednoduché sdělení.
4) Symbolika válcuje fakta. I kampaň ve veřejném zájmu by měla používat symboliku, která vychází z reality (na rozdíl od dezinformátorů).
5) Raději grafy než čísla, raději obrázky než písmenka. Jakkoliv pravdivá čísla slouží pro vytvoření vizualizace, sama v narativu spíše překážejí.
6) Aktivní účast adresátů. Motivace cílové skupiny k aktivitě. Klidně komentářem, sdílením, lajkováním.
7) 3 a 12 vteřin. Pozornost získáte nebo ztratíte za první 3 vteřiny. Pakliže pozornost získáte, máte na sdělení zpravidla jen dalších 12 vteřin. Není to dogma, pro adresáty zajímavé sdělení udrží pozornost i déle. Ale ne příliš.
8) Emoce vzbuzuje zájem. Vzbudíte li emoce (nemusí být nezbytně jen pozitivní), přitáhnete i zájem. Strach je také emoce, a velmi mocná. Aktivizuje adresáty. Dezinformátoři zneužívají strachu, aby společnost vystrašili (nejen v případě SARS-CoV-19). Kampaň podporující společenský zájem by měla umět s obavami pracovat, ale nezneužívat jich. Nabízet na obavu řešení.
9) Humor je ohromně nedoceněný nástroj. To zejména platí v české kultuře.
10) Cílem jsou soudržnost, solidarita a disciplína. Ty ale zpravidla nevznikají bez impulsu zvenčí. I přirozeně vzniklou soudržnost je nutné v okamžicích ohrožení kultivovat.
Zdroj: Čeští elfové
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
