On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE. 

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

"Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, které jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována," uvedla Schillerová. Jde podle ní jde například o zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že navrhne zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.

Evropský parlament v Bruselu - ilustrační foto
Evropský parlament schválil koronavirovou pomoc zemím EU. Podpořil dluhopisy

U výdajů Schillerová nově očekává navýšení o 120 miliard korun. V případě příjmů pak zatím očekává kvůli nižším příjmům ze sociálního pojištění, DPH nebo příjmových daní propad o zhruba 140 miliard korun. "Jen doufám, že schodek bude konečný," dodala ministryně.

Schillerová dále uvedla, že Česko je v ekonomické recesi. "A čím bude delší, tím bud i hlubší," uvedla. Proto by jako ministryně financí přivítala rychlejší uvolňování opatření proti šíření koronaviru. "Ale musí to jít ruku v ruce s vyjádřením epidemiologů. Stojím si za tím, že zdraví musí být na prvním místě," dodala.

 

Škrty v letošním rozpočtu Schillerová neplánuje. Hlubší analýzu výdajů rozpočtu chce udělat až na rok 2021. V souvislosti s tím upozornila, že při sestavování rozpočtu na příští rok by zkomplikovalo situaci, pokud by nebyla schválena novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tu zamítl tento týden Senát, předloha se tak vrátí do Sněmovny. MF v ní navrhovalo zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Strukturální deficit je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

"Pokud Sněmovna návrh neschválí, tak budeme mít velký problém při sestavování rozpočtu na rok 2021. Musela bych totiž konsolidovat 150 miliard korun, tedy udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. Udělám hlubší analýzu rozpočtu na rok 2021, ale ne za 150 miliard korun," uvedla ministryně.

Koupený čas 

Výkonný ředitel think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd Daniel Münich upozornil, že plošnými opatřeními si země pouze koupila čas. "Lidé ale postupně přestanou poslouchat, zpřetrháme nitě ekonomických vazeb a začnou docházet síly. Stát spoléhá, že má peníze. Ale pokud to bude trvat dlouho, tak i stát bude mít prázdné ruce," uvedl.

Testování na koronavirus, laboratoř - ilustrační foto
ON-LINE: Koronavirem se nakazilo 6657 lidí. Nejlepší situace je na jihu Čech

Již dříve Schillerová uvedla, že schodek rozpočtu chce financovat především prodejem státních dluhopisů. Investoři zatím o ně mají enormní zájem, vyplývá ze statistik z posledních týdnů.

V pátek pak MF uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.

Vláda v pondělí projedná uvolnění cest za hranice kvůli práci  

Vláda v pondělí projedná možnost dalšího uvolnění cest přes hranice za účelem práce a podnikání. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Při uvolňování restrikcí pro turistiku ale podle něj bude nutná určitá koordinace v celé Evropské unii a bude záležet na epidemiologické situaci v jednotlivých státech.

"Otevírání hranic bude, aby lidé mohli víc jezdit do práce, podnikatelé mohli víc jednat s partnery za hranicemi a aby nemuseli nutně do karantény, když je teď i možnost testování větší," řekl Petříček. Konkrétní formu částečného uvolnění hraničního režimu by měla podle něj v pondělí projednat vláda. Ministr ale upozornil, že možnosti cestování budou záležet i na postoji sousedních zemí. Připomněl v té souvislosti, že například Polsko se staví k pendlerům, kteří pracují v Česku, restriktivněji než ČR.

O uvolňování hraničního režimu pro cestování se zatím ve vládě debatovat nebude, podle Petříčka bude nutná spolupráce na celoevropské úrovni. "Otevření celého schengenského prostoru pro volné cestování z důvodu rekreace by mělo být více koordinované," řekl. Záležet podle něj bude na epidemiologické situaci v jednotlivých zemích.

"Začneme otvírat hranice především ve vztahu k sousedům, je to logické kvůli ekonomické aktivitě i rodinným vazbám," řekl Petříček. "Myslím, že první státy, kterým otevřeme hranice po vzájemné dohodě, by mohly být Rakousko a Slovensko," doplnil. Podle něj je ale nutné počkat na to, jak se zrušení jiných restrikcí projeví na vývoji počtu nakažených v Česku.